Leden 2011

Pavučinec plstnatý říjen 2010

30. ledna 2011 v 15:04 | muchomurka modrá |  Čeleď Cortinariceae
Byla sobota 2.10.2010 a MK Trutnov pořádal vycházku zamykání lesa v Kocbeřích. Bylo hezky a les Království v Kocbeřích poskytl všem milovníkům hub nádhrné houbaření. Já s Jirkou Kovačem jsme se rozhodli, že uděláme pár snímků. Zatím co ostatní sbírali , my jsme fotili. Jedna hezká zastávka byla v březině u rašeliniště, kde jsme objevili krásné pavučince plstnaté. Byl jsem rád, že byl Jirka se mnou a toho pavučince určil. Já jej ještě nikdy nefotil. Takže jsme fotili oba.

Cortinarius_hemitrichus_Jirásek2

Pavučinec plstnatý

Cortinarius hemitrichus (Pers.) Fr. 1838


Další české jméno: Pásenka plstnatá.
Slovenské jméno: Pavučinovec plstnatý.
Synonyma: Agaricus hemitrichus Pers. 1801, Hygrocybe hemitricha (Pers.) M.M. Moser 1953, Telamonia hemitricha (Pers.:Fr.) Wunsche, Telamonia hemitrica Pers.

Klobouk 1-7 cm v průměru, v mládí kuželovitý, hustě pokrytý bílými šupinkami, později plochý a od středu olysávající, někdy mající výrazný hrbolek na středu, jinak je suchý, hygrofánní, šedookrový až červenookrový. Za vlhka barvy tmavě šedohnědé, za sucha je žlutohnědý. Okraj hladký, ostrý dlouho ověnčený zbytky pavučinky, v mládí je okraj spojen s třeněm bílou kortinou.
Lupeny středně husté, bříškaté, přirostlé ke třeni a jsou barvy v mládí hnědošedé, na ostří světlejší a vroubkované, později jsou barvy rezavé.
Prsten brzo mizející, blanitý, barvy bílé, různě umístěný, většinou celý a může být i šikmý.
Třeň 2-8 cm vysoký, 0,2-0,8 cm tlustý, válcovitý, na bázi trochu ztlustlý, plný později dutý, pružný, zprohýbaný
dole často zakřivený, barvy hnědošedé, často nafialovělý, s výraznou prstenčitou zónou. Nad kortinou je v mládí nafialovělý a pod ní, respektive pod bílým páskem, který po kortině zbyl je v mládí zcela, později pásovitě, oděný bílým velem.
Dužnina tenká, bledě hnědookrová, jen v bázi třeně zcela hnědá. Vůně slabě zemitá, a chuť má mírnou.
Výtrusný prach rezavě hnědý, výtrusy vejčité, tečkované, velikosti 8,-9 x 4,5-5,5 µm.
Výskyt srpen až listopad v listnatých i smíšených lesích s převahou břízy, březových hájích na světlých místech, ale i mimo les. Upřednostňuje břízy a kyselou půdu.
Nejedlý.
Zajímavosti: Je to mykorhizní druh a patří do podrodu Telamonia.
Možnost záměny: Pavučinec pelargonový Cortinarius flexipes který má muškátovou vůni a roste zejména pod smrky a borovicemi a je nejedlý.
Pavučinec pelargonový hladký Cortinarius flexipes var flabellus jehož dužnina ve třeni nemá nikdy fialový odstín, je nejedlý.
Poznámka: Já si myslím, že pavučinec plstnatý se buď málo vyskytuje a nebo je mykology opomíjen. Celkem je dosti málo fotografií českých autorů na internetu, ale schází o něm i zmínka v dosti atlasech.

Literatura : Internetové stránky 2005.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 291.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 248.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 562, 563.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 196.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 103.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 313.

Po nafocení jsme si dali svačinku a pokračovali jsme dále po toulkách lesem Království. Vesele jsme sbírali a určovali další houby. Jelikož jsme zde nafotili více druhů, tak o dalším druhu bude řeč a popis v dalším článku.



Nálezy 25. září 2010

25. ledna 2011 v 16:38 | muchomurka modrá |  Čeleď Agaricaceae
25.záři roku 2010 jsem se vydal ne procházku do parku, lesoparku, na Kacíř a Poříčský hřbet v Trutnově. Procházkou jsem narazil v lesoparku na skupinku bedel červenajících Chlorophyllum rhacodes. Jelikož se mi skupinka líbila, a já z Trutnovska bedlu červenající nemám, tak jsem se rozhodl ji vyfotit.

Chlorophyllum_rhacodes_Jirásek4
Popis této bedly je v článku z 11. ledna 2010.
Potom jsem coural ještě po lesoparku a na to, že je to ve frekventované oblasti jsem nasbíral dosti hub. Cestou jsem určil 77 druhů hub, jejichž seznam přidávám.

Anýzovník vonnýGloeophyllum odoratum (Wulf.) Imazeki 1943
Bedla červenajícíChlorophyllum rhacodes (Vittad.) Vellinga 2002
Bedla hřebenitáLepiota cristata (Bolton) P. Kumm. 1871
Čechratka podvinutáPaxillus involutus (Batsch. ex Fr.) Fr. 1838
Čirůvka fialováLepista nuda (Bull. ex Fr.)Cooke 1871
Čirůvka kravskáTricholoma vaccinum (Schaeff.) P. Kumm. 1871
Čirůvka zelánkaTricholoma equestre (L.) Kumm 1871
Čirůvka zemníTricholoma terreum var. terreum (Schaeff.) Quél. 1871
Helmovka ředkvičková
Mycena pura (Pers) Kummer. 1871
Hlíva plicníPleurotus pulmonarius (Fr. ex Fr.) Quél. 1872
Hnojník inkoustovýCoprinopsiss atramentaria (Bull.: Fr.) Fr. 1838
Holubinka březováRussula betularum Hora 1960
Holubinka bukovkaRussula heterophylla (Fr.) Fr. 1838
Holubinka jahodováRussula paludosa Britz. 1891
Holubinka LundellovaRussula intermedia P. Karst. 1888
Holubinka olivováRussula olivacea (Schaeff.) Fr. 1838
Holubinka Quéletova
Russula queletii Fr. 1872
Holubinka smrdutáRussula foetens (Pers.) Pers. 1796
Holubinka trávozelenáRussula aeruginea Fr. 1863
Holubinka TurkovéRussula turci Bres. 1881
Hřib hnědýBoletus badius (Fr.) Fr. 1832
Hřib plstnatýBoletus subtomentosus L.1753
Hřib smrkovýBoletus edulis Bull. 1782
Hřib žlutomasýBoletus chrysenteron Bull. 1791
Chřapáč pružnýHelvella elastica Bull. 1785
Kořenovník vrstevnatýHeterobasidion annosum (Fr.) Bref. 1888
Kozák březový
Leccinum scabrum var. scabrum (Bull.) Gray 1821
Kuřátečko svraskaléClavulina rugosa (Bull.) Schröt. 1888
Kuřinec Kunzeův
Ramariopsis kunzei (Fr.) Corner 1950
Lakovka ametystováLaccaria amethystina Cooke. 1884
Lakovka obecnáLaccaria laccata (Scop.) Fr. 1884
Líha srostláLyophyllum connatum (Schum.) Sing. 1939
Liška obecnáCantharellus cibarius var. cibarius (Fr.) Quél. 1888
Muchomůrka červenáAmanita muscaria var. muscaria (L.) Lam. 1783
Muchomůrka pošvatá
Amanita vaginata var. vaginata (Bull.) Lam. 1783
Muchomůrka šafránováAmanita crocea (Quél.) Sing.1951
Muchomůrka šedivka
Amanita spissa (Fries) Kummer 1871
Opeňka měnliváKuehneromyces mutabilis (Schaeff.) Sing.: Smith. 1946
Pavučinec bělofialovýCortinarius alboviolaceus (Pers.) Fr. 1838
Pavučinec natřenýCortinarius delibutus Fr. 1838
Pavučinec skořicovýCortinarius cinnamomeus (L.) Fr. 1838
Pavučinec svraskalýCortinarius caperatus (Pers.) Fr. 1838
Penízovka kuželovitáRhodocollybia butyracea f. asema (Fr.:Fr.) Antonín, Halling & Noordel. 1997
Pevník chlupatýStereum hirsutum (Willd.) Pers. 1800
Pevník korkovitý
Stereum rugosum Pers. 1794
Pýchavka horskáLycoperdon nigrescens Wahlenb. 1794
Pýchavka obecnáLycoperdon perlatum Pers. 1796
Pýchavka palicovitáHandkea excipuliformis (Scop.) Kreisel 1989
Rezavec šikmýInonotus obliguus (Ach. ex Pers.) Pilát 1942
Ryzec habrovýLactarius circellatus Fr. 1838
Ryzec chlupatý
Lactarius pubescens (Fr.) Fr. 1838
Ryzec liškovýLactarius tabidus Fr. 1838
Ryzec oranžovýLactarius aurantiacus (Pers.: Fr.) Gray 1821
Ryzec ryšavýLactarius rufus (Scop.) Fr. 1838
Ryzec scvrklýLactarius vietus (Fr.) Fr. 1838
Ryzec smrkový
Lactarius deterrimus Groeger 1968
Ryzec šerednýLactarius turpis Fr. 1838
Ryzec zelený Lactarius blennius (Fr.) Fr. 1838
Síťkovec načervenalýDaedaleopsis confragosa (Bolton ex Fr.) J. Schrot. 1888
Slizák mazlavý
Gomphidius glutinosus (Schaeff.) Fr. 1838
Slizovka tříslováFuligo septica (L.) Web. 1780
Stopečka pýřitáHelvella macropus (Pers.) P.Karst. 1870
Strmělka listomilnáClitocybe phyllophila (Pers.) P. Kumm. 1871
Strmělka mlženkaClitocybe nebularis (Batsch) Quél 1857
Svraštělka javorová
Rhytisma acerinum (Pers.) Fr. 1819
Šťavnatka kuželovitáHygrocybe conica var. conica (Scop.) P. Kumm. 1871
Šupinovka kostrbatáPholiota squarrosa (Weigel) P. Kumm. 1871
Šupinovka nevonnáGymnopilus penetrans (Fr.) Murrill 1912
Šupinovka spáleništníPholiota higlandensis (Peck) A.H. Sm. & Hesler 1968
Terčovka bublinatáHypogymnia physodes (L.) Nyl. 1896
Troudnatec kopytovitýFomes fomentarius (L.) J.J. Kickx 1867
Troudnatec pásovaný
Fomitopsis pinicola (Sw.:Fr) P. Karst 1881
Třepenitka makováHypholoma capnoides (Fries) Kumm. 1871
Třepenitka svazčitáHypholoma fasciculare (Huds.) P. Kumm. 1871
Vláknice bíláInocybe argillacea (Pers.) Singer 1961
Vláknice zemní var. fialováInocybe geophylla var. lilacina Gillet 1876
Zrnivka osinkováCystoderma amianthinum (Scop.) Fayod 1889

Pro hledání a sbírání hub jsem dále nefotil. S procházkou jsem byl spokojen, protože při mé nemoci jsem vydržel takovouto tůru.

První vycházka leden roku 2011

22. ledna 2011 v 15:06 | muchomurka modrá |  Zprávy MK Úpice
Dne 16. ledna 2011 jsem se konečně po deštích a oblevě vyrazil podívat v Trutnově na Poříčský hřbet. Šli jsme já, manželka a náš pejsek. Bylo hezky slunečno a tak jsme vyrazili zhruba asi ve 14 hodin. V lese to vypadalo asi takto.

Poříčský_hřbet_01_2011
  Celkem nic na focení. Proto jsme před vrcholem odbočili na luka, která byla zcela bez sněhu. Zde jsem si nafotil část Trutnova. Byl to výhled na Krkonoše a v popředí je Trutnovské sídliště Výsluní. Škoda, že nad horami se vznášel dosti velký mlhový opar.
Trutnov_Výsluní_01_2011
  Po lukách jsme šli pomalu k domovu. Naše Kettka běhala po louce a hledela myšičky. Také si pochopitelně musela zapózovat.
Ketty na myšičkách 01_2011
     Když už jsme se blížili k řece, tak jsme narazili na jednu jívu osypanou černorosolem terčovitým Exidia recisa. Slunce již bylo těsně nad obzorem a já jsem měl starost jej si nafotit. Takové pěkné plodnice a v takovém množství jsem ještě neviděl.
Exidia_recisa_Jirásek4
Popis černorosolu terčovitého najdete ve článku ze 4.března 2010. Sotva jsem dofotil, tak slunce zapadlo za obzor. Jelikož náš westík mněl na sobě místo bílé barvy hnědou, tak jsme šli rovnou cestou domů. Za celou vycházku jsem určil 12 druhů hub a objevil nové místo hlívy ústřičné. Celkově se mi to velmi líbilo a divil jsem se co při té mé nemoci ještě našlapu. Domů jsme přišli v 17 hodin, akorát na zprávy televize Nova.

Výstava hub v roce 2010

19. ledna 2011 v 16:06 | muchomurka modrá |  Zprávy MK Úpice
Mykologický kroužek Úpice pořádal 22 - 23.9.2010 již 12 výstavu hub v městském sále v Úpici.
21. září se konala instalace výstavy. Začali jsme v 16 hodin a končili ve 22 hodim. Nejvíce se o organizaci a aranžování zasloužila Marie Pospíšilová, Bohouš Pospíšil , Petr Žáček. Svojí pomocí též přispěli i další členové kroužku. Byla zde připravena krásná tombola, nainstalováno 230 druhů hub, dále pak pro děti bylo připraveno Krakonošovo.
Ve středu ráno jsme výstavu otevřeli. U vstupu vítali  návštěvníky jednatel Petr žáček a pokladní Jitka Rýdlová. Zároveň oba vybírali vstup a pro zájemce prodávali pohledy , recepty a kalendáře.


Pokladna
První cesta návštěvníků byla k místu, kde byly naaranžovány houby v různých konzervacích a dokonce i houbová vodka.
Různé uplatnění hub
 Odtud pokračovali návštěvníci po trase vystavovaných hub. Děti, i dospělí, kteří si nakoupili losy se cestou zastavili u vystavené tomboly pro výhry. O výdej výher se staraly 2 členky kroužku.

Výstava 2010
A putování končilo u Krakonošova. To bylo soustavně v obležení dětí.

Krakonošovo
Naší výstavu navštěvují vždy místní i okolní školy a školky. Jinak zde zodpovídáme dotazy zájemců a nebo určujeme donesené hoby. Též nás zde navštěvují přátelé z okolních kroužků.
23 září byla naše hlavní pořadatelky a zároveň oslavenkyně narozenin Maruška tak unavená, že nám připravila jeden nový druh muchomůrky.

Unavený pořadatel
Výstava se návštěvníkům velmi líbila a mi pořadatelé jsme byli spokojeni s návštěvností. Prostě opět se zdařilo

Kuřátečko svraskalé září 2010

15. ledna 2011 v 15:40 | muchomurka modrá |  Čeleď Clavulinaceae
Tímto článkem chci dokončit povídání o mé vycházce s rodinkou 20.9.2010 v Trutnově na Vébrovku. V předešlých 2 článcích jsem představil 2 druhy chřapáčů. Jenže než došlo k jejich nafocení, tak hned nad Novým Domovem jsem v celkem mladé bučince prorostlé smrkem a s dosti setlelými smrkovými pařezy, jsem narazil na velké množství kuřátka svraštělého. Jelikož jsem jej nikdy nefotil, tak jsem se rozhodl pro snímek.

Clavulina_rugosa_Jirásek1


Kuřátečko svraskalé

Clavulina rugosa (Bull.) Schröt. 1888


Další česká jména: Kuřátečko svraskalé stužkovité, Kuřátečko svraskalé mnohotvaré.
Slovenské jméno: Konárovka vráskavá.
Synonymum: Clavaria canaliculata Fr. 1818, Clavaria grossa os.1797, Clavaria herveyi Peck 1893, Clavaria rugosa Bull. 1790, Clavaria rugosa var. alcyonaria Corner, Clavaria rugosa var. fuliginea Fr. 1874, Clavulina herveyi (Peck) R.H. Petersen 1967, Clavulina rugosa var. alcyonaria Corner 1950, Clavulina rugosa var. canaliculata (Fr.) Corner 1950, Clavulina rugosa var. fuliginea (Fr.) Gillet, 1874, Ramaria rugosa (Bull.) Gray 1821.

Plodnice 4-10 cm vysoké, 0,5-1 cm tlustá, dosti křehká, v mládí kyjovitá až mírně zkroucená, zmačklá,
skoro nevětvené, pak obvykle s 1 až třemi krátkými válcovitými nebo zploštělými,
zaoblenými
či zubatými větvičkami. Celé plodnice jsou brzy vrásčité až hrbolaté vypadající často jako deformované, barvy bílé, krémové až našedlé, v mládí
většinou s fialovým nádechem.
Dužnina pružná, křehká, měkká, barvy bělavé, chuť i vůně nenápadná.
Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou vejčitě kulovité, hladké, bezbarvé, velikosti 9-14 x 8-12 µm.
Výskyt srpen až říjen, jednotlivě nebo ve skupinách, v trávě a v mechu, v jehličnatých, smíšených i listnatých lesích, parcích a na loukách. Upřednostňuje vlhkou na humus bohatou půdu, ze stromů to jsou to smrky, borovice, modříny, buky, duby a ořešáky.
Jedlé.
Možné záměny: Kuřátečko popelavé Clavulina cinerea jež je mnohem více rozvětvené a má kouřově fialovou barvu. Je též jedlé. Kuřátečko hřebenité Clavulina coralloides jehož v některých případech lze odlišit pouze mikroskopicky. U některých autoru se jedná o kuřátečko hřebenité zvrásněné Clavulina coralloides var. subrugosa.. Dle Fungora je to opět totožný druh s Clavulina colaroides. Je jedlé. Kyj jazýčkovitý Clavariadelphus linula jež má plodnice krémové, okrové, až hnědé a
á měkkou dužninu.. Je nejedlý. Plesňák zápašný Telephora palmata jež má plodnice keříčkovitě rozvětvené, barvy hnědé, na vrcholcích bělavé a odporně zapáchá. Je též nejedlý.
Zajímavosti:
Je velmi málo vydatné. Někteří autoři uvádějí ještě varietu kuřátečka svraskalého Clavulina rugosa
Jako kuřátečko svraskalé mnohotvaré. Clavulina rugosa var. alcyonaria. Podle taxonomie Fungorum je toto latinské jméno uváděno pouze jako synonymum Clavulina rugosa. Jejich znakem má být výskyt ve všech druzích lesů, zatímco kuřátečko svraskalé se má vyskytovat pouze ve smíšených a jehličnatých lesích. Plodnice má až 3 dlouhé větvičky jež jsou zploštělé a podélně rýhované, někdy mívají i náznak hřebínkatých špiček. Já se přikláním k názoru, že je to stále jeden a tentýž druh. Také jako synonymum je druh uváděný jako kuřátečko svraskalé stužkovité Clavulina rugosa var. canaliculata.

Základní vlastnosti rodu Clavulína - kuřátečko: Taxonomie: Čeleď:Clavulinaceae, řád: Cantharellales, podtřída: Agaricomycetidae, třída: Agaricomycetes, odděleni: Basidiomycota, říše: Fung. Plodnice jsou buď keříčkově rozvětvené nebo nerozvětvené, většinou kyjovité, barvy bílé, nebo světle zbarvené. Výtrusný prach je bílý. Výskyt saprotrofně na zemi nebo silně zetlelém dřevě. Jejich hlavnim znakem jsou dvouvýtrusé bazidie

Literatura : Internetové stránky 2010
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 33.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 177.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 310, 311, 330
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 127, 128.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 66.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 138.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 190.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str 29.

V ten den jsem určil 75 druhů hub, domu jsme přinesli plný koš a dlouho do noci jsme měli s manželkou co zpracovávat.



MK Úpice Plán práce na rok 2011

6. ledna 2011 v 21:33 | muchomurka modrá |  Zprávy MK Úpice
Vážení. zde je plán MK Úpice pro rok 2011. Na veškéré akce jste zváni.

Za vedení klubu Bohumil Pospíšil předseda, Petr Žáček jednatel

Chřapáč pružný září 2010

6. ledna 2011 v 17:39 | muchomurka modrá |  Čeleď Helvellaceae
Jak jsem v minulém článku předeslal,  že budu putovat směrem na Vébrovku, tak v novém roce činím.
Když jsem vyfotil 20. září 2010 chřapáče jamkatého, tak hned vedle pokračovala řada s chřapáči pružnými. Takovéto soustředění 2 druhů na jednom místě, a ještě aby stály v řadě podél cesty jsem potkal poprvé. Rozhodl jsem se, že udělám alespoň jeden snímek.


Helvella_elastica_Jirásek5


Chřapáč pružný

Helvella elastica Bull. 1785 


 Slovenské jméno: Chriapač pružný.
Synonyma: Helvella albida Schaeff. 1774, Helvella elastica Bull.: Fr., Helvella elastica f. guepinioides (Berk. & Cooke) Boud., Helvella fuliginosa Dicks. 1790, Helvella guepinioides Berk. & Cooke, Helvella klotzschiana Corda 1831, Helvella pulla Holmsk.1799, Leptopodia elastica (Bull.) Boud. 1907, Leptopodia elastica var. guepinoides (Berk. & Cooke) Boud. 1907, Leptopodia klotzschiana (Corda) Boud. 1907, Leptopodia pulla (Holmsk.) Boud. 1907, Tubipeda elastica (Bull.) Falek{?} 1923.

Plodnice až 10 cm vysoká.
Klobouk 1-4cm v průměru, hladký, rozdělený na 2-3 odstálé na kraji podvinuté laloky. V mládí je vypouklý, zvonkovitý až sedlovitý, později nepravidelný,volný, někdy přirostlý. Je dosti houževnatý a chrupavčitý.
Třeň 1,5-10cm vysoký, 0,3-1 cm tlustý, válcovitý, štíhlý, na bázi poněkud ztlustlý, často bočně smáčklý, prohnutý, dutý, chrupavčitý a jemně plstnatý. Barvy bělavé až krémově okrové.
Dužnina
v klobouku houževnatá dosti tenká, křehká a jakoby voskovitá, ve třeni dosti pevná, vůně neznatelná.
Výtrusný prach bělavý, výtrusy jsou eliptické s jednou centrální olejovou kapkou a 5 kapiček na každém konci, velikosti 18-22,5 x 11-13,5 µm.
Výskyt červenec až listopad v listnatých i jehličnatých lesích, vysokých doubravách, na půdách písčitých i hlinitých a nevápenatých, nepříliš hojně, ve skupinách, především na vlhčích místech, převážně podél cest a v trávě. Najdeme jej i ve smrčinách i ve výšce nad 1000 m n. m.
Jedlý.
Možné záměny: Chřapáč sedlový Helvella ephippium má klobouk výrazně sedlovitý a barvu klobouku shodnou s barvou třeně a to světle až tmavě šedou, je nejedlý. Chřapáč bělonohý Helvella leucopus, klobouk má vrchní vrstvu kaštanově černou, třeň bílý, výskyt na písčitých půdách, jež jsou ovlivněny člověkem. Je
nejedlý. Chřapáč širokovýtrusý Helvella latispora klobouk stlačeně miskovitý, třeň slabě brázditý a jemně plstnatý nejedlý.
Zajímavosti: Na Trutnovsku je jeho celkem velká lokalita v Pekle. Fialový nádech mají plodnice které vyrůstají na vápenité půdě.

Literatura : Internetové stránky 2004.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 31.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 132.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 76, 77.
NORDIC MACROMYCETES VOL1 Ascomycety. Autor Lise Hansen † & Henning Knudsen 2000 str. 76.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 33.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998str. 39.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 33.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 220.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 54,
Mykologický sborník č. 3-5 str. 58, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 72.

Potom jsme pokračovali cestou k domovu. Všichni jsme byli unaveni a náš pejsek se nechal dokonce i nosit. Proto jsme ani na pivo nezašli. 
Tuto houbu jsem doma mikroskopoval  26.9.2010  a naměřil výtrusy velikosti 21 x 12,6 µm.
Jelikož cestou na Vébrovku jsem nafotil ještě jednu houbičku, tak o ní bude řeč v příštím článku.