Hřib dubový 27.7.2011

23. května 2012 v 20:52 | muchomurka modrá |  Čeleď Boletaceae
A pokračujeme ve vycházce 27.července 2011. Po nafocení pýchavky dlabané, a proto že závojenky krkavčí za moc nestáli, jsme se s přítelem vydali přes louku k jeho sestře na Rtyňských končinách. Jenže když jsme docházeli k okraji louky, tak najednou jsme uviděli asi 20 hřibků dubových. Škoda, že více jak polovina byla červivá. Přesto se mi podařilo jednu pěknou plodnici nafotit.

Hřib dubový

Boletus reticulatus Schaeff. 1774


Další česká jména: Hřib síťkovaný, Hřib jedlý, Dubák.
Slovenské jméno: Hríb dubový
Synonyma: Boletus aestivalis(Paul.) Fr. 1838,Boletus reticulatus Boud,Boletus edulissubsp. reticulatus (Boud.)Konrad & Maubl. 1926, Boletusedulisvar. reticulatus Schaeff.) Bat., Boletusquercicola(Vassilkov) Singer 1978, Boletusedulisf. reticulatus (Boud.) Vassilkov 1966, Tubiporus aestivalis Paulet 1793.

Klobouk 4 - 30 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později polštářovitě vyklenutý až plochý, většinou suchý, ve stáří někdy políčkovitě rozpukaný jinak hladký a sametový. Barvy špinavě hnědé, šedo nebo kožově hnědé, někdy až rezavohnědý.
Rourky vysoké, u třeně vykrojené, v mládí bělavé, později žlutozelené s póry drobnými, okrouhlými stejně zbarvenými jako rourky. Pomačkáním barvu nemění.
Třeň 8 - 25 cm dlouhý, 2 - 7 cm tlustý, nejdříve soudkovitý, později válcovitý, většinou okrově hnědý, nahnědlý až kožově hnědý s výraznou bělavou, hranatou síťkou s velkými oky, která přesahuje od shora přes polovinu délky třeně, někdy až k bázi.
Dužnina bílá, zprvu tuhá, barvu nemění, chuti lahodně nasládlé a vůně příjemně houbové.
Výtrusný prach olivově hnědý, výtrusy vřetenovité, hladké, barvy hnědožluté, velikosti 14-18 x 4-7,5 µm.
Výskyt květen až září dosti hojně v dubohabrových hájích, kyselých doubravách, listnatých lesích, hájích na rybničních hrázích, zejména pod duby, buky a lipami. Vzácněji pod jehličnany. Je to mykorhizní druh.Upřednostňuje jižnější svahy v dubových lesích a karbonizovanou půdu.
Jedlý.
Možnost záměny: Hřib smrkový Boletus edulis mající tmavší pokožku klobouku, nerozpraskávající klobouk, světlejší siťku na třeni, která se směrem k bázi ztrácí. Vyskytuje se většinou pod jehličnany. Je jedlý. Hřib borový Boletus pinophilus jež také roste v jehličnatých lesích a pod kloboukem má hnědočervenavě zbarvenou dužninu. Je taktéž jedlý. Hřib bronzový Boletus aereus, má na klobouku kaštanové až černé odstíny a na třeni má slabší a bledší síťku. Je jedlý. Hřib žlučník Tylopilus felleus, mající odporně hořkou chuť, rostoucí převažně v jehličnatých lesích a je nejedlý.
Zajímavosti: Velmi chutný, všestranně použitelný v kuchyni. Nevýhodou je jeho značné červivění.
Když se ale najde abnormální plodnice s průměrem klobouku až 30 cm, tak každý houbař kulinář se již těší na výborné řízky. Když tohoto hřiba najde vandal materialista, tak rozhrabe celé okolí a již má zajištěno, že několik let na tomto místě nic nenajde. Někteří mykologové jej považují za varietu Hřibu smrkového Boletus edulis. V současné doběna něho pohlížíme jako na samostatný druh, i když mu je blízce příbuzný. V anketě v roce 1970 uváděn jako velmi dobrý v omáčce. Usušením vyniká jeho aroma. Je to mykorrhizní houba. Plodnice z bučin mývají světlejší klobouk než plodnice z dubin.

Literatura : Internetové stránky 2003.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 23.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 117.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 681, 685, 704, 710, 714, 715.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 284, 285.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 337, 338.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 202, 203,
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 8.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 76, 78.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 190, 193, 241.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 116.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 82, 84.
Mykologický sborník č. 3-5 str. 33, 34, 35, 72, 76, 77, č. 8-10 str. 138, 152, 157 rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 18, 65, 75, barevná příloha 2/ 3.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 60.
Potom jsem si sbalil fidlátka a konečně jsme šli k přítelovi sestře kde nás čekalo velké překvapení. O tom však až příště.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petruška Petruška | E-mail | Web | 27. prosince 2012 v 17:17 | Reagovat

Moc pěkný :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama