Červen 2012

Oříškovec Tulasneův 21.7.2011

19. června 2012 v 14:35 | muchomurka modrá |  Čeleď Discinaceae
Jedna vzpomínka na 21. červenec 2011. Toho dne mně navštívil přítel Jirka Laštovička. Bylo docela pošmourné počasí a občas i sprchlo.
Ještě větší radost jsem měl, když vyndal několik polodnic Oříškovce Tulasmanova. Samozřejmně také mi donesl i košík hub. Tentokrát počasí nepočasí jsem zašel domů pro foťák a již se fotilo.


Oříškovec Tulasneův

Hydnotrya tulasnei (Berk.) Berk. & Broome 1846

Slovenské jméno: Komôrovka Tulasneova
Synonyma: Hydnobolites carneusCorda 1854, Hydnobolites tulasnei Berk. 1844, Hydnotrya carnea (Corda) Zobel 1854, Octaviania carnea Corda 1854.

Plodnice 0,5-6 cm v průměru, kulovitě hluboce zprohýbaná, nepravidelně rýhovaná, mající na povrchů otvůrky, barvy okrově hnědé až červenohnědé.
Okrovka tenká
Dužnina na řezu jsou vidět nepatrné, nepravidelné labirintické chodbičky vystlané rouškem a ústící na povrch, vůně slabě kořeněná.
Výtrusný prach - výtrusy elipsoidní velikosti 22-40 x 18-30 µm.
Výskyt červen až listopad, vcelku vzácně v listnatých i jehličnatých lesích, kyselé doubravy a oligotrofní habrové doubravy, vysoké doubravy na nevápenatých půdách písčitých a hlinitých, těsně pod povrchem půdy.
Jedlý.
Možnost záměny: Oříškovec Michaelův Hydnotria michelis který má světlejší zbarvení, jinou kořeněnou vůni a roste později. Je vzácnější
Zajímavosti: Používá se v kuchyni jako koření. Je však dosti vzácný.

Literatura : Internetové stránky 2003.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 225.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 12.
NORDIC MACROMYCETES VOL1 Ascomycety. Autor Lise Hansen † & Henning Knudsen 2000 str. 81.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999. str. 25,26
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 72.

Tímto bych Jirkovi a všem ostatními chtěl poděkovat za to, že se v mé těžké nemoci starali o moji psychickou pohodu a Jirka dokonce mně i navštívil a přinesl mi tento hit.




Odemykání lesa MK Úpice 2012

10. června 2012 v 22:19 | muchomurka modrá |  Zprávy MK Úpice


Konec vycházky z 3.8.2011

8. června 2012 v 16:20 | muchomurka modrá |  Zprávy MK Úpice
Tímto článkem pouze dokončím vycházku dne 3.8.2011.
Po nafocení šťavnatky olivověbílé jsme pokračovali ve sbírání hub do té doby, než jsem narazil na rodinku křemeňáků březových. Ti se mi tak líbili a já je musel nafotit.

Popis křemeňáka březového najdete v článku ze dne29.8.2010.

Pak už jsme pokračovali v plnění košíků. Vcelku hub bylo dosti. Hlavně hřiby smrkové, kteří byli zdraví, kozáci, hřiby kováře a křemeňáka březového. Hřibů hnědých bylo taky dost, ale ty byly z 80% červaví. Vypadali nádherně a červivost začínala od hlavy. Pak tu byly hřiby žlutomasý, čili babky, a s nimi to bylo jako s hřibama hnědýma. Našli se i klouzci sliční. Takže jsme si nasbírali. Domů jsem se vrátil ve 14 45 hod. Počasí bylo nádherné.

Vyprahlý jsem byl, a hned jsem si skočil na pivčo k šikmookýmu. Pak jsem se teprve věnoval košíku.
Mám plný 6 patrový sušák a na jedno patro mám ještě nakrájeno na tácku. To budu dosoušet asi v 21 hodinu večer.

Ještě bych Vás chtěl seznámit s jedním mým houbařským přítelem Jirkou Laštovičkou zvaným Kudláček. Ten byl zrovna koncem červene a začátkem srpna na dovolené v Krkonoších. Chtěl, jestli bych s ním nešel na houby do lokality Peklo. Nemoc mi to zrovna nedovolila a tak tam vyrazil sám. Nasbíral plný košík hub a přivezl mi je.

Byl to 27 červenec 2011 a já mněl o zábavu postaráno. Ještě jednou mu touto cestou děkuji

Šťavnatka olivově bílá 3.8.2011

4. června 2012 v 17:29 | muchomurka modrá |  Čeleď Hygrophoraceae
Dnes 3.8.2011 ráno to vypadalo na pěkný den. Proto jsem si dal sraz s přítelem Jardou z Červeného Kostelce na vlakovém nádraží v Kostelci. Z domu jsem vyjel v 8,30 hod. Byla jasná oblohá a celkem teplo.

V Kostelci na mě čekal přítel Jarda s autem a dohodli jsme se, že pojedeme do Slatiny nad Úpou, osada Kočiny, lokalita Barchoviny. Vycházka to byla pěkná. Nejdříve jsem narazil na šťavnatku olivově bílou. která si seděla v pěkném mechu a Tak jsem si j vyfotil. Byl to můj první snímek této krásné houbičky.

Šťavnatka olivově bílá

Hygrophorus olivaceoalbus (Fr.) Fr. 1838


Slovenské jméno: Šťavnačka olivovohnedá.
Synonyma: Agaricus olivaceoalbus Fr. 1815.

Klobouk 2-7 cm v průměru, v mládí kuželovitě zvoncovitý s podvinutým okrajem, později vyklenutý na středu s hrbolem a ve stáří až plochý, někdy s mírně vmáčklým středem, silně slizký, vrstevnatě vláknitý. Barvy je šedohnědé s olivově zelenavým nádechem, nejtmavší je na středu.
Lupeny jsou široké, prořídlé, krátce sbíhavé, barvy bílé až krémové někdy s jemně namodralým nádechem.
Prsten tvoří prstenitá zóna, která je slizovitá.
Třeň 6-15 cm vysoký 0,4-0,8 cm tlustý, válcovitý, plný, na bázi ztenčený, nad prstenem suchý a barvy bílé, pod slizký, celý jemně vločkatý,. Barva je na podkladu bělavá a je olivově hnědě žíhaný. u vrcholu je ostře ohraničena bílá zóna.
Dužnina je dosti tenká, měkká, šťavnatá, barvy bílé, vůně nevýrazná, chuť jemná až neznatelná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsoidní, bezbarvé, hladké,10-15 x 6-9 µm velké.
Výskyt srpen až listopad v jehličnatých lesích. Upřednostňuje přirozené smrčiny vlhčí místa, rašeliniště, mechy a vyšší polohy.
Jedlá.
Možné záměny: Šťavnatka dvoubarvá Hygrophorus persoonii jež je robustnější, má šedohnědý až tmavě hnědý klobouk, tlustší třeň slizovatější a roste v listnatých lesích v nižších polohách. Upřednostňuje duby a habry - jedlá. Šťavnatka Korhonenova Hygrophorus korhonenii Harmaja jež je robustnější a na klobouku má místo olivových černé odstíny. Je velmi vzácná.
Zajímavosti: Je to mykorhizní houba. Zajímavé jsou nálezy z lesostepi s dubem pýřitým Quercus pubescens. Je vhodná k nakládání.

Literatura : Internetové stránky 2006.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 141.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 353.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 408
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 163.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 143.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 96.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 58.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 45
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 128.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 31.

Odtud jsme pokračovali ve šmajdání po lokalitě Barchoviny a sbírali houby dále.
O tom co jsem fotil ještě napíši v příštím článku.