Duben 2013

Vycházka 12.7.2012. Doplňující foto helmovka chlorová

29. dubna 2013 v 13:33 | muchomurka modrá |  Čeleď Mycenaceae


12.7.2012 Jsem se vypravil s přítelem Láďou z Úpice a Jardou z Červeného Kostelce do lesů kolem Červeného Kostelce. Ráno za docela pěkného počasí
v 8,30 hod jsem vyrazil na vlak. V Kostelci již na mně čekali Jarda s Láďou. Nejdříve jsme jeli navštívit lokalitu u Bakova. Zde jsem nafotil čechratky černohuňaté.


Popis čechratek čertnohuňatých nejdete na tomto blogu ze dne 7.2.2010

Houby však skoro žádné nebyly. Jen pár růžovek. Odtud jsme jeli do lesů u Trubějova. Zde to bylo to samé, neli horší. Opět zase pár růžovek. Našli jsme zde i jednu holubinku fialovonohou a všude bylo dosti hadovek smrdutých. Hlavně v Bakově. Po houbařském neúspěchu jsme odjeli na nádraží a odtud jsem jel vlakem rovnou k domovu. to bylo ještě pěkně.
Domů jsem přišel ve 3/4 na 2 a asi za hodinu přišla bouřka a dva dosti prudké lijáky. Měli jsme zkrátka kliku.

Nyní Vás seznámím s helmovkou chlorovou, kterou jsem fotil 24.10.1998 v lese Království u Nových Kocbeří.



Helmovka chlórová

Mycena leptocephala(Pers.) Gillet 1876


Další české jméno: Helmovka ojíněná
Slovenské jméno:prilbička inovaťová

Synonymum: Agaricus alcalinus subsp. leptocephalus (Pers.) Pers. 1800, Agaricus leptocephalus Pers. 1800, Agaricus leptocephalus Pers subsp. leptocephalus 1800, Mycena alcalina var. chlorinella J.E. Lange 1914, Mycena ammoniaca sensu A.A. Pearson; Great Britain and Ireland 2005, Mycena chlorinella (J.E. Lange) Singer 1936, Mycena metata sensu Rea 1922, auct.; fide Great Britain and Ireland 2005)
Klobouk 0,6 - 4 cm v průměru, kuželovitý, nebo široce zvoncovitý, za vlhka rýhovaný, matný, ojíněný, šedý až olovnatě šedý až tmavě šedý, stářím vybledá a je často nepravidelný. Okraj v mládí slabě lemovaný, ve stáří je již více lemovaný.
Lupeny zoubkem připojené šedé, velmi prořídlé, křehké a na ploše příčně žilkované.
Třeň 2 - 7 cm vysoký, 0,1 - 0,2 cm tlustý, lámavý, dutý, barvy šedohnědé, na bázi tmavší. U vrcholu jakoby jemně pomoučený.
Dužnina Křehká a vodnatá. Chuť kyselá a nepříjemná, Vůně silmě nitrózní nebo chlorová,
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsovité, hladké, 7-10 x 4-6 µm velké.
Výskyt srpen až říjen listnaté i jehličnaté lesy, v trávě, mechu, porostech ostružiníku, ale i na pařezech.
Nejedlá.
Možné záměny: Helmovka louhová Mycena alcalina která je robusnější, klobouk má tmavěji šedý a nalezneme ji na pařezech, je nejedlá. Helmovka raná Mycena abramsii je větší, méně slizká a roste na listnáčích. Je nejedlá.


Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 118


Vycházka 10.7.2012 Kocbeře. Dodatek helmovka červenobřitká, Peklo 15.8.2006.

21. dubna 2013 v 15:25 | muchomurka modrá |  Čeleď Mycenaceae

Dne 10.7.2012 jsem se s přítelem Láďou vypravil do Kocbeří. Ráno bylo pěkně


a tak jsme si dali sraz v 9 hodin na autobusáku v Trutnově s dobrým úmyslem nasbírat si košíky hub jsme vycestovali. Jaké ale bylo naše překvapení, když po houbách nebylo pomalu ani památky. Zhruba po třech hodinách putování lesem Království jsme pouze v jednom košíku pár růžovek a jednoho kováře. Ještě, že jsem si hned za začátku nafotil jednoho hnědáka Schweinitzového.


Popis Hnědáka Hnědáka se již na tomto bloku nachází 19.8.2010.

Zato po návratu z lesa, asi tak ve 13,30 hod, jsme zasedli v Barevné Dřevěnce na dobrém pivečku a výborném papáničku. Spokojeni jsme poté odjeli ve 14,40 hod za pěkného počasí

do Trutnova. V lese převažovali velmi muchomůrky šedivky, penízovky širokolupenné a holubinky chromové. Takže jsme byli díky příjemnému počasí s vycházkou spokojeni. Určili jsme celkem 29 druhů hub
Jelikož jsem žádnou další houbičku nenafotil. Tak přidávám nález helmovky červenobřitké, kterou jsem fotil panem Novotným v lokalitě Trutnov - Peklo - Židovské údolí 15.8.2006.

Helmovka červenobřitká

Mycena rubromarginata var. rubromarginata(Fr.) P. Kumm. 1871


Slovenský název: Prilbička červenoobrúbená
Synonyma: Agaricus rubromarginatus Fr. 1815, Mycena rubromarginata (Fr.) P. Kumm. 1871.
Klobouk 0,7-3 cm v průměru, kónický až parabolický, hygrofánní, ke stáří zploštěný, průsvitně rýhovaný barvy našedlé či hnědavé, občas s nádechem vínové či lilákové.
Lupeny řídké, široce připojené, bělavé až hnědavé, na ostří barvy hnědorůžové nebo černočervené.
Třeň 2-6 cm vysoký, 0,1-0,2 cm tlustý, válcovitý, hladký, kromě vrcholu lysý, ve spodní části se rozšiřuje, je až táhle kuželovitý a ojíněný, barvy našedlé později růžově hnědý až žlutohnědý
Dužnina křehká, vůně nevýrazná, chuť taktéž nevýrazná.
Výtrusný prach světle krémový, výtrusy 9.2-13,4 x 6,5-9,4 µm velké, tvaru pecičky, někdy skoro kulovité, amyloidní.
Nejedlá.
Výskyt květen až říjen, jehličnaté a smíšené lesy na mrtvém dřevě. Upřednostňuje jehličnaté dřevo.

Literatura : Internetové stránky 2006.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 315.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 81.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str (501), 466, 466
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 118, 119.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 208.

Tímto tento den uzavírám

foto na sídlišti Smeťák 18.7.2012 a hadovka smrdutá závojová - Phallus impudicus var. pseudoduplikatus 18.7.

12. dubna 2013 v 18:04 | muchomurka modrá |  Čeleď Phallaceae
Dne 7.7.2012 přišel v poledne ke mně přítel Kovač a chtěl si nafotit hřib\ červené. Protože počasí bylo pěkné, ale teplé. Po 12 hod. za slušného počasí Jsme vyrazily fotit. Já jsem vše mněl nafoceno v minulém roce.


Po nafocení jsme šli z důvodu velkého vedra na pivčo do místní restaurace.

Rozhodl jsem se, že Vám dnes představím nádhernou houbu, kterou jsem nafotil na vycházce s přítelem Jirkou Kovačem v lokalitě Trutnov -KRNAP - údolí Zlatého potoka 6.8.1999. Jedná se o hadovku smrdutou var. závojovou.


Hadovka smrdutá závojová

Phallus impudicus var. pseudoduplicatus O. Andersson 1989

Další české jméno: Hadovka závojová
Slovenské jméno:Hadovka smradľavá dvojitá.
Synonyma: Dictyophora duplicata (Bosc) E. Fisch. 1888, Phallus duplicatus Bosc. 1811.
Plodnice v mládí kulovitá nebo vejčitá, pružná, až 6 cm široká, se slabě fialovým nádechem, naspodu s tuhým myceliovým kořínkem. V době zralosti okrovka (peridie) puká a z ní vynikne nosič.
Nosič 10 - 20 cm dlouhý a 3 - 5 cm tlustý, bílý někdy až narůžovělý válcovitý, dutý, porézně houbovitý nesoucí na vrcholu klobouk.
Klobouk náprstkovitý nebo zvonkovitý s voštinově žebernatým povrchem, potažený tmavě zeleným, odporně páchnoucím slizem (v nepatrných stopách však má pach medový).
Vélum tvoří bílá, někdy až narůžovělá "sukně", která visí 3-6 cm od spodního okraje kloboukusíťovitě až punčochovitě.
Výtrusný prach nažloutlý,Spory elipsovitého až zploštělé, velikosti 3,5-4 x 1,5-2 μm
Výskyt červen až září hojně v humózních lesích, zvláště listnatých.
Jedlá - mladé dosud uzavřené plodnice.
Možnost záměny: Hadovka Phallus indusiatus , je tropický druh s více impozantní a komplikované sukni.
Zajímavosti: V některých článcích je uváděn latinský název této hadovky smrduté zavojové jako Phalus duplicatus. Já se přikláním k latinskému názvu uvedenému v nadpisu.
Literatura : Internetové stránky 2013 http://www.mushroomexpert.com/phallus_duplicatus.html
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 79.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 382.

Byla to moc hezká vycházka. Určili jsme s Jirkou 37 druhů hub, ale nejhezčí ze všeho byla tato hadovka. Ta hadovka nám udělala tento den nádherný a tak se to šlo zapít.




Hadovka smrdutá doplněna vycházka z 6.7.2012

4. dubna 2013 v 16:45 | muchomurka modrá |  Čeleď Phallaceae

5.7.2012 večer jsem se s přítele Láďou dohodl, že vyrazíme se podívat 6.7.2012 na Odolov a Kuprovku. Je to součást CHKO Broumovsko což je část Jestřebích hor. Ráno jsem vyskočil z postele, provedl ranní očistu, nasnídal jsem se a v 8 hodin jsem vyrazil na vlak. Bylo kolem 20 stupňů.
Vcelku pohoda. V Malých Svatoňovicích na mně čekal v autobuse přítel Prúša a hurá na Odolov. Zde jsme vystoupili a šli kolem věznice, kde seděl i exministr Svoboda. Zde nás pozdravila pýchavka obecná.V lesích moc houbičekl nebylo. Je oravda, že rostli dosti hojně penízovky širokolupenné a růžovky. Nasbírali jsme jich košík. Pak jsme nalezli hřiba smrkového, asi 4 kováře a hřiba plstnatého. Bylo i hodně lištiček, ale většina byla malých. Takže ke sběru se nehodily. Na jednom pařízku již dole na Kuprovce seděla štítovka jelení, která je jedlá. Byla v docela hezkém prostředí a tak jsem ji vyfotil


Potom jsme se nasvačili a stavili se na chalupě u mého spolužáka. To již bylo dosti teplo. Po Černé cestě jsme se dostali na křižovatku Jívka - Odolov. Zde nás čekala dosti dlouhá cesta po rozpáleném asfaltu nahoru do Odolova. S vypětím posledních sil jsme se dostali asi ve 14 hodin do místní restaurace, kde jsme si dali knedlo vepřo zelo a dobrého krakonoše. Celkem jsme určili 34 druhů hub Odtud pak přítele odvezla jeho dcera, já si ještě poseděl a jel jsem dolů autobusem přímo na vlak. Domů jsem se vrátil v 16,45 hod. značně propocen.

Doma jsem si dal další pivko a pořádnou sprchu.

Jelikož mi zbývá volno na jednu houbičku, kterou jsem fotil 12.7.2004 v Trutnově, lokalita Lhota nad rybníčkem. Jedná se o hadovku smrdutou,


Hadovka smrdutá

Phallus impudicus L. 1753


Další český název: Hadovka zápašná.
Slovenský název: Hadovka smradlavá.

Synonyma: Hymenophallus togatus Kalchbr. 1884, Ithyphallus impudicus (L.) Fr. 1886, Morellus impudicus (Pers.) Eaton 1818, Phallus foetidus Sowerby 1801, Phallus impudicus f. togatus (Kalchbr.) Quél. 1887, Phallus impudicus var. togatus (Kalchbr.) Costantin & L.M. Dufour 1895, Dictyophora duplicata sensu auct. 2005, Dictyophora indusiata sensu auct. brit. 2005, Phallus impudicus var. indusiatus sensu auct. Brit, Phallus impudicus L. ex Pers.
Plodnice v mládí kulovitá nebo vejčitá, pružná, kožovitá, 3-6 cm vysoká, 3-5 cm široká, bílá až šedobílá, naspodu s tuhým myceliovým kořínkem.Ukryta pod povrchem půdy. V mládí tvořena tvrdým jádrem, které je obklopeno silnou prosvítavě zelenou rosolovitou hmotou a vnější okrovkou.
Okrovka je kožovitá, hladká a holá, pod jejím povrchem je nápadná slizovitá vrstva jež obaluje tvrdou hmotu. V době zralosti okrovka (peridie) puká a z ní vynikne
Nosič (třeň) 10 - 30 cm dlouhý a 2 - 5 cm tlustý, válcovitý, dutý, porézně houbovitý, barvy bílé, vyčnívající z pochvy, která je pozůstatkem pokožky vajíčka.
Klobouk 3-6 cm široký, náprstkovitý nebo zvonkovitý s voštinově žebernatým povrchem, potažený výtrusorodou vrstvou, což je tmavě zelený sliz, odporně páchnoucím po mršině (v nepatrných stopách však má pach medový). Po okapání slizu je klobouk bělavý a má medově nasládlou vůni. Na vrcholu je malý terčík.
Výtrusný prach nazelenalý, výtrusy podlouhle elipsoidní, barvy nažloutlé a velikosti 3,5-5 x 1,5-2 µm.
Autor: Standa Jirásek
Text ID: 3152
Text Type: 4
Page: 0
Založeno: 15.01.2006 20:14:55 - Uživatel Jiří Novák
Poslední změna: 14.08.2008 11:06:45 - Uživatel Jiří Novák
Language: C
Výskyt květen až říjen hojně v humózních lesích, zvláště listnatých, kulturních smrčinách Upřednostňuje dubo-habrové lesy a nevápenaté půdy s vyšším obsahem dusíku. Najdeme ji však i ve druhotně smíšených lesích, jehličnatých lesích, parcích, a v křovinách, taktéž na nevápenaté půdě.
Jedlá.
Možné záměny:Autor: Standa Jirásek
Text ID: 3154
Text Type: 19
Page: 0
Založeno: 15.01.2006 20:16:13 - Uživatel Jiří Novák
Poslední změna: 14.08.2008 11:09:06 - Uživatel Jiří Novák
Language: CZ
Hadovka smrdutá závojová (Phallus impudicus var. pseudoduplicatus), která má zespod klobouku dolů spuštěnu krajkovou síťku nebo punčošku, která slouží jako ochrana proti plžům. Jedlá.
Hadovka valčická (Phallus hadriani) která má růžovou až bleděfialovou okrovku a roste paraziticky na stéblech trav v písečných dunách a pod akáty. Je též jedlá.
Síťovka dvojitá (Dictiophora duplicata) - jedlá
Zajímavosti: Jako vajíčko má ředkvový pach. Jedlé jsou mladé dosud uzavřené plodnice. Myceliovým provazcům schází apikální meristém. Rozšiřuje se zoochorně, tak že značné množství výtrusů slepí slizem, který se nalepí na mouchy a ty je pak rozšiřují. Hadovky jsou ubikvisté (vyskytuje na nejrůznějších stanovištích) a zároveň patří mezi kosmopolitní houby (mající celosvětové rozšíření). Odolává i změně ekosystému a rozšiřuje se za vymírající houby na antropicky ovlivněná stanoviště. Rozkládá humus. V dřívějších dobách byla údajně používána jako afrodisiaku pro zvyšování pohlavního pudu při svatebních obřadech a pro vyvolávání říje hospodářských zvířat. Vajíčkům se též říká "Čertovo vejce". Autor atlasu Pavol Škubla ji dokonce považuje za jedovatou. Jedí se pouze plodnice ve vajíčku.

Literatura:Text ID: 3156
Text Type: 18
Page: 0
Založeno: 15.01.2006 20:20:10 - Uživatel Jiří Novák
Poslední změna: 14.08.2008 11:13:24 - Uživatel Jiří Novák
Language: CZ
Internetové stránky 2003.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 169.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 79.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 778, 779.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 333.
Houby Autoři Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 382.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 10, 154.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str.216.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 41, 264.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 262.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 210
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 23, 45, 46, 47, 127, 186, 188, 218, 255, 267.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 71.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Ladislav Urban ml. 1986 sre. 66.
Mykologický sborník č. 8-10 1970 str. 63.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 69, 79.