Červen 2014

řeřišničník skalní 15.7.2013

29. června 2014 v 15:41 | muchomurka modrá |  Květiny
Dne 15.7.2013 bylo pro vycházku docela slušné počasí.

Proto jsem se vydal odoledne ve 14,15 hod se ženou a Kettynkou na Poříčský hřbet. Šli jsme na hrobeček Kettynky položit kytičku. Cestou jsme procházeli naše houbové lokalitky. Bohužel, houby se vyskytují sporadicky. Cestou jsem z nových hub potkal dva druhy holubinek a muchomůrku oranžovou. Na focení houbičky nebyly. Tak jsem si nafotil na lesní cestě ve směsi kamení nafotil tyto květinky. Po delším pátrání a poradách s přáteli z oboru botaniky jsem zjistil, že se jedná pravděpodobně o řeřišničník Hallerův. Kolem cesty převažovaly smrky.


řeřišničník skalní

Cardaminopsis patreaea(L.) Hiitonen


Slovenský název: žerušničník srstnatý Synonyma: Cardamine petraea L., Arabidopsis petraea (L.) V. I. Dorof., Arabis hispida Mygind, Arabis petraea (L.) Lam., Arabis crantziana Ehrh., Cardaminopsis hispida (Mygind) Hayek

Čeleď: Brassicaceae Burnett - brukvovité
Popis: Vytrvalé byliny 10-30 cm vysoké, s tenkými kořeny s četnými nadzemními kořenujícími výběžky, zakončenými listovou růžicí.
Lodyhy přímé až vystoupavé, většinou zprohýbané, 15-50 cm vysoké, obvykle lysé.
Přízemní listy podlouhlé nebo obkopinaté, celokrajné, zubaté až peřenodílné (nikdy peřenosečné), lysé nebo chlupaté.
Lodyžní listy celokrajné
Květy v chudém hroznu s 15-17(-25) květy, koruna bílá, kvete od dubna do června.
Plod tvoří šešule.
Semena asi 0,1 cm dlouhá, na vrcholu s úzkým lemem.
Výskyt objevuje jen velmi vzácně v kaňonovitých údolích řek (Mže, Rokytná, Jihlava, Oslava) a potoků (Dalejský, Kunratický, Modřanský potok), ojediněle i na skalnatých vrcholech (např. Bezděz. Roste na skalách, suti a drolinách, nejčastěji na rule, fylitu, čediči, slepenci, v pásmu pahorkatin.
Zajímavosti: Jedná se o význačný reliktní druh. Je ohrožen už jen samotnou svou vzácností, většina jeho recentních lokalit je na územích poměrně lehce dostupných, mohl by být tedy ničen i sešlapem. Je zařazen mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2r), zákonem je chráněn jako kriticky ohrožený (§1).
Literatura : Internetové stránky 2014 http://botany.cz/cs/cardaminopsis-petraea/

Cestou jsem určil 13 druhů hub. Domů jsme dorazili v 17,45 za pěkného počasí.


Jinak všem moc děkuji za Vaše názory.

Hlíva čepičkatá a vycházka 9.7.2013

28. června 2014 v 16:33 | muchomurka modrá |  Čeleď_Pleurotaceae
Ráno 9.7.2013 přijel ke mně vnuk a chtěl vyrazit na houby. Bylo venku nádherně


a tak jsme v 9,30 vyrazili se Stáňou, Zuzankou a vnoučkem směrem do lokality na Polskou, Kde zajímavé a pěkné byly muchomůrky šedivky. Odtud jsme přešli do lokality nad Nový Domov, kde byly růžovky, a kovář. Toho jswm si nafotil.

Popis tohoto hřiba je na tomto blogu 10.6.2010.
http://muchomurka1.blog.cz/1006/rok-2010-hrib-kovar
Pak jsme vyrazili do poslední lokality nad Novými Dvory, kde jsme posvačili. Ve zdejší lokalitě byly spousty růžovek, sem tam nějaký ten klouzek sličný a hřib žlutomasý. Teplo bylo též pořádné a naše Zuzi, která je 2,5 měsíce stará, tak už sotva ťapkala. Proto jsme se přemístili do restaurace Dvoračka, kde Zuzi zalehla na dlažbu a pěkně si schrupla. Vnouče si dalo obídek a já a žena dobré pivečko. Domů jsme pěkně utaháni dorazily v 16,45 hodin.

Cestou jsem určil 11 druhů hub.

Nyní Vás seznámím s hlívou jež jsem fotil v lokalitě Račice nad Trotinou za potokem Hustířanka okoli Hořička 19.4.1999


Hlíva čepičkatá

Pleurotus calyptratus (Lindbl) Sacc. 1887

Slovenský názevhliva závojová
Synonyma: Agaricus calyptratus . Lindblad ex Fr 1857, Dendrosarcus calyptratus Lindblad ex Fr) Kuntze 1898, Pleurotus djamor f. calyptratus (Lindblad ex Fr) RH Petersen , Alberto, Petersen, Hughes & Lechner, 2002, Tectella calyptrata (Lindblad ex Fr) Singer 1943

Klobouk 3 - 10 cm v průměru, vyklenutý, hladký, lasturovitý, za sucha jemně hedvábitě lesklý, za vlhka slizký, od kraje do středu velmi jemně radiálně vrásčitý, bokem k substrátu přirostlý. Ve stáří na okraji zůstávají zbytky vela. Barvy béžové nebo světle hnědošedé. Okraj v mládí podvinutý ve stáří podvinutý již méně.
Lupeny jsou 0,4-0,6 cm široké, dosti husté a tenké, silně zvlněné,, střídající se s kratčími lupénky, v mládí zakryté dobře vyvinutým tence blanitým velem. Jinak jsou k bázi sbíhající, hustá, barvy bílé až nažloutlé.
Třeň zakrnělý, postranní.
Dužnina je dosti silná, u třeně až 1,2 cm, ve středu asi 0,5 cm a na okrajích 0,1-0,2 cm, barvy bílé, na řezu žloutnoucí, je pevná, pružná, vůně příjemná, chuť sladká. Za sucha vůni ztrácí.
Výtrusný prach je bílý po vyschnutí má krémovou barvu. Výtrusy válcovité, šikmě zahrocené, s malým postraním apikulem se zrnitým obsahem a s jednou nebo více kapkami, bezbarvé, neamyloidní, 11-15 x 4-5 µ, hladké. Cystidy nejsou ani na ostří.
Výskyt duben až listopad v měkkých luzích pod různými druhy topolů, např. Topola bílého a na mrtvých ležících či stojících osikách.
Jedlá.
Možnost záměny: hlíva ústričná Pleurotus ostreatus - Jedlá
Zajímavosti: Velmi vzácná proto se má spíše chránit nežli ji sbírat. Způsobuje bílou hnilobu dřeva. Patří mezi ohrožený druh.
Literatura : Internetové stránky 2014 http://www.houbareni.cz/houba.php?id=1163
Houby atlas. Autor Hagara Ladislav 2006 str. 252.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 90.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 186
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str.134.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 2, 3, č. 8-10 str. 116, 117, 1970
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str.103.

Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951str. 108.

Od té doby jsem již nikde na žádnou nenarazil

Štírovník růžkatý 7.7.2013

22. června 2014 v 17:41 | muchomurka modrá |  Květiny
7.7.2013 byl nádherné odpoledne.
Proto jsem neseděl doma, vzal jsem manželku a Zuzanku a šli jsme se projít na Poříčský hřbet. Vyrazili jsme ve 14,45 hod. Z čerstvě vyražených hub jsem nejdříve viděl vláknici začervenalou, která je jedovatá. Začíná zase na stejném místě jako vloni. Pak to bylo pár růžovek. Zastavili jsme se na louce kde pokaždé odpočíváme. Zuzka si dala svačinku a já čistou vodu. Oba dva jsme se snažili. Zuzi hledal a čmuchala a taky nic nenašla.

Rovněž zde teda nic nebylo. Nakonec mi nezbylo nic jiného než na vrcholu nafotit štírovníka růžkatého.


štírovník růžkatý

Lotus corniculatus L.

Slovenské jméno: ľadenec rožkatý
Syn.: Lotus corniculatus L. subsp. eu-corniculatus A. et Gr.
Čeleď: Fabaceae Lindl. - bobovité
Popis: Vytrvalá bylina se silným kůlovým kořenem, 15-40(-60) cm vysoká.
Lodyha poléhavá až vystoupavá, hranatá, rýhovaná, plná, může být lysá i víceméně chlupatá.
Lístky jsou pětičetně zpeřené, většinou široce obvejčité až obkopinaté, mohou být až okrouhlé, špičaté nebo tupé, 0,8-3 cm dlouhé, 0,4-1,4 cm široké. Nejspodnější pár přisedá většinou ke stonku.
Květenství 3-8 květů nahloučených v dlouhém stopkatém okolíku. Kvete od konce května do začátku září.
Květy koruna 1-1,8 cm dlouhá, často před rozkvětem, ale i později nabíhají do červena. Kalich je s pěti zuby, které jsou přitisklé ke květní trubce,. Barva kolísá od žluté po oranžovou či červenou.
Plod je mnohosemenný lusk o délce 20-40 mm.
Výskyt: Místy, v teplejších polohách hojně, ve vyšších polohách se jeho výskyt rychle snižuje. Na loukách, stráních, pastvinách, pasekách, v lesních lemech a na lesních světlinách, také na mezích a okrajích cest, na březích vodních toků a rašeliništích. Objevuje se tedy na stanovištích sušších, ale také vlhčích. Upřednostňuje jílovitou a vápenitou půdu.
Zajímavosti: Je to hodnotná pícnina a medonosná rostlina. Obsahuje však i kyanovodík, který se uvolňuje poraněním, takže ve vyšších dávkách je toxický. Druhotné jméno má podle zahnutého člunku květů, jež zůstává dlouho u zrajícího lusku. Živí se s ním housenky vřetenušky obecné a pětitešné.

Literatura : Internetové stránky 2014 http://botany.cz/cs/lotus-corniculatus/
Co tu kvete? Květena střední Europy. Autoři Margot Spohnová, Marianne Gotle-Bechtlová 2010 str. 182.
Naše příroda. Živočichové a rostliny střední Evropy. Autoři Výběr Readeŕs Digest 2000 str. 48.

Doufám, že jsem jej určil dobře. Foto se mi moc nepovedlo. Fotil jsem to z ruky, které se starcovi trochu více klepou. Do hospůdky jsme dorazili za pěkného počasí

v 18 hodin. Cestou jsem v tom suchu určil 9 druhů hub Takže jsem si dal 2 krákory a žena malé gambáče. Byl jsem z této vycházky dosti zničen.

Vycházka 1.7.2014 a Hlinák červenající

20. června 2014 v 14:12 | muchomurka modrá |  Čeleď Hapalopilaceae
Vážení přátelé. Dnes 1.7.13 byl nádherný den a tak jsme celá rodinka vyrazili ve 14 hodin


na vycházku po Poříčském hřbetu. Divil jsem se jak to naše štěňátko šlape. Hub moc nebylo. Našel jsem pár kolodějů, lišek obecných, křehutky Candolleovi a další většinou dřevokazné houby. Kolodějové mi nedaly pokoj a tak jsem jednoho pro Vás smáčknul.

Popis je na tomto blogu již od 16.3 2013 http://muchomurka1.blog.cz/1303/hrib-kolodej-30-6-2012

Domů jsme se vrátili za teplého počasí v 17,45 hod.


Já byl vyschlý a tak jsem shodil batoh s focením do chodby a hurá do Asijského bistra na pivčo. Chutnalo mi.

Ještě Vám zde popíši hlináka červenajícího kterého jsem fotil v lokalitě Trutnov - Lhota nad rybníčkem 14.9.2005.



Hlinák červenající

Hapalopilus rutilans(Pers.); Karst. 1881


Další český název: hnědák červenající
Slovenský název: hlinovec červenkastý
Synonyma: Agaricus nidulans (Fr.) E.H.L. Krause 1933, Boletus nidulans (Fr.) Spreng. 1827, Boletusrutilans Pers. 1798,,Hemidiscia rutilans (Pers.) Lázaro Ibiza 1916, Inodermus rutilans (Pers.) Quél. 1888, Inonotus nidulans (Fr.) P. Karst 1881, , Inonotus rutilans (Pers.) P. Karst. 1889, Leptoporus rutilans (Pers.) Quél. 1886, Phaeolus nidulans (Fr.) Pat. 1900, Phaeolusrutilans (Pers.) Pat. 1900, Polyporusnidulans Fr. 1821, Polyporus nidulans Pers., Polyporus rutilans (Pers.) Fr. 1818, Polysticus nidulans (Fr.) Gillot & Lucand 1890, Polysticusrutilans (Pers.) Bigeard & H. Guill. 1913

Klobouk 2-12 cm v průměru, 2-8 cm vysoký, 1-4 cm tlustý, polokruhovitý až ledvinovitý, plstnatý, ve stáří olysávající, měkce masitý, barvy skořicově až okrově hnědé. Okraj je ostře podvinutý. Široce připojený k substrátu.
Rourky 0,5-1,5 cm dlouhé, barvy šedohnědé póry dosti velké okrouhlé až hranaté, barvy okrové nebo skořicové, otlačením však přecházejí do červenohněda.
Dužnina v mládí vláknitá, masitá, později korkovitá, tuhá, barvy bledě skořicové, poraněním či otlačením přechází do červenohněda barvy. Vůně nasládlá.
Výtrusný prach bílý se slabě žlutoslámovým odstínem. Výtrusy 3,5-5 x 2-3 µm velké, elipsoidní, u konce zašpičatělé a z jedné stranu slabě zploštělé, hladké a bezbarvé.
Výskyt květen až listopad, kyselé doubravy a oligotrofní habrové doubravy. Na odumírajících nebo mrtvých kmenech a větvích listnáčů. Upřednostňuje duby, jeřáby a buky. Méně často i na jehličnanech a to jedlích.
Nejedlý.
Možné záměny: Hlinák šafránový Hapalopilus croceus - nejedlý. Outkovka rumělková Pycnoporus cinnabarinus - nejedlá.
Zajímavosti: Se zásadami přechází do krásné fialové barvy. Někdy se používá jako zdroj barviv k barvení látek. Sušina obsahuje 20% kyseliny polyporové. Plodnice je pouze jednoletá. Vyvolává bílou hnilobu dřeva.

Literatura : Internetové stránky 2014 http://en.wikipedia.org/wiki/Hapalopilus_nidulans
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 90.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 204.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str.430.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 114.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 126.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str.70.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 114.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 72.

Ohnivka domácí 8.6.2013

14. června 2014 v 16:34 | muchomurka modrá |  Čeleď Pyronemataceae
Vážení přátelé.
Na vycházku přivezl kolega Wipler z Královehradeckého kroužku docela zajímavou houbu. Na provaze určeného pro hraní pejsků. Byly na něm docela slušné plodnice ohnivky domácí. Vzal jsem si od něho provaz a doma 9.6.2013 jsem ji nafotil.


Ohnivka domácí

Pyronema domesticum (Sow.) Sacc. 1899

Další české jméno: Ohnivec domácí.
Slovenské jméno: ohnivka domáca
Synonyma: Peziza domestica Sowerby 1802, Pyronema domesticum var. domesticum(Sowerby) Sacc. 1889, Pyronema domesticum var. raatzii Henn., Tapesia domestica (Sowerby) Quél. 1880.

Plodnice velký počet růžových terčíkovitých plodniček tvoří povlaky.
Apotheciamají rozměry 0,5-1,1mm v průměru, jsou přisedlé a zaoblené. Barvy lososové až narůžovělé.
Výtrusný prach - výtrusy jsou mírně eliptické, hyalinní, drobné skvrny, velikosti 16,-20 x 10 - 12 μm
Výskyt květen až listopadv bytech pod kohoutky a umyvadly, všude kde zatéká voda. Prakticky žije na pojidlu barev kterou je místnost vymalována ( dextrin nebo klih).
Nejedlá.
Možné záměny: Ohnivka spáleništní Pyronema Omphalodes (Bull. ex St-Amans) Fuckel jež má menší výtrusy 11-14 x 5-8 μm.
Zajímavosti Využívá jako zdroj uhlíku deriváty rozpustné karboxymetylcelulózy.

Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 222.
NORDIC MACROMYCETES VOL1 Ascomycety. Autor Lise Hansen † & Henning Knudsen 2000 str. 112.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 50.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str.86.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 191.

Tuto houbičku najdeme dosti vžácně a proto jsem byl rád, že jsem si ji mohl nafotit.

Srnec obecný 28.6.2013

9. června 2014 v 15:40 | muchomurka modrá |  Savci
27.6.2013 jsem se pozdě večer dohodl s Láďou Průšou, že pojedeme se podívat co nám narostlo v lokalitě od 9 křížů po Havlovice.

28.6.2013 ráno v 7,30 bylo docela pěkně

a tak jsem vyrazil na ranní injekci a od doktorky hned na autobus. V Úpici přistoupil Láďa. U 9 křížů a na Rtyňských Končinách nebyla ani prašivka. Docela jsem byl překvapen. Teprve v Roudence bylo pěkný plácek růžovek. Tak jsem je vyfotil


Popis je proveden na tomto blogu 18.7.2010 http://muchomurka1.blog.cz/1007/cervenec-2010-a-muchomurka-ruzovka

a sesbíral. Potom jsme pokračovali na Havlovickou Podhraď, kde jsme objevili 2 plácky docela pěkných lišek. Měl jsem celkem ¾ košíku. Když jsme přicházeli do Havlovic, tak jsme tam na louce uviděl pást se srnečka. Moc se mi líbil a tak jsem jej též se snažil vyfotit.


Srnec obecný srnec hôrny

Capreolus capreolus Linnaeus, 1758

Slovenský název: srnec hôrny

Čeleď jelenovití.

Popis: Je to nejmenší druh středoevropské vysoké zvěře.
Tělo 110-130 cm dlouhé, v kohoutku vysoké 65-140 cm. Váha 15-30 kg.
Paroží je ve spodní části perlení. V roce nasazují sotva viditelné parůžky, tak zvané knoflíky. V zimně je schodí. První opravdové rohy do délky 10 cm a někdy se i větví. Každým rokem je schazují a narůstají jim nové slnější a větší. Dosahují délky až 30 cm.
Nos černý.
Brada má bílou skvrnu.
Ocas velmi krátký.
Kopýtka jsou 4,5 cm dlouhá a 3,5 cm široká.
Pastva za soumraku, v noci a v klidných oblastech i přes den.
Říje od července do srpna.
Výskyt Okraje listnatých lesů. Není to typicky lesní druh.
Zajímavosti: Se srnou žije pouze v období říje. Srny přicházejí do jejich revíru.
Mláďata jsou až za 9,5 měsíce po oplození srny. Rodí se většinou v květnu.
V některých oblastech se vyvinula forma polního srnce, jež se prakticky po celý rok pohybuje na volném prostranství.
Literatura : Internetové stránky 2014 http://cs.wikipedia.org/wiki/Srnec_obecn%C3%BD .
Savci autor Josef Reichholf 2006str. 216.
Naše příroda. Živočichové a rostliny střední Evropy. Autoři Výběr Readeŕs Digest 2000 str. 350.

Potom jsme již šlapali po asfaltce asi ½ hodina do naší oblíbené restaurace Amerika. Tam jsme se osvěžili pivečkem a ve 13,20 jsme jeli domů. V Trutnově jsem byl ve 14 hodin.

Vycházka se mi líbila. Počasí přálo. Určili jsme 13 druhů hub Doma jsem si vzal Zuzanku a hurá zase na hodinu ven. Po návratu jsem se věnoval čištění hub.

Otvírání lesa MK Úpice

4. června 2014 v 14:53 | muchomurka modrá |  Zprávy MK Úpice

Pozor. Vycházka zrušena - nekoná se!!!!

Pozvánka na otvírání lesa


Česká mykologická společnost Praha,
odbočka Mykologický klub Úpice
zve všechny příznivce a spřátelené houbaře na
VYCHÁZKU "ODEMYKÁNÍ LESA"

Datum konání: sobota 14.6.2014
Sraz účastníků: Bohuslavice nad Úpou, zastávka autobusu do 09:45 hodin
GPS: 50°33'01.0"N, 15°58'29.6"E
Trasa: Les Čížkovy kameny - Jezírko - U pramene - Jeskyňka - Lhota
Vezměte s sebou: dobrou náladu, košík na houby, vuřty na opečení

Po návratu z lůna přírody je posezení a občerstvení, včetně oběda zajištěno v restauraci ve Lhotě od 12:30 h

Příjezd:
linka 690340/690310 Malé Svatoňovice - Úpice - Trutnov a opačně do zastávky Trutnov, Bohuslavice.
Odjezd z Malých Svatoňovic, zast. Železniční stanice v 08:05 h, Úpice, most II. Odboje 08:16 h, příjezd Bohuslavice 08:34 hodin.
Odjezd z Trutnova, AN 09:10 h, příj. Bohuslavice 09:25 h
Přípojný : Sp 1782 odj. Z Hradce Králové v 07:00 hodin, Jaroměř 07.17 h, Starkoč 07:39 h, Červený Kostelec 07:50 h,
příj. Malé Svatoňovice 08:00 hodin nebo do Trutnova 08:22 hodin. V těchto dvou stanicích lze přestoupit na autobus do Bohuslavic, v Bohuslavicích vlak nestaví.

po silnici 14/I Trutnov - Úpice přes Suchovršice a zpět
automobil možno zaparkovat buď v Bohuslavicích a z cíle, ze Lhoty se dopravit zpět autobusy nebo zaparkovat v Trutnově-Poříčí u elektrárny a do Bohuslavic dojet autobusem, odj. Ze zast. Trutnov, rozc. EPO v 09:20 h

Odjezdy autobusů MHD ze zastávky Trutnov Lhota - linka č. 4 ve 14:03 a v 16:03 h, příj. Trutnov, AN ve 14:40 h nebo 16:40 h
Návazné spoje:
Trutnov - Úpice - Malé Svatoňovice v 15:10 nebo 17:10 h

z MHD vystoupit na zast. Elektrokov, přejít cca 150 m na zast. ČD Trutnov zastávka, odj. Vlak ve 14:28 nebo 16:28 h do stanice Trutnov-střed a přestup na rychlíky ve 14:44 h nebo v 16:44 h ve směru Malé Svatoňovice, Červený Kostelec, Hradec Králové, Praha


Na Vaši návštěvu se těší členové MK Úpice

Slizovka tříslová 15.6.2013

1. června 2014 v 11:46 | muchomurka modrá |  Čeleď_Physaraceae
Dnes 15.6.2013 jsem byl s přítelem Láďou a mojí drahou polovičkou na houbách v lese Království. Ráno za nádherného počasí
jsme vyrazili se ženou v 8,45 hod na autobus. V autobuse již seděl Láďa. Vystoupili jsme na Výšince a tentokrát jsme šli z Výšinky do Kocbeří kolem Jánské studánky. Nejdříve jsme se zastavili na lokalitě, kde roste pukléřka Islandská Zde jsme si jí natrhali, protože je výborná na průdušky a plíce. Velmi usnadňuje odkašlávání. Houby rostly málo. Bylo zde pár májovek a asi 2 kováři. Tak jsme raději přešli na druhou stranu a šli směrem na Kohoutov. Zde již to bylo s kováři lepší. Našel se i kozáček a dokonce žena našla prvního hřiba hnědého. Došli jsme k dubu a odtud jsme se vraceli.do Kocbeří, kde jsme se těšili na pivečko. Cestou zpět byl ještě sem tam kovář a já uviděl krásnou hlenku, slizovku tříslovou. Tak jsem měl alespoň důvod vyndat fotoaparát a zmáčknout to.




Slizovka tříslová

Fuligo septica var. septica(L.) F.H. Wigg. 1780


Další české názvy: Pěnka žlutá, Slizovka práškovitá
Slovenský název: Slizovka žĺtková

Synonyma: Aethalium septicum(L.) Fr. 1829, Fuligo septica (L.) F.H. Wigg. 1780, Fuligo septica f. septica (L.) F.H. Wigg. 1780, Fuligo varians Sommerf 1826, Mucor septicus L. 1763, Reticularia septica (L.) With. 1792.

Plodnice 2-20 cm v průměru, 0,5-3 cm vysoká, slupitelná, široce přisedlá na blanitém hypothallu, tvar nepravidelných polštářků, nepravidelného tvaru, krásně citrónově žlutá, žlutozelená nebo okrová, hlenovitá. Ve stáří tvoří pěnové chomáče bělavé, červenavé až hnědavé kryté vápenitou skořápkou.
Hypotal blanitý vícevrstvený, barvy bílé.
Plasmodium barvy žluté.
Výtrusný prach temně hnědofialový, výtrusy jemně osténkaté, kulovité, velikosti 6-9 µm.
Výskyt květen až říjen vždy po deštích na trouchnivějících pařezech, pilinách, meších a starém listí, ale i na dolních částech živých rostlin.
Nejedlá.
Možnost záměny: Slizovka popelavá Fuligo cinerea která je bělavá až šedavá a vyskytuje se na slámě a zbytcích rostlin.
Zajímavosti: Tvoří hranici mezi rostlinami a živočichy. Je to protoplazmatická hmota, která se může pohybovat jako měňavka na povrchu půdy, což se nazývá ameboidní pohyb. Je často znatelné na pařezech. Zůstává za ní podobná stopa jako po slimákovi. Ve stavbě buněk je srovnatelná s měňavkami.
Základní vlastnosti rodu slizovka - Fuligo: Taxonomie: Čeleď Physaraceae, řád Physarida, podtřída Myxomycetes, třída Myxogastrea, oddělení Amoebozoa, říše Protozoa. Plodnice tvoří velké polštářovité plodnice nebo pseudoaethalia s doboře vyvinutou korovou vrstvou. Jednotlivé nepohlavní struktury ve kterých vznikají výtrusy a nebo síťovitě žilnaté plodnice mají vápenitou stěnu a vlášení. Výskyt saprotrofně na tlejícím dřevě a opadu
Literatura : Internetové stránky 2006.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 323.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 98.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 33.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 48.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 268.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 234.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 34.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 17, rok 1970.

Ve 13,30 bylo značné teplo a tak jsme se sotva dovlekli do restaurace Barevná Dřevěnka. Zde jsme se dobře osvěžili pivečkem a ve 14,17 hod za nádherného počasí
vyrazili k domovu. Celkem jsme určili 13 druhů hub. Snad zde houby ani nerostou. Ještě že jedou ti kováři. Po příjezdu jsem hodil válendu, což bylo to nejlepší. Žena dodělala oběd, byl výborný a pak jsem se spokojeně pustil do čištění pukléřky.