Smrž obecný - Vycházka 18.4.2014

5. ledna 2015 v 21:01 | muchomurka modrá |  Čeleď Morchellaceae

Po nafocení kačenek jsme se odebrali k Lotrandovi. Cestou jsme potkali Jirku Křížka který mněl pár smržů do skřínky. Cestou jsme potkávali smrže obecné, které jsem si též nafotil


Smrž obecný

Morchella esculenta(L.) Pers. 1794

Další české jméno:smrž zahradní. smrž jedlý
Slovenské jméno: Smrčok jedlý

SynonymaHellvella esculenta (L.) Sowerby 1797, Morchella esculenta subsp. esculenta (L.) Pers 1794, Morchella esculenta var. rotunda (Fr.) I.R. Hall, P.K. Buchanan, Wang{?} & Cole 1998, Morchella esculenta a rotunda Fr. 1822, Morchella rotunda (Fr.) Boud., Morchella rotunda var. esculenta (L.) Jacquet. 1985, Morellus esculentus (L.) Eaton 1818, Phallus esculentus L. 1753, Phallus esculentus var. esculentus L. 1753.

Plodnice 5-20 cm vysoká, téměř kulovitá, zřídka protáhlá.
Klobouk je 3 - 10 cm vysoký 3 - 8 cm široký, vejčitý, kulovitý nebo tupě kuželovitý, někdy i elipsovitý, spodním okrajem přirostlý ke třeni, dutý, na celém povrchu pokrytý nepravidelně uspořádanými jamkami různých tvarů, ohraničenými téměř kolmými přepážkami,. Připomíná včelí plást. V mládí je šedý až šedookrový, později žlutookrový nebo hnědookrový, na ostří přehrádek někdy až načervenalý, hlavně ve stáří. Výtrusorodá vrstva je na povrchu jamek.
Třeň je 3 - 12 cm vysoký a 1 - 4 cm tlustý, válcovitý, místy smáčklý. v dolní části je obvykle ztlustlý až kyjovitý, nepravidelně zprohýbaný, většinou vrásčitý, vždy dutý, jemně zrnitý někdy i hladký, bělavý nebo nažloutlý, ve stáři na bázi až cihlově načervenalý.
Dužnina je vodnatě voskovitá, bělavá, křehká, velmi tenká, v jamkaté části klobouku žlutookrová až hnědavě okrová, v dutině třeně i klobouku bělavá, s nevýraznou vůní i chutí.
Výtrusný prach světle okrový, výtrusy hladké, elipsoidní, bezbarvé až nažloutlé, na koncích s několika drobnými zrníčky, velikosti 17-24 x 10-15 µm.
Výskyt duben až květen v lužních lesích, borech, ale i na lesních spáleništích. Dále pak na travnatých lesních okrajích a mýtinách, ve světlých hájích, parcích, křovinách, zahradách pod kvetoucími stromy a kolem potoků, především ve vlhké hlinitopísčité nebo jílovité půdě. Místy hojný, jinde chybí. Upřednostňuje výslunná místa.
Jedlý.
Možnost záměny: Smrž jedlý (šedočerný, špičatý) Morchella vulgaris jež má kuželovitý, protáhle žebernatý okrově šedý až černošedý klobouk a je také jedlý. Smrž tlustonohý Morchella crassipes jež je robustní a až 30 cm vysoký, třeň je v horní části bradavčitě zrnitý, je jedlý. Smrž kuželovitý Ucháč obecný Gyromitra esculenta, který má klobouk tmavě hnědý a mozkovitě zprohýbaný, výsky je v jehličnatých lesích a je jedovatý. Ucháč obrovský Gyromitra gigas, který má mozkovitě zprohýbaný, mohutnější a okrově zbarvený klobouk. Tento je jedlý.
Zajímavosti: Je velmi chutný, vhodný k jakékoli úpravě i na sušení; po usušení má mnohem výraznější aroma. Mnoho kulinářských kombinací poskytuje plnění dutých klobouků různými pikantními náplněmi. V čínském lidovém léčitelství reguluje proudění životní energie a redukuje flegmu. Staré plodnice se nedoporučuje sbírat, protože mohou obsahovat jedovaté látky uvolňované při rozkladu dužiny. Rozlišovacím znakem tohoto druhu je žlutookrové až hnědookrové zbarvení klobouku dospělých plodnic s nepravidelně uspořádanými jamkami. Jamkám se říká alveoly. Dá se i domácky pěstovat tak, že se štěpky naočkují kapslemi.
Literatura : Internetové stránky 2004.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 125.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str 327, 328.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 92, 93.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 11, 95, 114, 115,
NORDIC MACROMYCETES VOL1 Ascomycety. Autor Lise Hansen † & Henning Knudsen 2000 str. 83.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 26, 29.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 36.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 26, 27, 235, 239.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 33, 56
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 270.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 216.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str.54, 56.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 194, 248.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 55.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Ladislav Urban ml. 1986 str. 56.
Mykologický sborník č. 1-2 str.26, č. 8-10 str. 138, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 62, 97, 158, 159.

Naměřeny výtrusy 27.4.2009 velikosti 16,8-20,4 x 11,2-14 µm.

a sebral a pak nás doprovázeli smrže špičaté, polovolné. To jsem již nefotil. Celkem jsme určili 10 druhů hub. U Lotranda jsme si dali s Jirkou minutku, která nam moc chutnala a pochopitelně jsme jídlo zalili Krakonošem. Z Malých Svatoňovic jsme odjížděli v 16 hodin. Bylo již dosti pod mrakém a jak jsme přijížděli k Trutnovu tak začínalo pršet. Doma jsem byl za slabšího deště v 16,45 hod.


S vycházkou jsme byli velmi spokojeni.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama