Duben 2015

Vycházka 18.6.2014 a holubinka lepkavá

24. dubna 2015 v 11:03 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
17.6.2014 večer jsem se dohodl s Láďou , který se vrátil ze Šumavy že dne 18.6.2014 vyrazíme do Odolova ke Kryštofovým kamenům. Mimo to mi Láďa sdělil, že tam co byl 14 dní prý ani nekáplo a s houbami je to i tam špatné. Ráno jsem v 8 hodin za nádherného počasí

jsem vyrazil na vlak. V Malých Svatoňovicích jsem přestoupil na autobus, kde již byl Láďa. V Odolově jsme po stopách opevnění vyrazili na houby. Skoro nic nerostlo. Potkali jsme pár růžovek, klouzka sličného, muchomůrku pošvatou a taky několik holubinek chromových. Sotva mi to zakrylo dno u košíku.Na Kryštofových kamenech jsem konečně viděl houbu, která se dala fotit. Byla to nejedlá penízovka širokolupenná.

Popis této penízovky ja na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1111/penizovka-sirokolupenna .

Odtud jsme sešli na hornickou cestu, kde rovněž skoro nic nebylo. Byl zde však krásný výhled na okolní krajinu a hodně náprstníků. Udělal jsem zde pár fotek z ruky.
Byl zde z hornické cest krásný výhled na přehradu Rozkoš. Škoda že byl slabý opat
Na závěr jsem udělal foto jedné lokality v této oblasti.
Když jsme přiházeli zpět do Odolova, tak asi 150 m od hospody Lotrando, se přihnal mrak a pěkně nás pokropil a zsypal krupkami. Škoda, že to trvalo jen asi 20 minut. U Lotranda jsme si dali 2 pivča a pokračovali dopravními prostředky za opět pěkného počasí domů, kam jsem dorazil v 15,30 hod.
I když bylo hub pomálu, tak procházka to byla nádherná. Hub jsme určili 12 druhů.

Jelikož zde nebyl žádný nový druh na popis, zak přidávám holubinku lepkabou, focena byla u lesního tábora v lese za Jabkenicemi 14.9.2002


Holubinka lepkavá

Russula viscida Kudrna 1928


Slovenské jméno: Plávka lepkavá
SynonymumRussula artesiana Bon 1984, Russula melliolens var. chrismantiae Maire 1910, Russula occidentalis Singer 1951, Russula vinosa subsp. occidentalis Singer 1946)
Klobouk 5-15 cm v průměru, sklenutý, tlustě a tvrdě masitý, později rozložený a zeslabený, uprostřed stlačený barva značně proměnlivá, živě hnědočervené až hnědofialové, někdy též plavě žlutý až zelenožlutý, lepkavý, za vlhka slizký. Okraj má v mládí hladký, podehnutý a ostrý, později krátce rýhovaný, laločnatě zprohýbaný, s úzkou načervenalou obrubou Pokožka za vlhka silně rosolovitá, za sucha mastně lesklá a jen na okraji slupitelná.
Lupeny jsou zoubkem přirostlé, křehké, tlusté, poměrně úzké, husté, hojně příčně spojované, barvy smetanové, pomačkáním rezavějí, ve stáří hnědožlutě až hnědě skvrnité, na ostří okrové a jsou často deformované. V mládí někdy roní kapky tekutiny.
Třeň 4-15 cm vysoký, 2-5 cm tlustý, kyjovitý, zřídka i válcovitý, na bázi zúžený, pevný v mládí, později měkce houbovitý, zprvu ojíněný, později lysý, často vrásčitě žilkovaný, barvy bílé, stářím od báze hnědne a později je dokonce celý okrový nebo hnědookrový.
Dužnina tvrdá a pevná, bělavá, pod pokožkou klobouku někdy načervenalá, na řezu žloutnoucí, chuť mírně palčivá, někdy mdlá, vůně ovocná, někdy připomínající mák, u starších plodnic ředkev a může být i bez pachu.
Výtrusný prach bledě smetanový, výtrusy jsou široce elipsoidní, neúplně síťnaté s tupými bradavkami, velikosti 7-11 x 6-10 µm.
Výskyt srpen - září, smrkové monokultury na vápenatých půdách. Např. karlštejnské druhotné smrčiny. Dále pak smrkové monokultury na kyselejších půdách v rovině a pahorkatině. Upřednostňuje vysoké horské smrkové lesy.
Jedlá.
Možné záměny: Holubinka smrdutá Russula foetens pokožka klobouku silně lepkavá, okraj klobouku je uzlinatě brázděný. Třeň rezaví až hnědne a lupeny též, vůně odporná - nejedlá. Holubinka medovonná Russula melliolens při zasychání nápadně voní po medu, má velké, téměř kulaté výtrusy velké 8-11 x 8-10 µm a zcela mírnou chuť dužniny. - jedlá.a chutná a roste pod duby.. Holubinka černonachová Russula atropurpura je křehčí, má nanejvýš bělavý výtrusný prach, výtrusy čistě bílé, hustě a jemně síťnaté a obvykle bílý, nebo jen nevýrazně žloutnoucí třeň.- nejedlá. Holubinka celokrajná Russula integra která má však žlutý výtrusný prach, zcela odlišnou ornamentiku výtrusů a mírnou chuť dužniny - jedlá. Holubinkou hlínožlutá Russula ochroleuca která obvykle tvoří menší plodnice a má nejvýše bělavý výtrusný prach - je jedlá.
Zajímavosti: V Čechách velmi vzácná a hojněji se vyskytuje jen v některých oblastech jako např. ve východních Čechách. Pro vzácnost ji ke kuchyňskému využití nelze doporučit. Je i v čeveném seznamu hub zařazena pod DD. Někteří sutoři ji uvádějí i jako nejedlou.
Literatura : Internetové stránky 2015 http://www.myko.cz/myko-atlas/Russula-viscida/ .
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str407, 408.
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str.302, 303, 304, 305.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 105, 106.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec &
Miroslav Beran
2006 str.206.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 146.
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 42, 48, 51, 52, 54, 131, fig. 68.
Mykologický sborník č. 8-10 foto1 rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str.60, 88.
NAŠE HOUBY II autor Albert Pilát a Otto Ušák 1959. obr. 21.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str.91
Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str 59, 161.

Vycházka 16.6.2014 náprstník červený

19. dubna 2015 v 15:03 | muchomurka modrá |  Květiny
Přátelé, i když jsem byl po včerejším dnu zničen, mně moje žena a Zuzanka vytáhladne 16.6.2014 za nádherného odpoledne ve 14 hod.

na Nový Domov a Nové Dvory. Stálo mně hodně sil. Za celou cestu jsem potkal pouze 3 houbičky. V lese nad Novým Domovem mně ale čekalo několik náprstníků červených. Jelikož jsem si je včera na Kacíři nenafotil, tak na ně došlo dnes.



Náprstník červený

Digitalis purpureaL. 1753

Slovensky: Náprstník červený
Synonyma: Digitalis minor Linné, 1767, Digitalis alba Schrank, 1789, Digitalis nevadensis G. Kunze, 1846, Digitalis purpurascens Lejeune, 1813, non Roth, 1806, Digitalis libertiana Dumortier, 1829, Digitalis gyspergerae (Rouy) Rouy, 1903, Digitalis miniana Sampaio, 1905, Digitalis speciosa Salisbury, 1796 nom. illeg.
Čeleď:jitrocelovité Plantaginaceae
Rostlina: dvouletá, 40 až 150 cm vysoká bylina. V prvním roce vyrůstá velká růžice přízemních listů, ve druhém roce následuje kvetoucí lodyha, která je obvykle nevětvená, mělce rýhovaná, šedě plstnatá až olysalá, zelená až tmavočervená.
Lodyha ve druhém roce následuje kvetoucí lodyha, která je obvykle nevětvená, mělce rýhovaná, šedě plstnatá až olysalá, zelená až tmavočervená
Listy v prvním roce vyrůstá velká růžice přízemních listů. Listy vyrostlé druhým rokem jsou střídavě vejčité až vejčitě kopinaté, vroubkované až pilovité, na rubu obvykle šedoplstnaté, dolní dlouze řapíkaté, prostřední s čepelí klínovitě se zužující v řapík, horní přisedlé.
Květenství dlouhý 3,5-5 cm, hustý, jednostranný hrozen s až 120 květy.
Květy jejiž koruna zvonkovitá, dolů skloněná, nachová, vzácně bílá, s četnými tmavě červenými a bíle ohraničenými skvrnami, vně lysá, uvnitř brvitá a světlejší, lem koruny 5cípý.
Plod je v dospělosti černavá tobolka s velkým množstvím téměř pravoúhlých jemně síťovaných semen.
Výskyt kvete v červnu až srpnu a Roste na prosluněných pasekách, kamenitých zarostlých stráních a ve světlých lesích od pahorkatin do hor. Dává přednost vlhkým kyprým, slabě kyselým až kyselým kamenitým půdám s vysokým obsahem humusu. Jde o velice oblíbenou okrasnou rostlinu. Je citlivý na silné mrazy bez sněhové pokrývky.
Zajímavosti: Přirozeně se vyskytující druhy mají obvykle řidší květenství a menší květy. Náprstník červený se vyskytuje i v bílém provedení. Tečky v korunní trubcenapodobují tyčinky a jsou znamením pro čmeláky
Náprstníky patří k velmi dobře chemicky prozkoumaným rostlinám. Ve všech částech rostliny (a zejména v listech) jsou přítomny glykosidy, většinou se steroidním aglykonem, ovlivňující srdeční činnost a vysoký krevní tlak. Z divoce ostoucích rostlin se sbírají listy k lékařským účelům. Dříve se rostlina používala proti vředům. Je však jedovatá a otravy vedou k poruchám srdečního rytmu, zmatenosti a smrti.

Co tu kvete? Květena střední Europy. Autoři Margot Spohnová, Marianne Gotle-Bechtlová 2010 str. 272.
Květiny a rostliny v přírodě autor Mick Lavelle 2008 str.4, 80
Naše příroda. Živočichové a rostliny střední Evropy. Autoři Výběr Readeŕs Digest 2000 str. 100.
Kapesní atlas rostlin autoři Pilát, Ušák 1963 str. 190
Lesní rostliny ve fotografii autoři Rabšteinek, Poruba 1983 str. 182

Po dalším chození v lesích nad Novými Dvory jsme dorazili do restaurace Dvoračka. Zde jsme chvilku poseděli a já si dal 2 Krakonoše a pak jsme pokračovali v cestě domů, kam jsme za nádherného počasí dorazili v 18,45 hod.


Vycházka i přes to, že houby nebyly, se mi líbila. Určil jsem pouze 3 druhy hub.

Kroupy a holubinka křehká

11. dubna 2015 v 19:21 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Dne 11.6.2014 jsem na vycházce nebyl. Bylo značné teplo a všude sucho. Takže jsem byl doma a dělal si pořádek na počítači. V 18 hodin se náhle setmělo

a přišlo krupobití. Kroupy měli až 1 cm v průměru. Když kroupy přešly v deštík, tak jsem byl spokojen, že spadlo alespoň trochu vláhy. Já jsem si udělal alespoň trochu pořádek v počítači.

Protože jsem místou hub fotil kroupy

tak přidávám foto holubinky křehké, jež jsem nafotil v Trutnově - Areál bojiště z roku 1866. 26.8.2005



Holubinka křehká

Russula fragilis var. fragilis(Pers.) Fr. 1838


Slovenské jméno: Plávka krehká
Synonyma: Agaricus fallax Schaeff. 1774, Agaricus fragilis Pers. 1801, Bolbitius vitellinus var. fragilis (L.) J. Favre 1948, Russula bataillei Bidaud & Reumaux 1996, Russulaemetica subsp. fragilis (Pers.) Singer 1932, Russulafallax (Schaeff.) Fr. 1874, Russulafragilis (Pers.) Fr. 1838, Russulafragilis var. fallax (Schaeff.) Massee, Russulafragilis var. violascens Secr. ex Gillet 1876, Russula gracilis Burl. ss. Singer, M.M. Moser.

Klobouk 2-8 cm v průměru, tence masitý, v mládí vyklenutý, záhy však plochý a na středu vmáčklý a nejtmavší. Ve stáří je na okraji jemně a krátce rýhovaný. Za sucha matný, na dotyk voskovitý, na středu za suchá jemně zrnitý. Barvy dosti proměnlivé, od fialově purpurové, po fialově červenou, na středu šedozelený až olivově zelený, někdy i fialově černý. Od rýhovaného, skoro průsvitného okraje, je vybledající.
Pokožka klobouku je jemně drsná, daleko slupitelná, za vlhka slizká a lesklá, pod lupou jemně krupičkovitá.
Lupeny volné, nehusté, tenké, křehké, barvy bílé později až krémové, hladké, ke třeni úzce připojené až skoro volné, některé na ostří jemně pilovité.
Třeň 2-7 cm vysoký, 0,5-2 cm tlustý, válcovitý, v mládí plný, ve stáří dutý na bázi mírně rozšířený, podélně jemně vrásčitý, bílý, ojíněný, při poranění žloutne a ve stáří i šedne.
Dužnina neměnná, křehká, barvy bílé, vůně ovocně nakyslá až pestřecová, chuť dlouho silně palčivá.
Výtrusný prach barvy bělavé. výtrusy skoro kulovité, bezbarvé, amyloidní a nízce bradavčitě síťnaté. Velkosti 6,5-10 x- 5,5-8,5 µm.
Výskyt červen až prosinec v listnatém, smíšeném i jehličnatém lese, a dokonce ji najdeme i v alejích. Upřednostňuje vlhčí kyselé půdy zejména pod buky, břízami a smrky.
Nejedlá.
Možné záměny: Holubinka křehká var. žlutá Russula fragilis var. gilva - nejedlá. Holubinka fialová Russula violacea, jež má více fialový klobouk, který bledne va fialových pruzích. Lupeny nemá žluté a ani pilovité. Je nejedlá. Holubinka černonachová Russula atropurpurea jež je větší, klobouk má tmavší, místy až skoročerný, lupeny světle krémové, a třeň na bázi má rezavě hnědý, dužnina není tak pálivá a ve stáří šedne. Holubinka vodnatá Russula aquosa je křehčí, nemá zubaté ani pilovité ostří, třeň nežloutne, má menší výtrusy, vůně není kokosová a je nejedlá. Holubinka zduřelonohá Russula tumidipes má vůni nenápadnou, nebo jen slabě ovocnou, menší výtrusy s neúplnou síťkou. Holubinka jízlivá Russula sardonia jež má tvrdý černofialový klobouk a lupeny jsou až živě sírově žluté.
Zajímavosti: V některých atlasech je uváděna dokonce jako jedovatá. Má velké množství forem a odrůd. Některé jsou uvedeny v záměnách. Je velmi barevně proměnlivá.
Literatura : Internetové stránky 2015 http://www.first-nature.com/fungi/russula-fragilis.php .
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2015 str. 399.
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str. 15, 77, 93, 210, 212, 214, 224, 228, 230, 248, 424
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 201.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 105.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 360.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 323.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 322.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 211.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 254.
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 13, 14, 29, 41, 50, 64 fig., 110, 112.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 78.
NAŠE HOUBY II autor Albert Pilát a Otto Ušák 1959 obr. 29.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 92.
Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str 195.

Schůze MK Úpice a holubinka jízlivá

5. dubna 2015 v 11:26 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Ve čtvrtek 5.6.2014 bylo pošmourné počasí. Tak místo na houby jsem se rozhodl jet na schůzku MK Úpice která se konala v 18 hod.

Neprohloupil jsem. Po projednání potřebných plánů co se musí udělat v nejbližším období, došlo na hlavní akci a to byly kulaté narozeniny jedné naši členky. V 19 hodin začala volná zábava. Viz pár fotografií.


Domů jsem přijel za slušného počasí ve 21,20 hod.
Schůze se mi líbila a pěkně jsme si to užili.


Protože jsem žádné houbičky nanafotil, tak přidáván popis holubinky jízlivé, kterou jsem fotil v lokalitě Šumava - Malonty - Hodonický potok 25.9.2003.


Holubinka jízlivá

Russula sardonia Fr. 1838


Slovenské jméno: Plávka zlomocná
Synonyma: (Russula drimeia Cooke 1881, Russula drimeia f. viridis (Singer) Bon 1986, Russula drimeia var. flavovirens Rea 1932, Russula emeticiformis Murrill 1938, Russula chrysodacryon Singer 1923, Russula chrysodacryon f. viridis Singer, 1932, Russula sardonia var. citrina Pers. 1796, Russula sardonia var. mellina Melzer 1927)

Klobouk 4-12 cm v průměru, plochý, na středu vmáčklý a v mládí nízce vyhrblý, tvrdý, nerýhovaný, matný, jen na kraji slupitelný. Za sucha lesklý, za mokra lepkavý.Pokožka je často vrásčitá až svraskalá. Barvy špinavě červené až fialové, purpurové nebo tmavě hnědé, někdy s olivovým odstínem. Na středu je nejtmavější. Často vybledající do žlutava. Slupitelná za vlhka pouze na okraji klobouku

Lupeny husté, nízké, vidlicovité, připojené až krátce sbíhavé na třeň, v mládí ronící kapénky, barvy nažloutlé, později máslově žluté, někdy až sírově nebo citrónově žluté a na ostří v mládí slzící.
Třeň 2,5-10 cm vysoký, 0,8-2,5 cm tlustý, hladký, válcovitý až mírně kyjovitý, často prohnutý, plný, ve stáří houbovitý, kalně nachový, červený s fialovým nádechem, bíle či stříbřitě smetanově ojíněný ale i fialovo purpurový, ve stáří poddélně vroubkovaný po otlačení a rezavě nažloutlý hlavně na bázi třeně.
Dužnina tvrdá, barvy bílé se světle citrónovým nádechem, po poranění až sírově žlutá, křehká, po poranění šafránově žloutnoucí, ve třeni dole je často nahnědlá, vůně ovocná jako rybízový kompot nebo jako strakoš. Chuť ihned krutě palčivá a dlouho přetrvává..
Výtrusný prach okrový nebo smetanový, výtrusy jsou široce oválné, dosti hustě nízce bradavčité. Bradavky bývají příčně pospojované. Velikost spórů je 7-9 x 5,8-8 µm.
Výskyt červenec až listopad, jednotlivě nebo ve skupinách pod borovicemi, vyjímečně pod smrky i modříny, na vlhčích, kyselých, písčitých půdách. Upřednostňuje okraje borových lesů s trávou a mechem.
Nejedlá.
Možnost záměny: Holubinka Quéletova Russula queletii jež má lupeny voskově bledé, poraněním kalně zelenají, třeň je červený, a je silně vázána na smrk - nejedlá. Holubinka angreštová Russula torulosa - má lupeny bělavé až krémové, nikdy ne citrónově žluté. Je nejedlá. Holubinka černonachová Russula atropurpurea - nejedlá.
Zajímavosti: Na jazyku při ochutnání velmi nepříjemná. Někteří autoři ji uvádějí jako mírně jedovatou. Existují dvě formy a to fotma viridis jež má žlutozelený klobouk a forma mellina jež má medově žlutý až okrový klobouk a postrádá červenou barvu.
Literatura : Internetové stránky 2015. http://www.first-nature.com/fungi/russula-sardonia.php
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2015 str. 400, 401.
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str. 256.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 204.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str.105
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 323, 324.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 358.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 322.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 214.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 188.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 258.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 154.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 114.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 138.
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 10, 13, 14, 16, 21, 29, 30, 41, 50, 65, fig. 113, str. 116, 118.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 95 (příloha 85,166 a 86/167).
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 93.

Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str. 203.