Červen 2015

Otvírání lesa MK Úpice 19.7.2014 a holubinka sličná

29. června 2015 v 20:27 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Vážení dnes 19.7.2014 pořádal MK Úpice letní vycházku na Čížkovi kameny v Trutnově Bohuslavicích. Rozhodl jsem se jí zůčastnit. Ráno bylo nádherné počasí

a tak jsem v 9 hod vyrazil z domu. Jeli se mnou i 2 přátelé z MK Trutnov. Já však jsem nejdříve vzal to co mi rostlo před panelákem. Byl to hřib červený a pestřec obecný. Sešlo se nás 9 účastníků. Jen jsme vkročili do lesa, tam byly nalezeny hřiby smrkové. Těch bylo nejvíc a tak jsem si 2 vyfotil.
Popis tohoto hřibu je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1010/hrib-smrkovy-srpen-2010

Bylo to nad jezírkem a 2 panskou cestou. Potom jsme šli po žluté až na jižní Čížkovi kameny. Cestou jsme potkávali holubinky, sem tam hřiba hnědého a žlutomasého. Dosti muchomůrek oranžových, a občas nějakou tu šedivku nebo růžovku. Na historické hranici města Trutnova u mezníku jsme posvačili


a vraceli se zpět.Cestou jsme potkali ještě muchomůrku královskou a já objevil pařez posetý lesklorkou lesklou. Udělal jsem si zde asi 3 snímky.
Popis lesklokorky je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1301/lesklokorka-leskla-16-6-2012

Pak již za úmorného tepla jsme scházeli do naší občerstvovací stanice v Bohuslavicích, kde nás u Oldy Křížka čekalo výborné občerstvení. Bylo kuře na rolně. Pošmákli jsme si a domů jsem se dostal velmi znaven vedren

v 15 hodin. Určili jsme 32 druhů hub. Vycházka byla moc pěkná až na to velké vedro.

Dnes Vám představím holubinku sličnou, ktrou jsem nafotil v lokalitě * Trutnov HSM - Bělidlo 21.8.2002


Holubinka sličná

Russula roseaPers. 1796


Slovenské jméno: Plávka úhľadná
Synonyma: Agaricus lacteus Pers. 1801, Russula incarnata sensu Rea 1922, Russula lactea (Pers.) Fr. 1838, Russula lepida Fr. 1836, Russula lepida var. lactea (Pers.) F.H. Møller & Jul. Schäff., Russula linnaei sensu auct. 2005, Russula rosacea (Pers.) Gray., Russularosea Pers. nom. illeg..

Klobouk 4 - 12 cm v průměru, v mládí polokulovitý později sklenutý, v dospělosti plochý, často s vmáčklým středem, tvrdý, dlouho hladký, suchý ojíněný. Pokožka jasně rumělkově nebo růžově červená, na středu vybledávající, někdy i celá bělavá, za sucha často políčkovitě, někdy i hluboce rozpukává, hlavně u středu. Je neslupitelná. Ve stáří nepatrně rýhovaný.
Lupeny krátce připojené, u třeně vidlené, husté, později prořídlé, bílé, později smetanové, na ostří světlejší a při okraji klobouku červené a zaoblené. V mládí poměrně pružné, ve stáří křehké.
Třeň 4 - 10 cm vysoký, 1 - 3,5 cm tlustý, válcovitý, vrásčitý, k bázi kyjovitě rozšířený, prohnutý, tvrdý, později houbovitý, nejprve bělavý, později houbovitě ojíněný a odsoodu červenavě skvrnitý.
Dužnina bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, po poranění kalně žloutne, masitá, tvrdá, pevná, suchá. Vůně, slabě pryskyřičná, chuť slabě mentolová.
Výtrusný prach bledě smetanově nažloutlý, výtrusy široce elipsoidní, hustě síťovitě bradavčité, amyloidní, velikosti 7-10 x 6-8 µm.
Výskyt červenec až říjen bučiny v nížinách i pahorkatinách, sušší listnaté i jehličnaté lesy, ve skupinách na prosvětlených místech. Upřednostňuje dubo-habrové lesy a háje, smíšené lesy nevápenaté půdy. Najdeme ji na vápenitém písku a jílu.
Jedlá.
Možné záměny: Holubinka ruměnná Russula pseudointegra jež má palčivou chuť, třeň vždy bílý, jen na bázi někdy slabě narůžovělý, pokožku má do poloviny slupitelnou - nejedlá. Holubinka jitřenková Russula aurora má třeň bílý, jen na bázi někdy slabě narůžovělý, dužnina nemá mentolovou příchuť, bělavá výtrusný prach a je jedlá. Holubinka maličká Russula minolta je vzácnější a mnohem menší.Klobouk má v průměru 1,5 - 3 cm, krátce hřebínkaté výtrusy a bělavý výtrusný prach. Je jedlá. Holubinka červená Russula rubra jež je palčivé chuti a je nejedlá. Holubinka nejhořčejší Russula amarissima která chutna velmi ostře, klobouk na středu je často skvrnitý. Je nejedlá. Holubinka jahodová Russula paludosa jež má jahodově nebo šípkově zbarvený klobouk a třeň je bílý a tlustý. Je jedlá
Zajímavosti: Nápadná tvrdostí a chutí dužniny. K používání nevhodná, lze použít jen pár plodnic do směsi. Poměrně chutné jsou malé plodnice naložené v sladkokyselém nálevu.Někdy po uvaření má terpentínovou chuť. Je to mykorhizní houba a má další asi 4 variety. V některých atlasech je sloučena s holubinkou jitřenkovou a v jiných je uváděna jako nejedlá.. Viz Kapesní atlas houby 1994.

Literatura : Internetové stránky 2015. http://botany.cz/cs/russula-rosea/
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 415
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str. 69, 94, 236, 240, 300, 374, 420, 428, 458, obr. 114.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 95.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 109.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 dtr. 372.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 327
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 314, 315.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 213.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 185.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 252.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 164
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 154.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 190.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 85
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984. str. 12, 16, 18, 41, 63 fig., 102, 106, 119, 120.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 65, 78, 83.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 86.
Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str. 75, 168, 169,.

Sídliště Náchodská a holubinka odbarvená 17.7.2014

22. června 2015 v 18:34 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Dne 17.7.2014 jsem dopoledne za pěkného počasí jsem

venčil Zuzku a jaké bylo moje překvapení, když jsem po lípou opět uviděl 2 hřiby červené.
Popis hřiba červeného najdete na tomto odkaze. http://muchomurka1.blog.cz/1010/hrib-cerveny-srpen-2010

Tak jsem je znovu nafotil. Kousek od nich byl pestřec bradavčitý. Nedalo mi to a šel jsem asi o 50 m dále pod břízu a zde bylo asi 10 hřibů červených


v úplně jiné barvě. Přesně jak tomu je každý rok. První jsou pod lípou a za 2-3 dny naleznu pod břízou v jiné barvě. Oboje viděl p. Šutara.

Jako další Vám chci přiblížit hplubinku odbarvenou kterou jsem nalezl v lokalitě Trutnov - Peklo -Židovské údolí 11.7.1999


Holubinka odbarvená

Russula decolorans (Fr.) Fr. 1838


Slovenský název: Plávka odfarbená
Synonyma:Agaricus decoloransFr. 1821, Russula constans sensu Rea (1922); fide Checklist of Basidiomycota of Great Britain and Ireland 2005)

Klobouk 4-12 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později rovný a vmáčklý, dosti pevný a tlustě masitý, okraj dlouho hladký, později rýhovaný, tupý a zprohýbaný Barvy meruňkově žluté až oranžové, někdy cihlově červený, ale bez fialových odstínů, nebo rozmytě oranžově hnědavé, na středu vyblédající. Jinak je holý, matný a pokožku má do poloviny slupitelnou a slabě lepkavou.
Lupeny dosti husté, křehká, střídají s menšími lupénky, později jsou pořídlé na okraji zaoblená a u třeně skoro volné, v mládí bíle později krémové a na ostří mají často citrónový odstín, porušením černavě skvrnité až celé šednoucí.
Třeň 4-12 cm vysoký, 1-2,5 cm tlustý, válcovitý, někdy mírně kyjovitě rozšířený, nebo naopek dole zúžený, silný, plný, později houbovitě změklý. Barvy bílé, ojíněný, později lysý, a trochu lesklý, ve stáří zašedlý a vrásčitý.
Dužnina křehká, bílá a na řezu a poškozených místech šedne, na řezu někdy zpočátku růžoví, později až černá, chuti mírné, v mládí trochu ostré, hlavně v lupenech, vůně nenápadné, někdy připomínající slabou vůni medu, u starších plodnic sýra.
Výtrusný prach smetanový až světle máslově žlutý, výtrusy široce elipsoidní, bezbarvé, amyloidní, ostnité, 8,5-14 x 7-12 µm velké.
Výskyt červen až listopad ve vlhčích jehličnatých lesích, přirozených smrčinách. Upřednostňuje přirozené borové lesy, horské a podhorské smrčiny a kyselé půdy, hlavně mezi borůvčím.
Jedlá.
Možné záměny: Holubinka chromová Russula claroflava - jedlá, Holubinka jahodová Russula paludosa jež se líšínarůžovělým třeněm, a ani stářím nešednoucí, má zvoncovitý klobouk jahodové barvy a je jedlá. Holubinka tečkovaná Russula vinosa jež má vždy alespoň na středubíle vločkatou až krupičkovatou pokožku - jedlá, Holubinka měnlivá Russula risigallina jež je menší velikostirozmytě žlutooranžovým kloboukem a nešednoucí dužninou - jedlá. Holubinka skvrnitá Russula maculata která má na klobouku i třeni růžověpurpurové odstíny a nešedne. Je nejedlá. Holubinka Velenovského Russula velenovskyi u niž je často přítomným nízkým hrbolkem, dužnina nešedne a menší velikostí výtrusů. Je jedlá.
Zajímavosti: Chuti výtečné, v kuchyni všestranně použitelná. Je to mykorhizní houba vystupující až do pásma kosodřeviny. Velmi ale trpí červivostí
Literatura : Internetové stránky 2003.
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 410.
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str. obr. 100, 14, 16, 85, 94, 286, 338, 340, 358, 360, 398, 450.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 107.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str.360, 368, 369, 370,
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 316, 321
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 90.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 308.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 244.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 150
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188, 189.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 134.
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 23, 30, 32, 42, 52, 144, 146, 154, obr. 70.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 92, 121, 134.
NAŠE HOUBY II autor Albert Pilát a Otto Ušák 1959 obr. 20
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. .

Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str. 157, 158

Krásnopórka mlynářka 16.7.2014

19. června 2015 v 11:44 | muchomurka modrá |  Čeleď Albatrellaceae
Dne 16.7.2014 jsem se S přítelem Láďou dohodl, že navštívíme opět naše lokality na trase Červený Kostelec 9 Křížů, Rtyňské končiny, Havlovické Podhradí a restaurace Amerika v Havlovicích. Ráno v 7,30hod. za nádherného počasí

jsem vyrazil do Červeného Kostelce. V Úpici přistoupil Láďa. U 9 Křížů nás překvapil hřib smrkový. Dále jsme zda našli pár klouzků. Jinak tu bylo hodně muchomůrek oranžových, Byly zde i růžovky, hodně krásnorůžku lepkavého a pečárka ovčí atd. Pak jsme dorazily na Krakonošův palouček na RtyňskýchKončinách. Zde byla pěkná jedlá pýchavka dlabaná. Tak jsem prvně zaklekl a fotil.
Popis této pýchavky najdeme zde http://muchomurka1.blog.cz/1205/pychavka-dlabana-27-7-2011

V lokalitě Roudenka bylo několik druhů holubinek, jako třeba jahodová, odbarvená, tečkovaná mandlová atd. V Roudence byla docela pěkná krásnopórka mlynářka kterou jsem též fotil. Je jedlá.


Krásnopórka mlynářka

Albatrellus ovinus (Schff.: Fr.) Kotl. & Pouz. 1957


Další české jméno: Choroš ovčíSynonyma:
Slovenské jméno: Krásnopórovec ovčí
Synonyma: Albatrellus albidus (Pers.) Gray 1821, Boletus albidus Pers. 1774, Boletus carinthiacus Pers. 1801, Boletus fragilis Pers. 1796, Boletus ovinus Schaeff. 1774, Caloporus ovinus (Schaeff.) Quél. 1886, Polyporus limonius Velen. 1922, Polyporus lutescens Velen. 1922, Polyporus ovinus (Schaeff.) Fr. 1821, Polyporus subsquamosus var. luteolus Beck 1886, Scutiger ovinus(Schaeff.) Murrill 1920)
Klobouk 3-18 cm v průměru, nepravidelně okrouhlý až elipsovitý, laločnatý, hladký, lysý, většinou políčkovitě rozpukaný, barvy bělavé až nažloutlé. Okraj přehrnutý, ostrý a poněkud plstnatý.
Rourky sbíhavé na třeň, nízké, barvy bílé, později nažloutlé. Póry drobné, okrouhlé, barvy bílé ale stářím a otlačením až citrónově žloutnoucí.
Třeň 2-8 cm vysoký, 1-4 cm tlustý, exentrický, někdy i středový, nepravidelně válcovitý, robustní, tuhý, hladký, plný, poněkud lámavý, k bázi ztenčený a často zahnutý, barvy bílé.
Dužnina tuhá, masitá, nejdříve barvy bílé, na řezu, po otlačení a ve stáří až citrónově žlutá především u třeně, vůně příjemná po mandlích, chuť příjemně mandlová.
Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou někdy skoro kulovité, hladké, bezbarvé, neamyloidní, velikosti 3,5-5 x 3-4 µm.
Výskyt konec června až začátek listopadu v jehličnatých a smíšených lesích podél cest, v průsecích a světlejších místech. Upřednostňuje smrky a vyšší polohy a vápencové nebo silikátové podloží.
Jedlá.
Zajímavosti: Lze ji docela dobře využít do houbové tlačenky, na houbový prášek a nebo naložit do octa. Používáme mladé měkké plodnice. Nevýhodou je její častá červivost. Jelikož roste často dosti namačkán na sobě, tak srůstá s klobouky. Je to terestrický choroš horských smrčin.
Možné záměny: Krásnopórka podobná Arbatrellus subrubescens která má uprostřed klobouku fialový odstín, nahořklou chuť a otlačením světle oranžovějící póry. Roste pod borovicemi a jedlemi Je jedlá. Krásnopórka hřebenitá Albatrellus cristatus která má na klobouku zelené a olivové odstíny a v dospělosti je hořká. Roste v listnatých lesích a to hlavně v bučinách Je v mládí jedlá. Krásnopórka žemlička Albatrellus confluens která má klobouk žemlové až světle červenohnědé barvy, nerozpukává a póry ji nikdy nežloutnou. Je jedlá.
Základní znaky rodu Krásnopórka - Albatrellus: Taxonomie: Čeleď Albatrellaceae, řád Russulales, podtřída Agaricomycetidae, třída Agaricomycetes, oddělění Basidiomycota, říše Fungi. Plodnice jsou jednoleté, masité, zejména v mládí dosti měkké. Třeň je středový nebo výstředný. Hymenofor je porioidní. Výtrusný prach je bílý. Roste saprotrofně na zemi.
Literatura : Internetové stránky 2015 http://www.myko.cz/myko-atlas/Albatrellus-ovinus/
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 354. 355.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 40.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 160, 161.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 280, 281, 786.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 153, 154.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 107.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 90.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 230.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 30.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 45, 46.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 289.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 76.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 138 (barev. příl. 5/10 a příl. 19/38)

Výtrusy naměřeny 4.9.2009 3,6-4,1 x 2,8-3,2 µm.

Bylo zde několik hřibů smrkových, pavučinec kozlí a pavučinec polokrvavý. Potom jsme ještě do košíku doplnili na Havlovické Podhradí nějaké růžovky. Zde nás překvapila hlíva plicní kterou byla porostlá bříza. Tak jsou udělal pár záznamů z ruky
Popis hlívy plicní je zde na odkazu http://muchomurka1.blog.cz/1111/hliva-plicni-cerven-2011

a doplnili jsme tochu košíky. Poslední houbou kterou jsem sebral byla opět pýchavka dlabaná. Do resraurace Amerika jsme dorazili za úmorného vedra po 13 hodině.Dali jsme si výborný oběd a prošlo i nějaké to pivčo. Domů jsem se dostal zastále velkého tepla
v 16 hodin. Vycházka se nám velmi líbila a i ty plné koše.

Pozvánka na vycházku

18. června 2015 v 10:09 | muchomurka modrá |  Zprávy MK Úpice

Odjezdy zpátečních autobusů a vlaků ze zastávky Malé Svatoňovice, železniční stanice:
Odjezdy autobusů do Úpice a dále do Trutnova: ve 14:05, 15:53 (jen do Úpice), v 16:05 h a 18:05 h.
Odjezdy vlaků, náhradní autobusové dopravy do Trutnova: ve 14:10, 14:20,15:10, 15:20, 16:10, 16:20, 17:10, 17:20, 18:10 a 18:20 h

Odjezdy vlaků, náhradní autobusové dopravy směr Starkoč, Jaroměř a Hradec Králové ve 14:38, 14:48, 15:33, 15:48, 16:38, 16:48, 17:33, 17:48, 18:38 a 18:48 h

Co rostlo na sídlišti 15.7.2014 a holubinka nádherná

15. června 2015 v 15:11 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Dne 15.7.2014 jsem ráno šel venčit Zuzinku a při tom jsem zjistil že před věžákem pod lípou mi opět vyrazily hřiby červené. Odpoledne po 17 hodině

jsem se rozhodl, že je opět nafotím. Byly tam tři kousky. neváhal jsem a fotil jsem.

Popis hřiba červeného najdete na tomto odkaze. http://muchomurka1.blog.cz/1010/hrib-cerveny-srpen-2010

Jsem rád, když už nejsou houby v lese, tak že mám je u paneláku. Krom toho ještě tam mám 2 pečárky a pestřec bradavčitý.

Jelikož popis hřiba červeného zde již je, tak jsem si pro Vás připravil popid holubinky nádherné, kterou jsem fotil v Trutnově lokalita KRNAP - Údolí Zlatého potoka 23.8.2005


Holubinka nádherná

Russula nobilis Vel. 1920


Další české jméno: Holubinka Mairei
Slovenské jméno: Plávka nádherná

Synonyma: Russula emetica sensu A.A. Pearson p.p., auct. p.p.; 2005, Russula fageticola Melzer ex S. Lundell 1956, Russula fageticola (Romagn.) Bon 1986, Russula fagetorum Bon 1987, Russula mairei Sing 1929, Russula mairei var. fageticola Romagn. 1962.

Klobouk 2,5-9,5 m průměru, dlouho středně masitý, sklenutý, záhy ploše rozložený, matný, hladký, často zprohýbaný, za sucha téměř sametový, karmínově až zářivě červený, od středu se postupně odbarvuje do zelenavých šedých až skoro bílých skvrn, okraj podehnutý a tupý, pokožka klobouku špatně slupitelná, tak asi do 1/3, za vlhka lepkavá, za sucha matná a zdrsnělá, skoro sametová.
Lupeny bílé až smetanové, poměrně tlusté, ke třeni přirostlé až krátce sbíhavé, často vidlené, žílkami spojované, husté ve stáří prořídlé občas nažloutlé a vadnouce nabíhají kolem třeně do modrozelena. Ostří hladké, někdy je je lehce zubaté.
Třeň 2-6,5 cm dlouhý, 0,7-2cm tlustý, hladký, někdy slabě vrásčitý, pevný, válcovitý nebo mírně mírně kyjovitý. Povrch v mládí ojíněný až hedvábitý, barvy bílé někdy s červenavým odstínem, ve stáří od báze žloutne až hnědne.
Dužnina je veľmi tvrdá, bílá až trochu šedivějící, pod pokožkou klobouku růžová, chuť velmi palčivá hlavně ve třeni, vůně v mládí kokosová, později po strakoši nebo mírně ovocná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy vejčité až elipsoidní s nízkými kuželovitými bradavkami spojenými hřebínky v neúplnou síťku, velikosti 6-9 x 5,5-8 µm.
Výskyt červen až do počátku listopadu pahorkatinách, listnaté lesy dubiny a bučiny ale i mimo les. Upřednostňuje sušší lesy, vápenatou, písčitou nebo hlinitě písčitou půdu a buky se kterými tvoří mykorrhizu. Např. Ždánský les na Moravě. Najdeme ji na slabě kyselých půdách.
Nejedlá
Možnost záměny: Holubinka mandlová_Russula vesca - jedlá. Holubinka vrhavka Russula emetica je křehčí lépe slupitelná a nemá sametový klobouk. Výtrusy mají vyšší ornamentiku Je jedovatá. Holubinka sličná Russula lepida jež se liší větším vzrůstem, za sucha rozpukaným kloboukem a mentolovou chutí. Je jedlá. Holubinka lesní Russula silvestrismá v dospělosti rýhovaný klobouk, nepatrně hustší lupeny větší výtrusy , vyšší bradavky a ostny. Je nejedlá.
Zajímavosti: V některých atlasech ji autoři uvádějí jako holubinku Maireovu Russula mairei jedovatou. Dle DNA je toto pouze synonymum.
Literatura : Internetové stránky 2015 http://www.myko.cz/myko-atlas/Russula-nobilis/
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 400
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str. 17, 26, 57, 78, 93, 234, 238, 240, 392, 430 obr 58.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 202
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 107
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 356.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 320, 321.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 211.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 186, 187.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 152.
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 41, 54, 63, 105.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 85.
Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str. 194.

Vycházka 14.7.2014 a holubinka měnlivá.

7. června 2015 v 17:09 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Dnes 14.7.2014 jsem se rozhodl, že se pojedu podívat na Lokality v Kocbeřích. V 8,30 hod za hezkého počasí
jsem sedl na autobus a uháněl do Kocbeří. První houby které jsem nalezl byly šedivky. Potom jsem uviděl docela pěknou vápenatku nazelenalou a tak jsem zaklekl a fotil.

Popis této houby najdeme na odkaze http://muchomurka1.blog.cz/1008/vapenatka-nazelenala-cervenec-2010

Kousek dál jsem fotil špičku žíněnou, fotky se mi ale nepovedly. Potom na mně koukly 3 krásní klouzkové sliční. Docela mně potěšily. O kus dále pak byly hnědáci Schweinitzovi. Tak jsem si jej smáčknul.

Popis najdeme na odkazu http://muchomurka1.blog.cz/1008/hnedak-schweinitzuv-cervenec-2010

A to bylo vše. Pak jsem se potuloval po lokalitě v lesu Království ale dlouho jsem nic k focení nenašel. Růžovky byly celkem 3, pak byla jedna holubinka hlínožlutá, jedna chromová, vlčí mléko, penízovka dubová a dokonce jeden klouzek bílý. Vždy to byly 1-2 kousky. Do restaurace jsem se dostal po 14 hodině, v nohách jsem mněl přes 8 km a tak jsem si dal dobrý oběd a v 15 hodin jsem odjížděl k domovu. Tam jsem přijel za pěkného počasí
v 15.45 hod. Ještě jedna smůla mně potkala. Při obědě mi někdo ukradl z košíku ty klouzky. Tak to bylo k lepšímu. Celkem jsem určil 23 druhů hub a s vycházkou jsem byl spokojen i když velmi unaven.

Pro popis jsem si vybral holubinku měnlivou jež jsem fotil v lokalitě Trutnovský park 420 m/mořem 26.6.2008

Holubinka měnlivá

Russula risigallina(Batsch) Sacc. 1915


Další české jméno: Holubinka měnlivá f. žlutá
Slovenské jméno: Plávka premenlivá
Synonyma: Agaricus chamaeleontinus Lasch, Agaricus luteus Huds. 1778, Agaricus risigallinus Batsch 1786, Agaricus vitellinus Pers. 1801, Russula armeniaca Cooke 1888, Russula chamaeleontina (Fr.) Fr.,Russula chamaeleontina (Lasch) Fr., 1838, Russula lutea Vent., Russula lutea (Huds.) Fr., Russula lutea sensu auct. mult.; Great Britain and Ireland 2005, Russula lutea var. armeniaca (Cooke) Rea 1922, Russula lutea var. chamaeleontina (Lasch) Singer 1935,Russula lutea var. luteorosella Britzelm., Russula lutea var. ochracea Singer 1935, Russula risigallina f. chamaeleontina (Lasch) Bon 1988, Russula risigallina var. chamaeleontina (Lasch) anon., Russula vitellina (Pers.) Gray 1821)

Klobouk 2-10 cm v průměru, vyklenutý, záhy plochý, na středu vmáčklý, tence masitý, křehký, okraj v mládí hladký, dlouho zaoblený ve stáří slabě rýhovaný, za vlhka lepkavý a slizký. Barvy v různých odstínech červené, žluté a oranžové. Občas je zastoupeno na jednom klobouku více barev najednou. Pokožka je matná a do poloviny slupitelná
Lupeny středně husté, později prořídlé, krátce připojené, velmi křehké, barvy světle máslové až oranžové.
Třeň 2-8 cm vysoký, 0,5-2 cm tlustý, válcovitý, křehký, nejdříve plný, později skoro dutý, mírně kyjovitý, hedvábně lesklý, později jemně vrásčitý a vatovitě vycpaný až dutý, barvy v mládí bílý, ve stáří nažloutlý.
Dužnina křehká, barvy bílé, ve třeni za vlhka šednoucí, vůně ve stáří po sušených jablečný křížalách nebo růžích, v mládí nenápadná, chuť mírná.
Výtrusný prach sytě žlutý až žlutooranžový, výtrusy jsou kulovitě elipsoidní, isolovaně ostnité, amiloidní, bezbarvé, velikosti 7-10 x 6-8 µm.
Výskyt koncem května až do počátku listopadu, hojně v trávě v listnatých lesích, v dubo-habrových a druhotných smíšených lesích na nevápenatých půdách, ale i v vápnomilných a orchidejových bučinách. Upřednostňuje zásaditou půdu, prosvětlená místa, duby, buky, habry, břízy a smrky.
Jedlá.
Možnost záměny: Holubinka Velenovského Russula velenovskyi, která má ostří lupenů hlavně při okraji klobouka červené, a třeň má místy narůžovělý. Vůně je vcelku neurčitá a je jedlá. Holubinka žlutá Russula acetolens - zaměnit lze pouze mladé plodnice jež mají octovou vůni. Později je žlutá a rovněž je jedlá. Holubinka naolivovělá Russula postiana která má nazelenalý a více olivový klobouk. Je jedlá. Holubinka růžonohá Russula rosipes má zcela růžově zbarvený třeň a odlišné mikroznaky.
Zajímavosti: Barevně je to velmi proměnlivý mykorhizní druh. Někteří autoři uvádějí holubinku měnlivou formu žlutou, která se liší jen lesklým kloboukem a nakyslou vůní jako další druh. Bývá v několika odrůdách. Dle nové systemizace Index Fungorum je toto všechno pouze jeden proměnlivý druh. V kuchyni používáme do směsí. Špatně pro křehkost dopravitelná
Základní znaky rodu Russula - holubinka: Taxonomie: Čeleď Russulaceae, řád Russulales, podtřída: Agaricomycetidae, třída Agaricomycetes, odděleníé Basidiomycota, říše Fungi. Plodnice jsou kloboukaté masité houby. Kloboukvyklenutý až plochý. Třeň válcovitý. Dužnina je křehká tvořená kulovitými buňkami. Výtrusný prach je barvy bílé, krémové, smetanové nebo máslově až okrově žluté. Dužnina u jedlých druhů je sladká, u nejedlých a mírně jedovatých je palčivá nebo hořká. Výskyt listnaté i jehličnaté lesy. Je to mykorrhizní druh.


OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 421.
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str. 442
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 92
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 106.
Houby atlas. Autor Hagara Ladislav 2006 str. 381.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 374.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 321.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 315, 317.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 262.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 195
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 123, 124.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 65, 78.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str.90.
Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str. 186, 187.

Výtrusy: Naměřeno dne 27.6.2008: 8,4-9,8 x 5,6-7 µm.