Srpen 2015

Vycházka 18.8.2014 a pavučinec sp.

28. srpna 2015 v 20:39 | muchomurka modrá |  Čeleď Cortinariceae
I když nebylo moc hezké počasí rozhodl jsem se ráno že se pojedu se podívat na Pekelský vrch a k Havlovému hrádečku. Ráno jsem vyrazil v 8,30 hod

do HSM. Zapadl jsem do lesa a jal šlapat přírodním parkem Hrádeček k Pekelskému vrchu. Houby klasické moc nebyly. Sem. Tam babka, sameťák nrbo hřib hnědý. Zato holubinek bylo druhů, že jsem některé ani neurčil. Cestou jsem narazil na krásnorůžek lepkavý, který se mi líbi. Byl docela v pěkném prostředí. Tak jsem jej smáčknul.
Popis tohoto krásnorůžku jsou na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1407/krasnoruzek-lepkavy-15-8-2013

Čím jsem postupoval výše, tak druhy přibývaly. Nacházel jsem občas hřibky smrkové, které sotva vystrkovali hlavičky, krásného kováře, klouzky atd. Když jsem se začal vracet domů tak jsem narazil na pěkné pavučince, i když je zatím nemám určené. Proto bych prosil zejména mykology a pomoc s určením a předem děkuji za rady.



Pavučinec sp.

Cortinarius sp.


Popis Celková výška výška 8 cm, šířka klobouku od 1 do 5 cm. Vůně slabě zemitá, chuť mírná. Byla to nižší smrčina, porostla dosti mechem. V okolí zhruba asi 5 m byly 3 malé osiky a asi 35 m velká stará bříza.
Výtrusný prach hnědý, výtrusy jsem naměřil 8,4-9,8 x 6-7 µm.
Korespondence s mykologem p. Mirkem Berabem
plodnice jsou pěkné, ale bohužel mě nic kloudného nenapadá - ten druh zřejmě z vlastní zkušenosti neznám. Možná něco kolem Cortinarius paragaudis...
Miroslav Beran.
Naměřil jsem tyto rozměry 8,4-9,8 x 6-7 µm
Dobrý den, pane Jirásku,
díky za dodatečnou informaci. Bohužel z ní vyplývá, že můj tip byl chybný. Nic dalšího k tomu neumím říci…
Miroslav Beran

Domů jsem se dostal za dost silného větru ve 14 hodin.

Celkem jsem určil 47 druhů hub. Byla to hezká vycházka.

Vycházka 15.8.2014 a Housenice Rouxova

23. srpna 2015 v 16:35 | muchomurka modrá |  Čeleď Clavicipitaceae
Dne 15.8.2014 jsme se s Láďou vydali do Kocbeří. Ráno za krásného počasí v 8.30 hod

jsem vyrazil z domu. V Kocbeřích jsem začal tím, že při čištění holubinek chromových jsem zanechal na místě houbařskou hůl. Asi po 15 minutách od doby zjištění jsem ji našel. Byl to pro mě první šok. Pak Láďa narazil na nádherném mechu muchomůrku oranžovou. Moc se mi líbila tak jsem ji cvaknul.
Popis této muchomůrky je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1305/vychazka-mk-trutnov-a-mk-upice-14-7-2012-muchomurka-oranzova

Houby skoro žádné nebyly. Dále jsme našli jen pár hřibů hnědých, nějaké klouzky sličné a hřiba kováře. U jedné borovice seděl kotrč kadeřavý. Nic z toho jsem nefotil. Když jsme se začali vracet na autobus, tak u cesty byly 2 hvězdovky brvité, Tak jsem je též zmáčknul.
Popis této hvězdovky je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1102/hvezdovka-brvita-unor-2011

Potom jsme nalezli ještě několik hřibů koloďějů a ještě nějaké holubinky. V košíku toho jsme ani jeden moc neměli. A to podotýkám, že nosíme košíčky. Poslední houbu kterou jsem sbíral byla pečárka polní. Cestou jsme určili 36 druhů hub. Seznam předávám. Jelikož jsme měli trochu času na autobus, tak jsme si v hospůdce Červená Dřevěnka stačili dát 1 pivo. Domů jsem za pěkného počasí

dorazil v 15 hodin. Celkem jsme určili 36 druhů hub, Vycházka se nám líbila, akorát nám vadilo že většina hub proto že byly zaschlé nebyla fotitelná.

Já Vám zde ale představím vzácnou houbu Housenici Rouxovu.


Housenice Rouxova

Tolypocladium rouxii(Cand.) Quandt, Kepler & Spatafora, in Quandt, Kepler, Gams, Araújo, Ban, Evans, Hughes, Humber, Hywel-Jones, Li, Luangsa-ard, Rehner, Sanjuan, Sato, Shrestha, Sung, Yao, Zare & Spatafora 2014


Slovenské jméno: Žezlovka Rouxova
Synonyma: Cordyceps rouxii Cand. 1976, Elaphocordyceps rouxii (Cand.) G.H. Sung, J.M. Sung & Spatafora, in Sung, Hywel-Jones, Sung, Luangsa-ard, Shrestha & Spatafora, 2007
Plodnice 3-10 cm vysoká a paličkovitá.
Hlavička - v mádí vejčitá, později polokulovitá až podobná baretu. Je zřetelně odsedlá, lesklá, barvy sytě hnědé až černohnedé. velikost až 0,6-1,5 cm v průměru.
Plodničky jsou vejčité, velikosti0,03 - 0,05 cm velké, jsou zcela zanořené ve stromatu krom vrcholového otvoru. Na povrchu jsou špatně viditelné.
Stopka je válcovitá, 3-10 cm vysoká, 0,2-1 cm tlustá, většinou zakřivená, podélně rýhovaná, někdy hladká, jemně zhrublá až šupinkatá, nebo svraštělá někdy mírně rozšířená směrem k bázi, barvy bílé až šedé potažen žlutavými vlákenky neb krupičkami. Nezřídka je na ní žlutá nebo olivová skvrna. Podzemní část je sěhobílá. S jelenkou je spojena provazci bílého mycelia.
Dužnina poměrně křehká, bělavá, vůně po chemii jako prášek na praní, chuť lahodná, trochu sladká.
Výtrusný prach - spory hladké, válcovité 13-21 x 2.5-3 µm velké.
Výskyt duben až listopad, od pahorkatin až po horský stupeň, vzácně v jehličnatých a smíšených lesích, zřídka i v čistých bučinách, na kyselé i zásadité půdě, parazituje na jelence drsné. V některých oblastech se vyskytuje velmi hojně.
Nejedlá.
Možná záměna: Housenice hlavatá Cordyceps capitata má žlutý třeň a je nejedlá.
Zajímavosti: Cordyceps je považován za nejlepší tonikum pro esenci Jing. Má pověst velmi silného povzbuzovače životní síly, sexuální a fyzické síly, mentální energie a imunitního systému.
Cordyceps se posiluje tělo i mysl na fundamentální úrovni. Říká se, že je schopen zvyšovat základní životní sílu, která je nutná pro fungování všech orgánů. Protože obsahuje jak Jinovou, tak i jangovou složku může být užíván na rozdíl od většiny léčivých rostlin dlouhodobě. Doplňuje Jinovou část esence Jing a tím obnovuje energii, která byla vyčerpaná v důsledku zvýšené fyzické námahy, adaptací na stresovou zátěž a nebo stářím. Cordyceps je v čísnké medicíně primární substance používaná jako tonikum pro zachování mládí a pro potřeby rekonvalescence.
Cordyceps je velmi široce používán pro účely posílení primární energie ledvin, která souvisí se sexuální energií, s mozkovými funkcemi, s tělesnou integritou a obnovou samoléčivých mechanizmů organizmu. Je to velmi silné Jang tonikum. Pro podporu sexuálních funkcí je Cordyceps považován za jedno z nejlepších tonik.
Důsledné a dlouhodobé užívání Cordycepsu pomáhá posilovat kosti a celkově kosterní strukturu. Cordyceps je také velmi silným tonikem pro funkci plic. Lze ho použít k posílení síly dechu u zdravých jedinců.
V Asii je Cordyceps využíván ve sportu ke zlepšení atletikých výkonů. Neobsahuje žádné steroidy, ale výrazně zlepšuje výkonnost a schopnost budovat svalovou hmotu.
Cordyceps podporuje správnou funkci imunitního systému.
Ne všechny druhy mycelia Cordycepsu mají stejné vlastnosti. Na kvalitě použitého mycelia závisí účinnost výsledného produktu. Superionherbs používá mycelium Cordycepsu nejvyšší kvality a tak zaručuje vysoký účinek výsledného produktu.
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str.122, 123.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 112.

Vycházka 13.8.2014 a holubinka zlatá

15. srpna 2015 v 14:32 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Dohodl jsem se Láďou že dne 13.8.2014 vezme vnuka a navštívíme bunkry na Odolově a Kryštofovi kameny. Ráno jsem za nádherného počasí v 8,30 hod

vyrazil vlakem do Malých Svatoňovic a zde jsem přestoupil do autobusu, kde seděl již Láďa s vnukem a hurá na Odolov. Vydali jsme se na dlouhou vycházku. Hub bylo málo. Sem tam nějaký hřib hnědý, klouzek sličný a dosti bylo hřibů žlutomasých. Škoda že ty žlutomasý byly dosti s proteinem. Pak bylo ještě dosti holubinek, které mi vylepšily košík. Asi tak ve 1/3 cesty jsem v docela hezkém prostředí uviděl pělnou penízovku širokolupennou.
Popis této penízovky je na tomto bůogu: http://muchomurka1.blog.cz/1111/penizovka-sirokolupenna

Tak jsem ji cvaknul. Potom Láďa objevil měcháče písečné. Sice byly starší ale nafotil jsem si je.
Popis měcháče je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1109/mechac-pisecny-kveten-2011-pok-2

Našli jsme je na tomto místě poprvé. Zbytek cesty jsme se zabývali sběrem hřibů žlutomasých. Našli jsme i nádherné holubinky fialovonohé. Byl jsem tak zničen, že jsem je ani nefotil. Ve 13 hodin jsme dorazili do místní hospůdky u Lotranda. Byla to ale smůla, otevírali až v 16 hodin a na autobus jsme měli čas 80 minut. Ještě že mněl Láďa na návštěvě syna, který po zavolání pro nás přijel a mně odvezl na vlak. Při čekání na auto jsme v parčíku sebrali ještě několik hřibů červených. Celkem jsme ušli skoro 6 km a určili jsme 38 druhů hub. Domů jsem dorazil znaven za nádherného počasí

ve 14,30 hod. Tento den spadlo díky přeháňkám v Trutnově 0,8 mm srážek.

Jelikož nový druh na poúpsrni jsem nenafotil. Tak Vám představím holubinku zlatou, Kterou jsem nafotil v lokalitě Račice - Duby 24.6.1999

Holubinka zlatá

Russula aureaPers. 1796

Slovenské jméno: Plávka zlatožltá
Synonyma: Agaricus auratus With. 1801, Russula aurata (With ex) Fr. 1838)

Klobouk 3-12 cm v průměru v mládí polokulovitý, později plochý, někdy i trochu hrbolatý, ve středu vmáčklý, ve stáří okraj slabě rýhovaný v mládí lysý a slizký, později suchý nelesklý, jakoby sametový a jemně zrnitý. Barvy rumělkové oranžové až šarlatově červené, místy mající žluté skvrny, někdy celý chromově žlutý. Slupitelný pouze po okraji, za vlhka do poloviny.
Lupeny téměř volné dosti husté, drobivé, u třeně volné, při okraji zaoblené, barvy smetanové později světle okrové až máslové. V mládí na ostří jsou živě citronově žluté.
Třeň 3-10 cm vysoký, 1-3 cm tlustý, holý, lesklý, podélně vrásčitý, válcovitý, někdy pod kloboukem zúžený, dole mírně kyjovitě ztloustlý nebo zašpičatelý, z počátku plný, později houbovitý až dutý, barvy bílé na bázi je však zlatožlutý. Ve stáří je celý žlutý až žlutohnědý.
Dužnina v mládí pevná, ve stáří měknoucí,bílá, pod pokožkou klobouku žlutá. Chuť mírná, sladká, někdy mírně natrpklá, vůně bezvýrazná.
Výtrusný prach barvy žloutkově žluté, smetanové až máslové, výtrusy vejčité až skoro kulovité, hrubě ostnité, amyloidní, velikosti 7-10 x 6-9 µm.
Výskyt červen až říjen, hlavně listnaté lesy, vápnomilné a orchideové bučiny v pahorkatinném až podhorském stupni hlavně pod duby a buky, vzácně jehličnaté lesy. Upřednostňuje teplejší vyšší polohy a vápenité půdy. Např. Karlštejnsko. Najdeme ji však i ve smíšených lesích na nevápenatých půdách. Osobně jsem ji fotil u Račic poblíž Jaroměře, a na Trutnovsku byla nalezena pod Břečtejnem u Hertvíkovic Též roste v ochuzených kyselých nížinných bučinách např. v okolí Jevan u Prahy.
Jedlá.
Možnost záměny: Holubinka rumněná Russula pseudointegra jež má klobouk rumělkově červený, bílý třeň s našedivělím odstínem a dužnina chutná po chvíli hořce palčivá. Je nejedlá.
Zajímavosti: Je to mykorhizní druh. Použití hlavně do guláše, jež podáváme s těstovinami nebo bramborem. Použitelná na všechny druhy úprav. V některých olastech ji houbaři nazývají holubinka šafránka.
Literatura : Internetové stránky 2002.
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str. 15, 33, 69, 94, 284, 360.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 98.
Houby atlas. Autor Hagara Ladislav 2006 str. 386
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 319.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 250.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 164.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 150.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 25, 158,159
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 195.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 122.
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 15, 19, 26, 42, 49, 53, 70(fig.), 148.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 54, 78, 83.
Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str. 168.

Vycházka 8.8.2014 a holubinka vrhavka

9. srpna 2015 v 18:47 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Dne 8.8.2014 po dlouhém uvažování zda jít na houby a nebo zůstat doma zvítězily houby. I když předpověď počasí nebyla moc příznívá. V 8,30 hod jsem přece jenom vyrazil autobusem za pěkného počasí
do Trutnova HSM na odbočku Babí. Zde jsem vyrazil směrem na Soví horu a Rýchory. Hned na začátku jsem fotil penízovku splývavou.
Popis této houby je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1009/penizovka-splyvava-srpen-2010

Hub moc nebylo. Před Soví horou mne překvapil hřib kříšť. Ta šel batoh dolů a fotil jem též,
Popis tohoto hřibu je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1306/hrib-krist-7-8-2012

Když jsm vylezl na Soví horu a skoro u Jeskyně jsem posvačil tak jsem se rozhodl pomalu vrátit se podél Zlatého potoka zpět do Trutnova HSM. Stačil jsem nafotit ještě můj úlovek.

Po 10 minutách začalo se zatahovat a hřmět. Já měl na zastávku asi tak hodinu cesty. Tak jsem malinko rychleji slezl na cestu a pospíchal do Trutnova. Déšť mně chytil asi tak ½ hodiny před tím než jsem došel na zastávku. Když jsem vyšel z lesa, tak se spustil liják a voda tekla po cilnici jako potok. Teklo mi vrchem do bot a jedoucí auta mně pěkně nahazovala. Domů jsem dorazil s ustávajícím deštěm
ve 13.40 pěkně mokrý. Pak vylezlo sluníčko. Určil jsem 28 druhů hub. Nebýt toho deště, tak to byla pěkná vycházka

Jelikož jsou obě houby již na tomto blogu popsány, tak Vám zde představím holubinku vrhavku, kterou jsem nafotil na diapozitiv v lokalitě Kocbeře 2 březina 25.10.2002


Holubinka vrhavka

Russula emetica(Schaeff.) Pers. 1796


Slovenské jméno: Plávka škodlivá
Synonyma: Agaricus emeticus Schaeff. 1774, Agaricus emeticus var. emeticus Schaeff. 1774, Agaricus linnaei var. emeticus (Schaeff.) Fr. 1815, Russula clusii sensu Cooke; fide Checklist of Basidiomycota of Great Britain and Ireland 2005, Russula emetica var. gregaria Kauffman 1918,Russula gregaria (Kauffman) Moënne-Locc. & Reumaux 2003)

Klobouk průměr 3 - 12 cm, v mládí polokulovitý, brzy plochý, na středu až prohloubený, na okraji ve stáří slabě rýhovaný, pokožka za vlhka lepkavá, lesklá, do poloviny a někdy i zcela slupitelná, růžově červená až krvavě červená, ve středu tmavá, místami vybledávající do žluté. Okraj tupý, pokoýka tenká a lysá.
Lupeny středně husté, téměř volné nebo zaobleně přirostlé, s malým počtem kratších lupénků, tenké, křehké, ostří hladké, barvy dlouho čistě bílé, později krémové.
Třeň 3 - 10 cm vysoký, 1 - 2,5 cm tlustý, válcovitý až mírně kyjovitý, v mládí pevný, často jemně vrásčitý a trošku bříškatý, v dospělosti vatovitě vycpaný, měkký a lámavý, ve stáří dutý, Barvy bělavé, ve stáří nažloutlé.
Dužnina měkká, křehká, bílá, později nažloutlá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, se slabou ovocnou vůní a ostře palčivou chutí.
Výtrusný prach skoro čistě bílý, výtrusy krátce kuželovité, široce elipsoidní , bělavé až bezbarvé, s amyloidní , ostnitou, částečně síťovitou ornamentikou, velikosti 7,5-12 x 6,5-9 µm.
Výskyt červen až listopad hojně ve vrchovištích a přechodových rašeliništích, ve stinných, zejména mechovitých listnatých a jehličnatých lesích, zvláště na podmáčené půdě, v lesních mokřinách, často v živém rašeliníku (hojně na vrchovištích), v podhůří a horách. Upřednostňuje bory na kyselých půdách.
Jedovatá.
Možné záměny: Holubinka jahodová, Russula paludosa jež je mohutnější, má větší třeň , v mládí pouze v lupenech má lehce pálivou chuť a je jedlá. Holubinka nádherná Russula nobilis která má v lupenech modrozelený reflex a roste pouze v bučinách a je nejedlá. Holubinka sličná Russula rosea má načervenalý nebo narůžovělý třeň, nápadně tvrdou dužninu a je nejedlá.Holubinka vrhavka dlouhotřenná Russula emetica f. longipes roste v podmáčených smrčinách a je jedovatá, Holubinka vrhavka březová Russula betularum roste jen pod břízami, klobouk se brzy odbarvuje do bělava a je jedovatá. Holubinka vrhavka lesní Russula silvestris má většinou sytě třešňově červený klobouk, štíhlý a dlouhý třeň, výskyt v jehličnatých lesích v mechu a na vlhkých místech a je jedovatá.
Zajímavosti: Vyvolává lehké otravy provázené zvracením. Po velmi pečlivé tepelné úpravě by nemela být jedovatá. V žádném případě ji ke sběru nedoporučuji, i když několik mých známých ji konzumovalo bez následků. Možná je to i tím, že některé houby mění své složení částečně vlivem prostředí, klimatických poměrů, složením půdy atd. Proto se i v některých atlasech uvádí jako nejedlá či podezřelá. Je to mykorhizní druh. V některých krajích se ji též říká jedovatý holoubek.

OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 399.
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str. 20, 78, 93, 210, 226, 234, 238, 240, 340, 358, 422, obr 56.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 203.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 211.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 359, 357, 370.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 11, 324, 327.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 321.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 186, 187.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str 254.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 156
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 152.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 25.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 43, 197, 254.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 85.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 126.
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 17, 41, 54, 63 (fig)104, 108.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 12, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 92, 152.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 91.
Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str. 193, 194, tab 43.

Naměřeny výtrusy 11.9.2009 velikosti 11,2 x 8,4 µm.

Vycházka 6.8.2014 a holubinka tečkovaná

6. srpna 2015 v 15:00 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Dne 6.8.2014 jsem za docela pěkného počasí

vyrazil do Trutnova HSM lokalita za Bělidlem. Vyjel jsem v 8,45 autobusem.Docela mně potěšilo, že sotva jsem se dostal do lesa, začal jsem sbírat holubinky sličné, a k tomu jsem objevil skupinu ryzců syrovinek. Byl to hezký počátek. O něco výše potom na mně svítil pařez krásnou bílou barvou. Byl to rosolozub huspenitý. Rozhodl jsem si jej nafotit.
Popis této houby je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1402/rosolozub-huspenity-19-10-2012

Cestou dále jsem sbíral sem tam nějakou houbičku. Seznam toho co cestou bylo připojuji. Jakmile jsem se dostal na hlavní svoji lokalitu, tak tam byla pěná dřevnatka parohatá. Vyndal jsem foťák a nafotil ji.
Popis této houby je na tomto blogu je na odksze http://muchomurka1.blog.cz/1005/rok-2005-a-jeste-jedna-drevnatka-parohata

Pak jsem začel sbírat i pár hezkých hřibů hnědých. Cestou zpět mně začalo bolet koleno a tak jsem už raději nikde nezaklekl. Domů jsem se vrátil znaven za pěkného počasí

ve 14,30. Jsem rád, že už pomalu začínají růst i tady. Určil jsem 36 druhů.

Jelikož popis obou druhů hub již na tomto blogu je, tak Vám nabídnu popis holubinky tečkované



Holubinka tečkovaná

Russula vinosa Lindblad 1901


Slovenské jméno: Plávka bodkovaná
Synonyma: Russula decolorans var. obscura Romell 1891, Russula obscura Tomelů, Russula punctata Krombh.1845.

Klobouk průměr 4 - 12 cm, rozložený, skoro plochý, uprostřed široce vmáčklý až talířovitý, tvrdě a pevně masitý, na okraji hladký, až ve stáří nezřetelně a krátce rýhovaný, v mládí dlouho podehnutý, tupý, zprvu vždy bělavě ojíněný, pokožka většinou vínově, růžově nebo hnědě červená, růžově liláková, ale i šeříková, zřídka ohnivě červená, se středem do okrova nebo naopak do černa, vybledající do okrově žlutavé, hnědavé nebo olivové, v mládí ojíněná, pak šedobíle krupičkatá nebo alespoň na středu tečkovaná, za vlhka slizká, za sucha lesklá asi do 1/3 poloměru klobouku slupitelná.
Lupeny mírně husté pak prořídlé, bílé, později smetanové nebo kalně citrónové až světle okrové, na ostří někdy narůžovělé, stářím význačně šednoucí, dosti tlusté, na okraji klobouku zaoblené, u třeně volné, 0,4 - 1,1 cm široké, křehké.
Třeň 3 - 9 cm dlouhý, 1,5 - 3 cm tlustý, válcovitý, bílý nebo zčásti purpurový či narůžovělý, od spodu šednoucí a posléze černající, lysý, hladký nebo vrásčitý, tvrdý a plný, pak houbovitý, v mládí plný, později jakoby vycpaný, ve stáří šedě žilkovaný.
Dužnina pevná, bílá, na řezu a stářím silně šednoucí ( tato vlastnost se nejlépe pozoruje na příčném řezu spodní části třeně, kde se projevuje jako makově šedé zbarvení), pod pokožkou klobouku narůžovělá, vůně slabě po strakoši nebo medová, chuť v mládí dosti ostrá, později mírná a nasládlá.
Výtrusný prach středně až sytě okrový, výtrusy jsou bezbarvé krátce elipsoidní, s amyloidní, ostnitou ornamentikou , velké 8-12 x 6,5-9 µm.
Výskyt červenec až říjen v jehličnatých lesích, zvláště ve starých smrčinách, v jehličí a mechu, převážně v podhorských a horských polohách, na kyselých půdách a rašelině, často pospolitě. Tvoří mykorhizu hlavně s borovicemi a břízami.
Jedlá.
Odchylné odrůdy: Holubinka tečkovaná zářivá Russula vinosa var phoenix jež má zářivě červený nebo masově až hnědavě červený klobouk. Pokožku má neojíněnou, za vlhka dosti lesklou a lepkavou. Dužnina po poranění vínově červená, později šedavě černá. Lupeny jsou hlavně u mladších plodnic jsou slabě palčivé. Holubinka tečkovaná červenonohá Russula vinosa f. rubellipes, jež má klobouk vínově až purpurově hnědý, třeň narůžovělý až načervenalý a plodnice při zasychání majíslabě medovou vůni.
Možné záměny Holubinka jahodová Russula paludosa je v mládí trochu palčivá v lupenech má živě červenou barvu bez fialových odstínů, dužnina šedne jen nepatrně a na ostří lupenů ve stáří někdy červená, výskyt ve vlhkých jehličnatých lesích. Liší se též výtrusy, které jsou neúplně síťnaté.Je jedlá. Holubinka odbarvená Russula decolorans klobouk je meruňkově oranžový nebo cihlově červený bez fialových odstínů a neojíněný. Dužnina poraněním a stářím intenzívně šedne. Výtrusný prach je světlejší, má větší výtrusy s výraznější ornamentikou, je jedlá. Holubinka vrhavka Russula emetica mající klobouk jasně červený a třeň s dužninou čistě bílé, nešednoucí, lupeny čistě bílé, později slabě nažloutlé. Má ihned ostře palčivou chuť a je jedovatá. Holubinka brunátná Russula badia je silně palčivá a nejedlá. Holubinka celokrajná Russula integra var. integra nemá ojíněný klobouk, dužnina poraněním a stářím nešednou. Je jedlá. Holubinka seperská Russula seperina jež roste v teplejších listnatých lesích, upřednostňuje duby a výtrusný prach je sytě až tmavě žlutý. Patří mezi vzácné druhy. Holubinka brunátná Russula badia jež má rudohnědý nebo fialově hnědý klobouk a dužnina má chuť krutě palčivou. Je nejedlá.
Zajímavosti: V některých atlasech je uváděna jako nejedlá, s čímž nesouhlasím. Já a celá rodina již mnoho let ji bez problémů konzumujeme. U nás roste velmi hojně. Patří do podsekce Intengroidinae dříve Vinosinae. Většinou se vyskytuje ve společnosti holubiny jahodové Russula paludosa.

Literatura : Internetové stránky 2015 http://www.myko.cz/myko-atlas/Russula-vinosa/
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 423
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str.14, 91, 94, 276, 292, 338, 364, 440, 448.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 80.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 110, 111.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 374.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 326
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE str. 182.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 126.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 134.
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 12, 16, 32, 42, 49, 137, 145, fig. 69.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 87.
Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945 str. 156.