Září 2015

Vycházka 28.8.2014 a hnojník sněžný

30. září 2015 v 16:26 | muchomurka modrá |  Čeleď Psathyrellaceae
Vážení přátelé, dnes 28.8.2014 jsem ráno v 8,30 hod za hezkého i když chladného počasí

jsem se rozjel za houbami do Kocbeří. V lese bylo nádherně . Bylo zde dost hřibů hnědých, hodně holubinek chromových a ryzců smrkových. Byly zde i další druhy. I když bylo dosti hub červavých, tak se mi podařilo sebrat skoro plný košík. Úplně jsem zapoměl fotit. Pak jsem najednou uviděl hřiba smrkového v nádherném prostředí a tak jsem to to přece jenom smáčknul
Popis tohoto hřba najdete na tomto blogu: http://muchomurka1.blog.cz/1010/hrib-smrkovy-srpen-2010

Byl jsem již značně unaven a pospíchal jsem na autobus. Jenže houby podél škvárovky mně moc lákaly. Takže jsem to nechal až na další autobus. Když jsem došel k hodpůdce, tak jsem si stačil dát na rychlovku 1 pivo, a hurá autobusem domů, kam jsem dorazil v 15,45 hod za pěkného počasí


utahán jako mrcha. Jenže jsem pak doma nafotil košík

a pustil jsem se do čištění. Trvalo mi to do 19,30. Pak jsem do 0, hod dělal záznamy na počítači. Vycházka se mi líbila a určil jsem 44 druhů hub.

Nyní Vám chci představit hnojník sněžný, který jsem nafotil v Kocbeřích 16.8.2006.


Hnojník sněžný

Coprinopsis nivea (Pers.) Redhead, Vilgalys & Moncalvo, in Redhead, Vilgalys, Moncalvo, Johnson & Hopple, 2001

Slovenské jméno: hnojník snehobiely
Synonyma: Agaricus niveus Pers. 1801, Coprinus latisporus P.D. Orton 1972, Coprinus niveus (Pers.) Fr. 1838, Coprinus niveus subsp. niveus (Pers.) Fr. 1838, Coprinus niveus var. niveus (Pers.) Fr. 1838, Coprinus niveus var. parvisporus Bogart 1975)

Klobouk 1-5 cm v průměru a 1,5-4 cm vysoký, v mládí kuželovitý až válcovitý, později zvoncovitý, moučnatě vločkatý, barvy bílé až bělavě šedé. Okraj rozpukaný a ohrnutý nahoru.
Lupeny barvy zpočátku bílé, později šedivějící, ve stáří až černé rozplývající se v inkoustovou hmotu..
Třeň 3-10 cm vysoký, 0,2-0,8 cm tlustý moučnatě vločkatý, barvy bílé, Na bázi mírně ztloustlý, často hnědavý, jakoby vyrůstající z bavlny.
Dužnina zrnitá až křehká, šedavá, chuť mírná vůně nenápadná.
Výtrusný prach černobílý, výtrusy elipsoidní, nebo mírně mandlové velikosti 12-19 x 10-13 x 8-10 µm.
Výskyt : květen až listopad na chudých, málo travnatých loukách, lesích a vřesovištích, ale i kompostech upřednostňují zejména v koňský starý hnůj ale i kravském hnoji v alpínském pásmu.

OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 962,963.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 100.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str.255, 256.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 148
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 155.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 378

Venčení Zuzky 27.8.2014 a housenice střevlíková

15. září 2015 v 16:52 | muchomurka modrá |  Čeleď Clavicipitaceae
Přátelé, odpoledne 27.8.2014 moje žena byla venčit naši Zuzku. Po 16 hodině přiběhly obě domů a jestli s nimi půjdu pro sírovce. Neváhal jsem, i když se pěkně obloha zatahovala,

vzal jsem moji kudlu a foťák a šel s nima. Asi 400 m od vchodu byl na začátku Poříčského hřbetu nádherně obrostlý kmen staré třešně sírovcem žlutooranžovým. Tak jsem si sírovce nafotil jak fotoaparáten z ruky, pak i mobilem.

Popis tohoto sírovce je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1006/cerven-a-sirovec-zlutooranzovy

Třešničku jsme sírovce zbavili a do ½ hodiny jsme byli doma. Počasí vydrželo.

Žena jej zvážila a bylo to 4,6 kg. Něco jsme dali známým a zbytek žena povařila. Byly řízečky a další dobroty.

Já Vám zde nabídnu jinou houbařskou lahůdku. Je to housenice střevlíková kterou jsem fotil na vycházce s Mílou Dobešovou do lokalit Račice, Jevičko, Duby 24.6.1999.


Housenice střevlíková

Cordyceps entomorrhiza (Dicks.) Fr. 1833

Slovenské jméno Žezlovka bystrušková
Synonyma: Cordyceps cinerea(Tul.); Sacc., Hirsutella eleutheratorum (Nees) Petch 1932, Isaria eleutheratorum Nees 1817, Sphaeria entomorrhiza Dicks. 1785)
Klobouk průměr 0,2-0,6 cm, má podobu kulaté paličky která je velmi bradavčitá, barvy béžově růžové, šedě šeříkové až nachové. a obsahuje perithecia s vřecky.
Stromata jsou hustě pokrytá bradavkami, ve kterých je kanálek pro uvolňování výtrusů. Ústí kanálku je barvy šedohnědé.
Třeň je 3-10 cm dlouhý a asi 0,01 cm tlustý, zvlněný, někdy výrazně pokřivený až pokroucený, tvrdý, jemně rýhovaný, vločkatý, v horní částišedý někdy i s nádechem do fialova, ve spodní části tmavohnědý hluboce kořenující barvy šedé až černé u vrchu značně světlejší.
Výtrusný prach - výtrusy válcovité o velikosti 6-11 x 1-2 µm.
Výskyt květen až září velmi vzácně na usmrcených larvách i broucích různých druhů střevlíků, vzácně i drapčíků a krajníků. které jsou ukryté v zemi.
Nejedlá.
Zajímavosti: Patří mezi tvrdohouby do čeledi paličkovitých (Clavicipitaceae). Je zařazen a mezi kriticky ohrožené druhy. Poslední nález byl v Čechách na Karlštejnsku někdy v roce 1952, dále pak na Velkém vrchu u Loun v Českém středohoří a ve vápencovém území u Štramberka na severní Moravě v roce 2002 . V roce 1999 jej nalezl mykolog Jiří Kovač z MK Trutnov a exsikát tohoto nálezu je uložen v muzeu Hradec Králové.
Literatura : Internetové stránky 2015 http://www.houbareni.cz/houba.php?id=58
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str 119.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str.112.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 49.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 403
NORDIC MACROMYCETES VOL1 Ascomycety. Autor Lise Hansen † & Henning Knudsen 2000 str. 233

Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 171.

Vycházka 25.8.2014 a ryzec ďubkovaný

8. září 2015 v 16:50 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Večer jsme se Láďou dohodli, že dnes 25.8.2014 vyrazíme do KRNAPu. Jelo nás celkem 9 osob. Bylo pěkné ráno i když dosti studené. Meteostanice ukazovala 4 stupně C. Vyrazili jsme ráno autem v 8,15 hod

do Horního Maršova. Zde jsme auto nechali a pokračovali autobusem do Spáleného Mlýna. Tak začala naše vycházka. Vydali jsme se po zelené podél Eminni cesty směrem nad boudu Myslivna , Selskými lesy, kde bylo dosti druhů hub. Škoda, že na většině si pochutnávali červi. Mně se zde líbil ryzec ďubkatý, proto jsem zaklekl a fotil.


Ryzec ďubkovaný
Lactarius scrobiculatus (Scop.) Fr. 1838

Slovenské jméno: Rýdzik rapavý
Synonyma: Agaricus intermedius Fr. 1815, Agaricus scrobiculatus Scop. 1772, Galorrheus scrobiculatus (Scop.) P. Kumm. 1871,Lactarius scrobiculatus var. montanus Methven 1985, Lactarius scrobiculatus var. scrobiculatus (Scop.) Fr. 1838, Lactarius scrobiculatus var. violascens Lindblad, Monogr. Lact. Suec. 1855, Lactifluus scrobiculatus (Scop.) Kuntze 1891)
Klobouk 5-25 cm v průměru v mládí vyklenutý, později plochý a na středu vmáčklý. Okraj dlouho podvinutý, na středu hladký, později nepravidelně zprohýbaný až laločnatý, jinak přitiskle šupinkatý a na okraji plstnatý, odstále chlupatý nebo hněděvlasatě šupinatý, slizký, Lepkavý, za vlhka velmi slizký, za sucha lesklý, barvy slámové až zlatožluté často s medovým pásováním. Střed klobouku je většinou hladký, a pokrytý vodnatými skvrnkami.
Lupeny a mezilupeny jsou nízké, husté, tenké, široce připojené, u třeně pospojované nebo větvené, barvy krémové až nažloutlé, často s chromově žlutým ostřím, v mládí slzící, smetanově až světle hořčičně zbarvené. Poraněním okrově hnědnoucí.
Třeň 2-8 cm vysoký, 1,5-4 cm tlustý, kratší než průměr klobouku, velmi tvrdý, válcovitý až kyjovitě ztloustlý nebo vřetenovitý, ojíněný, barvy krémové až nažloutlé, s narezlými prohloubenými ďubkami, na bázi chlupatý a v dospělosti dutý. Pod kloboukem jemně rýhovaný.
Dužnina tvrdá, tlustě masitá, bělavá až žlutavá, na řezu a pod pokožkou třeně i klobouku se barví citrónově žlutě. Chuť nepříjemná nahořkle palčivá, vůně nakysle ovocná, na řezu ronící bílé, na vzduchu rychle žloutnoucí palčivé mléko.
Výtrusný prach světle okrový, výtrusy jsou krázce elipsoidní, bezbarvé, mající amyloidní síťovou ornamentiku, velikosti 7,5-12 x 6,5-9 µm.
Výskyt červenec až říjen vcelku vzácně ve smrčinách. Upřednostňuje především vlhké podhorské a horské oblasti a vápenité půdy. Z jedněch lokalit jsou karllštejnské druhotné smrčiny. Jsou to však hlavně druhotných smíšených lesů na půdách nevápenatých. V Krkonoších byl nalezen v okolí Horních Albeřic a já jej našel v okolí Spáleného mlýna u Eliščiny cesty.
Nejedlý
Možnost záměny: Ryzec statný Lactarius repraesentaneus roste v pohorských smrčinách, ale i ve vlhkých vrbinách i březinách, má dlouze třásnitý okraj, voní aromaticky po hyacintech a má má mléko na vzduchu fialovějící a je nejedlý. Ryzec citrónový Lactarius citriolens jež je zprvu bělavý, později žlutavý, okraj výrazně chlupatý, jen mírně ďubkovaný klobouk, lupeny jsou krémově narůžovělé, po poranění rezavějí, nemá ďubkovaný třeň, dužnina nejprve žloutne, později rezaví, vůně je citrónová, výskyt v listnatých lesích v oblastech teplomilné květeny pod břízami, lískami i duby. Je nejedlý. Ryzec ohrnutý Lactarius resimus jež roste pod břízami a borovicemi, je světlejší má menší výtrusy a v dospělosti spíše hladký klobouk. Je nejedlý.
Zajímavosti: V některých atlasech uváděn jako jedlý. Pokud jej chceme použít k jídlu nutno jej specielně upravit. Opékat nebo mléčně kvasit. V jiných atlasech ie uváděn i jako mírně jedovatý. K jídlu nedoporučuji.

Ryzce v lese, v kuchyni a léčivými účinky. 2015 str.16,17,18,19,20,22, 23, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 3639, 45, 47, 50, 150, 152, 153.
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str 436
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 210.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 306.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 386.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 309.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 322, 323, 327.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str.174.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994str. 160
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Ladislav Urban ml. 1986 str. 144.
Mykologický sborník č. 1-2 str.8, č. 8-10 str. 123, 124, obr. 48 rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969.str. 60, 78.
NAŠE HOUBY II autor Albert Pilát a Otto Ušák 1959 obr. 31.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951.str. 96

Jsou to první fotky které od tohoto druhu mám. Potom jsme pokračovali směrem kolem Staré hory zpět do Horního Maršova. Odtud jsme pokračovali do Svobody nad Úpou a já odtud jsem pokračoval mašinkou do Trutnova. Cestou jsem určil 62 druhů hub. Domů jsem dorazil ve 14,30 hod za pěkného počasí.

Teplota se zlepšila na 16,3 stupňů C. Doma jsem zničen se věnoval zpracování. Jinak se mi vycházka líbila.