Říjen 2015

Vycházka 5.9.2014 a muchomůrka červená

30. října 2015 v 14:32 | muchomurka modrá |  Čeleď_Amanitaceae
Pokračování vycházky s Láďou přítelem Průšou z 5.9.2014 do Jestřebích hor na Kuprovku.
Byli jsme oba zničeni. Tady na Kuprovce to byli opět hřiby, hlavně kováři, klouzkové strakoši a obecní. Slizáci mazlaví, kozáci březoví, a křemeňáci osikoví. Začínali růst i rozděrky splývavé (na focení ještě nebyly). Zde jsme si museli odpočinout. Já jsem si z nudy nafotil pěknou muchomůrku červenou. Byla taková roztomilá.


Muchomůrka červená

Amanita muscaria var. muscaria(L.) Lam. 1783


Slovenské jméno: Muchotrávka červená
Synonyma:Agaricus muscariusL. 1753, Agaricusnobilis Bolton 1788, Amanita circinnata Gray 1821, Amanita muscaria (L.) Lam. 1783, Amanita muscaria ß minor Gray 1821, Amanitaria muscaria (L.) E.-J. Gilbert 1941, Venenarius muscarius (L.) Earle 1909.

Plodnice je v mládí zahalená celá bílou neba žlutavou bradavčitou plachetkou,
Klobouk průměr 5 - 20 cm, kulovitý, později sklenutý až plochý, mírně vmáčklý, hladký, zářivě šarlatově červený, ale i oranžový s četnými výrazně bělavými bradavkami stářím a deštěm mizející, jež jsou zbytky plachetky, většinou kruhovitě seřazenými po celém povrchu. Za sucha lesklý, za vlhka lepkavý. Okraj jemně rýhovaný.
Lupeny volné, břichaté, husté, bílé nebo nažloutlé.
Prsten vyvinutý, převislý, blanitý, bílý až žlutavý, hladký či jemně vločkatý, může být i na okraji zubatý.
Třeň delší než průměr klobouku, 6 - 22 cm vysoký, 1 - 3 cm tlustý, válcovitý, bílý, nebo slabě nažloutlý, hladký, nebo vločkatý až hrubě šupinatý, v dospělosti rourkovitě dutý, bez pochvy, dole rozšířený v kulovitou nebo mírně kuželovitou bělavou až nažloutlou hlízu, která je ozdobena několika řadami bradavek jež jsou pozůstatky plachetky a dobře vylomitelný.
Dužnina pevná, bílá,pod pokožkou klobouku žlutooranžová až zlatožlutá, neměnná, chuť příjemně nasládlá, vůně nevýrazná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy vejčitě elipsoidní, bezbarvé, hladké, neamyloidní, 9-12 x 6-10 µm velké.
Výskyt červenec až listopad v druhotných smíšených lesích, smrkových monokulturách na nevápenatých i rašelinových půdách v rovinách i pahorkatinách, kyselých doubravách a v přirozených borech na písčitých půdách. Upřednostňuje blízkost bříz a smrčiny.
Jedovatá.
Možnost záměny: Muchomůrka červená zlatová Amanita muscaria var. aureolakterá má klobouk bez bradavek a maličkou hlízu a je drobnější. Je jedovatá. Muchomůrka královská Amanita regalis, která má klobouk v hnědých barvách, zbytky plachetky jsou sytěji žluté a upřednostńuje mladé smrčiny v horských oblastech. Je jedovatá. Muchomůrka císařka Amanita cesarea která nemá na klobouku zbytky plachetky, má žlutý třeň a lupeny a vyrůstá z pochvy. Je jedlá.
Zajímavosti: Dle kronik indiáni pili odvar z této muchomůrky před bojem, čímž se zvyšovala jejich
agresivita. Někteří lidé ji používají k ničení much, je však dokázáno že mouchy nezabíjí jenom je pouze omámí. Hlavním toxinem je kyselina ibotenová a její deriváty. Otravě se říká psychotonický nebo pantherinový syndrom a projevuje se bolestmi hlavy, nevolností a posléze se dostaví příznaky alkoholového opojení, zuřivost a spánek. V západních státech se prodává prášek nebo tinktura z klobouků muchomůrky červené pod názvem Agaric nebo Aga. Je to homeopatický lék, kterým se léčí omrzliny, otoky a šedý zákal. V Japonsku zase kyselina ibotenová slouží jako náhrada v potravinářství za glutamát sodný (Glutasol) neboť má 20 x výraznější chuť. Často ji nalézáme vyrůstat s hřibem smrkovým Boletus edulis.
V germánské mytologii (Edda) se uvádí, že se plodnice vytvářely, když Wodenův kůň odfrkl pěnu na zem. V řecké mytologii měla být ambrosií, neboli pokrmem bohů. Přítel Baier, já a jak jsem četl tak i přítel Smotlacha jsme již několikrát snědli část a nebo celý klobouk této muchomůrky a nepociťoval jsem žádné problémy. Proto souhlasím s tím, že oproti jiným muchomůrkám je tato jedovatá jen slabě, i když obsahuje jedy jako muskarin, mykoatropin, muskaradin a bufotenin. Jed muskarin, však obsahuje v mizivém množství. Experimentovat však nedoporučuji. Jinak je to jedna z hub rozšířena po celém světě.

OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 860, 861.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 182.
Houby atlas. Autor Hagara Ladislav 2006
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 213.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 644, 648, 650,651, 684, 685.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 218, 219, 220.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 222.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 9, 20, 156.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 132, 186, 230.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 21, 39, 146.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 20.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 82, 100.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 21, 40, 124, 126.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 189, 193, 206, 209, 210, 222, 228, 243.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 196.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 240.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 13, 24, č. 3-5 str. 75, č. 8-10 str. 141,142,144, 154 rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 79, 90, 92 ( barev. příloha 1/2 a příloha 55/106).
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 436.

Po vyfocení muchomůrky červené jsme se s Láďou rozdělili. Já jsem šel ještě kus směrem na Radvanice a Láďa šel již na autobusovou zastávku k SKJ. Již dále nemohl. Potkal jsem ještě hadovku smrdutou, muchomůrky královské ryzce smrkové atd. Ve 14 hod jsem dorazil na autobusovou zastávku za Láďou. Určili jsme 61 druhů hub. Odtud jsme zničeni teplem a kopci vyrazili ve 14,12 hod do Trutnova. Domů jsem dorazil s plným košem ve 14,45 hod za nádherného počasí.

Vycházka se nám jinak líbila. Nelíbilo se mi to čištění a zpracování toho množství hub v koši.

Vycházka 5.9.2014 a trepkovitka měnlivá

28. října 2015 v 18:27 | muchomurka modrá |  Čeleď Inocybeceae
V pátek 5.9.2014 jsem se nechal Láďou zlákat na vycházku do Odolova a přes Kuprovku
k SKJ. Ráno v 8,25 hod jsem vyrazil za správného houbařského počasí

vlakem do Malých Svatoňovic a dále jsem pokračoval již s Láďou autobusem na Odolov. Odtud jsme šli kolem vězení směrem na Kolčarku. Cestou jsme sbírali hříbky, kotrče hřiby hnědé atd. Já jsem si hned ze začátku nafotil trepkovitku měnlivou. Byl jsem rád, protože tuto běžnou houbičku jsem za ty léta ještě neměl nafocenu.



Trepkovitka měnlivá

Crepidotus variabilis (Pers.) P. Kumm. 1871

Slovenské jméno: Pahliva premenlivá
Synonymy: Agaricus albidus Balb. 1804, Agaricus sinuatus Pers. 1800, Agaricus variabilis Pers. 1800, Agaricus variabilis subsp. duriusculus Sacc. 1880, Agaricus variabilis var. acerinus Lasch 1829, Agaricus variabilis var. albidus (Balb.) Fr. 1821, Agaricus variabilis var. sinuatus (Pers.) Pers. 1801, Agaricus variabilis var. vulgaris Alb. & Schwein. 1805, Claudopus multiformis Murrill 1917, Claudopus variabilis (Pers.) Fr. 1874, Crepidopus variabilis (Pers.) Gray 1821, Crepidotus variabilis var. stercorarius Reichert & Aviz.-Hersh. 1959, Crepidotus variabilis var. subsphaerosporus J.E. Lange 1935, Crepidotus variabilis var. trichocystis Hesler & A.H. Sm. 1965, Crepidotus variabilis var. variabilis (Pers.) P. Kumm. 1871, Dochmiopus variabilis (Pers.) Pat., Bull.1904.

Klobouk přímo nebo bokem přisedlý k substrátu, bez třeně (náznak třeně jen u nejmladších plodnic), lopatkovitý, ledvinovitý až mušlovitý o průměru 0,5 až 3 cm, s podvinutým, ve stáří až laločnatým okrajem. Na povrchu bílý až smetanově žlutý, hedvábně plstnatý, poměrně pružný.
Lupeny řídké, úzce připojené, sbíhající se radiálně do jednoho bodu při okraji klobouku, v mládí bílé, později světle okrové až masově hnědé s bělavým pýřitým ostřím.
Dužnina tenká, bělavá, bez vůně a chuti.
Výtrusný prach narůžověle hnědý, výtrusy krátce válcovitě elipsoidní jemně bradavčitě osténkaté, barvy bledě hnědavé, velikosti 5,5-7 x 2,8-4 µm.
Výskyt: červenec až leden na dřevním opadu listnatých, vzácněji jehličnatých stromů, někdy i na lodyhách bylin. Upřednostňuje dubové a habrové větve. Upřednostňuje vlhké lesy Hojná.
Nejedlá.
Možné záměny: Trepkovitka Cesatiho Crepidotus cesatii která má větší plodnice často narůžovělé lupeny a výtrusy jsou široce elipsoidní až kulovité.
Literatura: internetové stránky 2015 http://www.myko.cz/myko-atlas/Crepidotus-variabilis/
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 1058, 1059..
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 375.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 279, 280
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 266.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 162
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 243.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 67
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 250.

Pak jsem se věnovali pouze ve sběru hub. Rostlo jich zde dosti a hlavně druhově to bylo dobré.
Když jsme došli za první odkaliště, tak jsme si museli odpočnout.

Pokračování této vycházky bude v dalším článku, který bude o muchomůrce červené.

Vycházka 3.9.2014 a hrobenka písečná

19. října 2015 v 14:54 | muchomurka modrá |  Čeleď Pyronemataceae
2.9.2014 jsem se dohodl s přítelem Láďou a přítelem Pepou že dnes vyrazíme na Kuprovku.
Pepa pro mě přijel ráno 3.9.2014 v 8 hodin za pošmourného počasí autem.

Cestou jsme se zastavili pro Láďu a hurá do Jívky. Po zaparkování jsme vyrazili po Černé cestě směrem k osadě Kuprovka. Kolem cesty rostlo plno holubinek, ryzců smrkových, slizáků mazlavých, různých holubinek, kovářů, různých klouzků. A dalších hub. V osadě Kuprovka jsem nafotil nejdříve holubinky vrhavky,
Popis holubinky je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1508/vychazka-8-8-2015-a-holubinka-vrhavka

potom jsem fotil hřiba kříště,

Popis hřiba je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1306/hrib-krist-7-8-2012

dále pak klouzky strakoše
Popis tohoto klouzka je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1408/klouzek-strakos-5-9-2013

- bylo jich tam moc a jako poslední houbu kozáka březového.

Popis tohoto kozáka je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1008/kozak-brezovy-cervenec-2010

Nasbírali jsme zde i dost klouzků obecných. Já jsem zjistil, že začíná růst rozděrka splývavá. Potom jsme přešli k rybníku Buchťák, kde zase byly houby slizáci a hlvně kozáci. Já zde mobilem jsem si nafotil lekníny a před odjezdem jsem nafotil ještě oba přátele s úlovky u auta. Určili jsme 59 druhů hub.

Domů jsme se vrátili za polojasného počasí ve 13,30 hod.
Vycházka se nám líbila a do večera jsem měl co dělat.

Teď Vám zde nabídnu fota a popis hrobenek písečných a i mikrosnímek jejich výtrusů. Byly foceny
zde na Kuprovce a to první 5.10.2000 a druhá 3.6.2009. Mikrosnímek byl udělán 4.6.2009.



Hrobenka písečná

Geopora arenosa(Fuckel) S. Ahmad 1978


Slovenské jméno: Hrobnička
Synonyma: Humaria arenosa Fuckel, Lachnea arenosa (Fuckel) Sacc. 1889, Peziza arenosa (Fuckel) Cooke 1881, Sepultaria arenosa (Fuckel) Boud. 1907.

Plodnice 1 - 5 cm v průměru, až 2 cm vysoká v mládí kulovitá, tenká, dutá a pod povrchem půdy ponořená. Později se na vrcholu cípatě otvírá (5-7 cípů) a vyčnívá na povrch půdy.
Rouško hladké, plodné, bílé, našedlé až okrové.
Vnější strana neplodná, hnědá a chlupatá.Vždy je obalená vrstvou písku.
Třeň je hnědý a chlupatý. Obalen je též vrstvou písku.
Dužnina křehká, bez chuti a zápachu.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou elipsoidní, někdy i subfusoidní, bezbarvé, obsahující 1-2 velké olejové kapky a dosti malých. Velikost spórů je 20-28 x 10-17 µm.
Výskyt červen až říjen ve skupinách v teplejších oblastech na písčitých půdách a otevřených stanovištích. Někdy též pod řídkými křovinami. Rovněž ji ale najdeme ve vysokohorských i polárních zónách.
Nejedlá.
Možné záměny: Hrobenka pískomilná Geopora arenicola která je menší, ale má větší výtrusy, je též nejedlá. Hrobenka tenká Geopora tenuis je podobná, ale spíše světlejší; to také se objeví v suchých písčitých místech, nejvíce zvláště na systémy písečné duny, nejedlá. Hrobenka Geopora sumneriana má více chlupatou vnější povrch a roste výhradně pod cedry. Nejedlá
Zajímavosti: Začala vyskytovat i v Jívce, což je prakticky vyšší a ne teplejší poloha. Vyjímka potvrzuje pravidlo. Foto pořízeno v Jívce na hrázi kaliště. V syrovém stavu jedovatá, po uvaření může být jedovatá též. V naší literatuře uváděna jako nejedlá.

Základní znaky rodu Geopora - hrobenka: Taxonomie: Čeleď Pyronemataceae, řád Pezizales, podtřída Pezizomycetidae, třída Pezizomycetes, oddělení Ascomycota, říše Fungi. Plodnice jsou v mládí zela uzavřené, rostou pod zemí, pozdějí, když se otvírají vyčnívají nad povrchem půdy. Otvor je tvaru hvězdicovitého, vnější strana je hnědá a chlupatá. Výtrusy jsou velké, elipsoidní až vřetenovité, hladké. Výskyt saprotrofně na zemi.

Literatura: Internetové stránky 2015 http://www.first-nature.com/fungi/geopora-arenosa.php .
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 116.
NORDIC MACROMYCETES VOL1 Ascomycety. Autor Lise Hansen † & Henning Knudsen 2000 str. 98.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 47.

Naměřeny výtrusy 4.6.2009 velikosti 19,6-22,4 x 11,2 µm,

Náchodský křemeňák a hvězdovka smrková 30.8.2014

13. října 2015 v 20:16 | muchomurka modrá |  Čeleď Geastraceae
Dne 30.8.2014 jsem se zůčastnil vycházky kterou pořádal MK Náchod již po 25. Ráno jsem za mlhavého počasí


v 5,30 hod jsem vyrazil na autobus v plné polní fotografické výzbroji. V Náchodě u restaurace Sport se sešli členové MK Náchod, MK Trutnov, MK Úpice, MK Choceň , MK Broumov a z Prahy přijel př. Baier. Odtud jsme vyrazili do lokality Montace. Cestou jsme sbírali houby a mladí nastávající houbaři sbírali nepořádek po lese. Cestou narazil Honza Wipler na pěkné hvězdovky smrkové. Fotil je a já si udělal taky pár snímků.




Hvězdovka smrková

Geastrum quadrifidumDC. ex Pers. 1801


Další české jméno: Hvězdovka korunková
Slovenské jméno: Hviezdovka štvorcípová
Synonyma: Geastrum quadrifidum var. quadrifidum DC. ex Pers. 1801)

Plodnice V mádí uzaavřená, kulovitá, podzemní0,5-3 cm v půměru na středu až vyhrblá, celá obrostlá podhoubím. Po otevření cípovitě rozložená má 1,5-7,5 cm v průměru, 2-5 cm vysoká. Slabě přirůstá k substrátu a je nehygrofánní.
Vnější okrovka rozpukává většinou na 3 -6 cípů, které jsou nahoře nažloutlé nebo žlutohnědé a ve spodu bělavé až světle hnědé barvy, a ohýbají se dolů a na bázi jsou spojeny podhoubím a substrátem v hnízdečko. Celou plodnici tímto klembovitě vydzvedávají nad povrch půdy.
Vnitřní okrovka 0,3-2 cm v průměru, je na asi 0,1-0,2 cm dlouhém a 0,3 cm širokém krčku, kulovitá nebo protáhlá, jemně bělavě ojíněná s drobnými krystalky a jemně vláknitým však ale výrazným špičatým ústím, barvy šedomodré, bežovošedé.až tmavě šedé.
Výtrusný prach tmavě hnědý, výtrusy jsou kulovité, bradavčité barvy hnědé, velikosti 4-6µm.
Výskyt červenec až říjen ve smrkových lesích, smíšených lesích na nevápenatých půdách, vzácně ji najdeme i mimo les. Upřednostňuje však vápenaté humózní půdy.
Nejedlá.
Zajímavosti: Je to jedna z nejčastějších hvězdovek.
Možné záměny: Hvězdovka smrková var. písková Geastrum quadrifidum var. sabulosum která má menší plodnice a vnější okrovka rozpukáva až v 6 cípů. Nemá tak ostře ohraničené ústí a roste vzácně na písečném podloží a to i na bezlesých místech. Je též nejedlá.

Základní znaky rodu Geastrum - hvězdovka: Taxonomie: čeleď Geastraceae, řád Geastrales, podtřída Phallomycetidae, třída Agaricomycetes, oddělení Basidiomycota, říše Fungi. Plodnice v mládí kulovité, někdy hruškovité. Vnější okrovka se rozpukává v cípy sklánějící se k zemi. Vnější okrovka rozpukává v cípy, které se ohýbají k zemi. Vnitřní okrovka je kulovitá a obaluje tetřich a většinou na středu se otvírá v ústí s jedním otvorem. Výskyt na zemi nebo ztrouchnivělém dřevě, většinou na půdách bohatých na humus.

Literatura : Internetové stránky 2015 http://botany.cz/cs/geastrum-quadrifidum/ .
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 502
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 126
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 397.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 146.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 270.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 208.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 64.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 59, 79.


Naměřeny výtrusy 13.10.2009 velikosti 4,1-5,6 µm.

Potom proběhla soutěž v určování hub. 1. místo získal Petr Pokorný z MK Náchod. 2. místo obsadil Jirka Křížek z MK Úpice a 3 místo obsadila Zdena Fatková z MK Broumov. Po té proběhlo oblíbené opékání buřtů. Probíhala zde i odborná diskuze o houbách ve které se pokračovalo i při cestě zpět do restaurace sport. Tady jsme se výborně najedli a ještě trochu pobesedovali a postupně jsme odjížděli do svých domovů. Já jel mašinkou. Celou dobu bylo nádherné počasí až na příjezd do Trutnova. Zde to bylo trochu jiné. Přivítal mně zde v 16,30 deštík.

Vycházka to byla nádherná. Bylo určeno 125 druhů hub.

Zamykání lesa MK Úpice

7. října 2015 v 23:27 | muchomurka modrá |  Zprávy MK Úpice

Česká mykologická společnost Praha

odbočka Mykologický klub Úpice

zve všechny příznivce a spřátelené houbaře na
HOUBAŘSKOU VYCHÁZKU
UZAMYKÁNÍ LESA

Datum konání: sobota 17.10.2015

Sraz účastníků: Zastávka autobusů Trutnov, Bohuslavice do 09:30 hodin
GPS: 50°33'01.360"N, 15°58'29.165"E
Trasa: Panská cesta - Jezírko - Čížkovy kameny
Vezměte s sebou: dobrou náladu, košík na houby, vuřty na opečení

Po návratu z lůna přírody je posezení a občerstvení zajištěno v klubovně TJ Jiskra
v Bohuslavicích od 13:00 h.

Příjezd:

690310 (z důvodu objížďky nezastavuje u nádraží v M.S.)
Malé Svatoňovice, rozc. Petrovice - Úpice - Trutnov a opačně do zastávky Bohuslavice.
Odjezd z Úpice v 08:20 h, příjezd Bohuslavice 08:34 hodin.

Odjezd z Trutnova, AN 09:10 h, příj. Bohuslavice v 09:25 h.

Přípojný : Sp 1782 odj. Z Hradce Králové v 07:00 hod., Jaroměř 07:17 h, Starkoč 07:39 h, Červený Kostelec 07:50 h, příjezd Trutnov, hl.n. 08:21 h - v této stanici lze přestoupit na autobus do Bohuslavic v 09:11 h.

po silnici 14/I Trutnov - Úpice - Náchod a zpět

automobil možno zaparkovat v Bohuslavicích na parkovišti v obci.

Odjezdy zpátečních autobusů ze zastávky Trutnov, Bohuslavice:

ve 13:25, 15:25 h a 17:25 h do Úpice
ve 14:34 h a 16:34 h do Trutnova k a



Na Vaši návštěvu se těší členové MK Úpice