Leden 2016

Mechovka obecná - vycházka 15.9.2014

30. ledna 2016 v 14:49 | muchomurka modrá |  Čeleď Entolomaceae

Vážení přátelé, dnes 15.9.2014 jsem se opět vydal s mým přítelem Láďou na vycházku od 9 křížů v Červeném Kostelci směrem do Havlovic. Ráno jsem za nádherného počasí

vyrazil v 7,40 hod autobusem do Č. Kostelce. V Úpici přistoupil Láďa. Hned u 9 Křížů jsme nalezli asi 6 křemeňáků osikových. Byl to hezký začátek. Odtud jsme putovali na Rtyňské končiny kde máme Krakonošovu zahrádku. Zde byly voskovky stálé a citrónové, dále pak závojenky krkavčí,
Popis této závojenky je na tomto blogi http://muchomurka1.blog.cz/1108/zavojenka-krkavci-rijen-2010-pokracovani-c-1

která jsem fotil a pýchavky obecné a palicovité. Pýchavku palicovitou jsem si nafotil.
popis této pýchavky je na tomto blogu je http://muchomurka1.blog.cz/1011/pychavka-palicovita-zari-2010

Když jsme přešli naproti tak byla louka plná klouzků sličných a zrnitých. Místy se to bělalo mechovkou obecnou. Zde jsem opět zaklekl a nafotil jsem si konečně za ta léta Mechovku.


Mechovka obecná

Clitopilus prunulus (Scop.) P. Kumm. 1871

Další české jméno: Mechovka bílá
Slovenské jméno: Machovka obyčajná
Synonyma: Agaricus orcella Bull. 1793,
Agaricus prunulus Scop. 1772, Clitopilus orcella (Bull.) P. Kumm., 1871, Clitopilus prunulus var. amarus Joss. 1941, Clitopilus prunulus var. pinetorum Sacc. 1915, Clitopilus prunulus var. prunulus (Scop.) P. Kumm. 1871, Paxillopsis prunulus (Scop.) J.E. Lange 1939, Paxillopsis prunulus (Scop.) J.E. Lange 1940, Paxillus prunulus var. orcella (Bull.) Quél. 1886, Paxillus prunulus var. prunulus (Scop.) Fr. Pleuropus orcellus (Bull.) Gray 1821, Pleuropus prunulus (Scop.) Murrill 1917
Klobouk má bělavý až šedavý, 3-12 cm v průměru, 0,5-0,7 cm tlustý v mládí je polokulovitý, později nepravidelně rozprostřený, s dlouze krátce podvinutým okrajem; v dospělosti bývá plochý; uprostřed obvykle prohloubený a laločnatý, hladký, masitý, suchý jemně plstnatý, záhy olysávající , za vlhka trochu lepkavý, matný, bílý, až bledošedavý. Na omak moučnatý.
Lupeny jsou velmi tenké, úzké, husté, nejprve bílé, později s masovorůžovovým odstínem až špinavě hnědé hluboko na třeň sbíhavé, prorostlé kratšími lupénky, místy i spojované příčnými žilkami.
Třeň 2-8 cm dlouhý a 0,5-2 cm tlustý, středový nebo výstřední, válcovitý, nebo jemně kyjovitý, plný, často poněkud excentrický, pod kloboukem nejširší, špinavě bělavý, jemně vláknitě rýhovaný, na bázi bíle plstnatý, v horní části močnatě poprášený.
Dužnina je bílá, měkká, poměrně masitá, v klobouku trochu křehká, vůně výrazně moučná až spermatickou, chuť má mírnou po čerstvé mouce.
Výtrusný prach je jemně pletově růžový. Výtrusy barvy růžové, hrbolaté, vřetenovité, podélně žebernaté, velikosti 8-14 x 5-6 µm.
Výskyt roste v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích ve vlhčím mechu na nevápenatých půdách od července do listopadu. Najdeme ji při okrají i v příkopech lesních cest, na pasekách atd., roste často ve větších skupinách na opadu.
Jedlá.
Možnost záměny: S jedovatými bledými druhy strmělek, jež se dají odlišit tvrdou dužinou a lupeny nerůžovějí a jsou pružné. Například se strmělkou odbarvenou Clitocybe dealbata, která je jedovatá. Líha srostlá Lyophyllum connatum je v současné době vedena jako jedovatá. Dříve byla uváděna jako jedlá a tak je značena i v některých starších atlasech.
Zajímavosti:Je to dobrá jedlá houba, vhodná na smažení i na sušení. K nakládání do octa se nehodí, protože je dost měkká. Je to mykorizní houba. Lidové názvy voňavá houbička, jakubka, tancunka, podhřibenka. Často roste ve společnosti hřiba smrkového, ale najdeme ji taky ve společnosti muchomůrky červené. Já jej nacházím ve společnosti hřiba dubového. Zmínku o mechovce obecné - jejím výskytu najdeme v mykologidkém sborníku v roce 1970 č. 3-5 a č. 8-10.
Literatura : Internetové stránky 2016 http://www.kamnahouby.cz/atlas-hub/mechovka-obecna
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 833, 834.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 48.
Houby atlas. Autor Hagara Ladislav 2006 str. 322.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 205.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 512, 513, 682, 683, 685
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 11, 264, 433, 438.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 154, 202, 203.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str 123.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 56.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 50.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 34, 112.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 198.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 187.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Ladislav Urban ml. 1986 str. 198.
Mykologický sborník č.3-5 str.75, 8-10 str. 142 rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 78.

Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951. str. 223.

Byly zde také bedly vysoké. Odtud jsme se pak vydali do lokality Roudenka. Cestou jsme sbírali hříby smrkové (jež začínali dosti červivět, hřiby hnědé, hřiby kováře, kozáky březové a klouzky sličné i slizké. Tento den byl vůbec ve znamení klouzků, bedel a mechovek. Na Havlovickém Podhradi se s námi rozloučila pastvina plná klouzků.
Pak už jsme se pustili po cestě směrem do Havlovic. Cestou jsme se zastavili ještě pod kaštanem, kde jsme si dali kozlíka. Autobus jsme stihli a domu jsem dorazil za nádherného počasí
ve 14 hodin.
Vycházka se zdařila, mněl jsem plný košík a tak jsem se odpoledne staral o zpracování a také o venčení našeho pejska.

kuklík potoční 21.8.2011 pokr.3

30. ledna 2016 v 14:01 | muchomurka modrá |  Květiny

kuklík potoční

Geum rivale L.


Slovenské jméno: Kuklík potočný.

Čeleď: Rosaceae Juss. - růžovité.
Výskyt: Roztroušeně až dosti hojně osidluje lokality na živiny bohaté, tedy břehy potoků, vlhké a rašelinné louky a prameniště. Může vytvářet rozsáhlé načervenalé porosty. U nás je kuklík rozšířen téměř po celém území především na vhodných biotopech, ale chybí v dolním Povltaví, dolním Polabí, dolním Poohří.
Odtud jsme vyrazili ke Kousalovi kam jsme dorazili ve 12.15 hodina a teplota ukazovala. 22 stupňů,


což byl pro nás signál zastavit se pěkně u Kousala na zahrádce. Dobře jsme se najedli, též tam měli výborné pivčo. Odtud jsme pak jeli autobusem domů.Byla to opět jedna z pěkných vycházek. Cestou jsme určili 13 druhů hub.

Vycházka 13.9.2014 a hrobenka pískomilná

17. ledna 2016 v 21:25 | muchomurka modrá |  Čeleď Pyronemataceae
Dnes 13.9.2014 jsem se ráno v 7 hod rozhodl, že za pěkného počasí se pojedu podívat do Trutnova - Lhoty do lokality nad Petříkovice. Vyrazil jsem v 8 hodin autobusem.

Ze začátku nic moc. Jenže jak jsem vylezl na hřbet, tak to začalo. Nejdříve jsem si ale nafotil helmovku tuhonohou.
Popis této helmovky je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1405/syrovec-zlutooranzovy-10-5-2013-a-helmovka-tuhonoha

Pak jsem začal sbírat hřiby hnědé, kozáky březové, a bedly vysoké. Dále jsem ookračoval směrem na vlakovou zastávku Lhota. Zde pokračovali podhříbci, a dokonce zde byl i hřib smrkový. Na pařezech byly nádherné trsy opěnek. Druhů bylo dosti. Zamířil jsem to směrem na náš sad. Cestou to byly opět bedly a hřiby hnědé. Jinak to byl den ve znamení bedel vysokých Též jsem zaznamenával druhy hub, kterých tady bylo dosti. Závěr byl na sadě, ale to jsem mněl plný košík. Zde jsem přidal ještě pár pečárek a u jedné bedly jsem košík nafotil a bedlu vysokou
Teto bedla vysoká je popsáne zde na odkaze http://muchomurka1.blog.cz/1001/ted-pro-zmenu-macrolepiota-bedla-vysoka

a též celkový úlovek.

Pak jsem si dal u sestry 1 pivčo, pokecali jsme a ve 12,15 hod za slunného počasí
jsem odjel domů. Celkem jsem zaznamenal 57 druhů hub.

U této vycházky Vám představím hrobenku pískomilnou, kterou jsem fotil lokalita Jívka - Kuprovka, pláž druhého rybníka 29.7.2000



Hrobenka pískomilná

Geopora arenicola(Lév.) Kers 1974

Slovenské jméno: Hrobnička piesočná
Synonyma: Lachnea arenicola (Lév.) W. Phillips 1887, Lachnea arenicola (Lév.) Gillet, Lachnea arenicola var. bloxamii (Cooke) W. Phillips, 1887, Lachnea arenosa var. bloxamii (Cooke) Sacc. & Voglino 1886, Peziza arenicola Lév., Peziza bloxamii Cooke, Sepultaria arenicola (Lév.) Massee 1895, Sepultaria arenicola var. bloxamii (Cooke) Ramsb. 1913)

Plodnice 0,5-3 cm v průměru, hluboce v půdě ponořená, miskovitá až talířovitá, okraj nepravidelně až hvězdicově potrhaný. Bez třeně.
Vnitřní strana bledě žlutohnědá až šedomodrá.
Vnější strana porostlá chloupky, pokrytá zrnky písku barvy žlutohnědé až hnědé.
Dužnina bělavá, křehká, až 0,1 cm tlustá, vůně kořeněná.
Výtrusný prach - výtrusy elipsoidní, hladké, průhledné, velikosti 26-30 x 14-16 µm.
Výskyt květen až říjen ve skalních stepích a písčinách, od nížin po horské oblasti. V porostech olší na Karlštejnsku ale i v dalšich lokalitách v ČR. Upřednostňuje chudé písčité půdy, výslunná místa
Nejedlá.
Možné záměny: Hrobenka písečná Geopora arenosa, jež má menší výtrusy a je nejedlá.
Zajímavosti: Liší se pouze tím, že má větší výtrusy a je drobnější. Rozkládá humus. Nikde není hojná, nebo je pro svou nenápadnost přehlížena. Najdeme ji i ve výšce 2640 m/m. Řadíme ji mezi vzácné houby.

Literatura : Internetové stránky 2015 http://www.myko.cz/myko-atlas/Geopora-arenicola/ .
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 67.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 116.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 47.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 47.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 198, 199.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 101

Vycházka 10.9.2014 a Lištička pomerančová

5. ledna 2016 v 17:56 | muchomurka modrá |  Čeleď Hygrophoropsidaceae

Dne 10.9.2014 za nádherné počasí jsem s manželi Benešovými v 8,15 hod

vyrazili opět do Jívky na Kuprovku. V Úpici jsme přivzali přítel Láďu. Přijeli jsme k Černé cestě vedoucí do Radvanic a vydali jsme se po ní směrem na Kuprovku. V lesích podél cesty bylo hub dosti. Byl zde vcelku velký výběr. To co jsem zaznamenal pošlu v některých z příštích zpráv. Cestou jsem si v lese před 2. odkališťěm nafotil lištičky pomerančové. Digitálem jsem je focené neměl.



Lištička pomerančová

Hygrophoropsis aurantiaca(Wulfen:) Maire 1921


Další česká jména: Strmělka pomerančová, Lištička oranžová
Slovenské jméno: Líška oranžová
Synonyma:Agaricus aurantiacus Wulfen 1781, Agaricus subcantharellus Sowerby 1809, Cantharellus aurantiacus (Wulf.) Fr. 1821, Cantharellusaurantiacus Krombh., Cantharellusaurantiacus var. pallidus Cooke 1890, Cantharellus aurantiacus ß lacteus Fr. 1821, Cantharellusbrachypodus Chevall. 1826, Cantharellusravenelii Berk. & M.A. Curtis 1853,Cantharellusrufescens Fr. 1838, Clitocybe aurantiaca (Wulfen) Fr. 1900, Clitocybeaurantiaca var. lactea (Fr.) Rea 1922,Clitocybeaurantiaca var. nigripes (Pers.) Rea 1922, Hygrophoropsisaurantiaca (Wulf. ex Fr.) Maire, Hygrophoropsisaurantiaca var. lactea (Fr.) Corner 1966, Hygrophoropsisaurantiaca var. nigripes (Pers.) Kühner & Romagn. 1953,Hygrophoropsisaurantiaca var. pallida (Cooke) Kühner & Romagn. 1953, Hygrophoropsisaurantiaca var. pallida (Cooke) Heykoop & Esteve-Rav. 1995,Hygrophoropsisaurantiaca var. rufa D.A. Reid 1972, Merulius aurantiacus (Wulfen) J.F. Gmel., 1792, Merulius brachypodes (Chevall.) Kuntze 1891,nigripes Pers. 1801, Merulius ravenelii (Berk. & M.A. Curtis) Kuntze 1891, Merulius rufescens (Fr.) Kuntze 1891

Klobouk 2 -10 cm v průměru, proměnlivý, někdy vyklenutý, jindy na středu vtlačený, tenký, plstnatý až jemně pýřitý, okraj podvinutý, zvlněný, nebo různě zprohýbaný, barvy oranžově žluté až načervenale oranžové, na středu má někdy olivový tón. Větší forma má hnědě šupinatý klobouk. Na omak kožovitý.
Lupeny světle až tmavě oranžové, sbíhavé, 2-4 x vidličnatě větvené, dosti husté a tenké, zvlněné a sbíhající na třeň. U některé formy jsou lupeny téměř bílé.
Třeň 2 -8 cm dlouhý, 0,3 -1 cm tlustý, v mládí plný, později dutý, válcovitý, často zakřivený, pružný, jemně plstnatý,pod kloboukem rozšířený, barva žlutooranžová, někdy podobná barvě klobouku od baze černající.
Dužnina měkká, šťavnatá, pružná, později skoro vatovitá, žlutavá až oranžová, tenká, vůně nenápadná, houbová, chuť nepříjemně hořkokyselá až svíravá.
Výtrusný prach bělavý, výtrusy elipsoidní, hladké, bezbarvé a neamyloidní velikosti 5-7 x 3-5 µm.
Výskyt červen až prosinec v modřínových hájkách a nebo v jehličnatých a smíšených lesích s převahou modřínu, na jehličí, pilinách ale i na ztrouchnivělém dřevě či v mechu. Upřednostňuje chudé nevápenaté půdy a modřínové porosty a vlhčí místa.
Jedlá.
Možné záměny: Lištička pomerančová var. černošupinatá Hygrophoropsis aurantiaca var. atrotomentosa která má sazově až tmavě hnědý klobouk je jedlá. Liška obecná Cantharellus cibarius, která nemá oranžové zbarvení a je jedlá. Liška Friesova Cantharellus friesii - jedlá. Lištička hnědošupinná Hygrophoropsis fuscosquamulamá drobné bělavé až světleokrové plodnice pokryté olivově hnědými až šedohnědými vláknitými šupinkami. Roste vzácně na vlhkých stanovištích. Jenejedlá. Lištička velkovýtrusá Hygrophoropsis macrosporakterá má okrově žlutý klobouk, bílé lupeny rostoucí ve smrčinách v porostech rašeliníků. Jenejedlá. Hlíva olivová Omphalotus illudens, která je větší a roste na dubovém dřevě. Jejedovatá. Lištička vonná Hygrophoropsis olida vonící silně po ovocných bombónech a je zbarvená jemně růžově. Je chráněná! Nejedlá. Liška pomerančová var. bělavá Hygrophoropsis aurantiaca var. albida má bělavé lupeny je jedlá ale není chutná. K jídlu se nedoporučuje.
Zajímavosti: Já ji občas seberu do směsi nebo pro ozdobu k nakládání do bílých hub. Názory na jedlost se různí. V některých atlasech je uváděna jako jedlá, v některých jedlá podmíněně a někde jako nejedlá a dokonce v atlase jihočechů jako jedlá a doporučená. S klasickým druhem lišek nemá nic společného, je jim pouze podobná. Aurantiaca znamená pomerančová.

Základní znaky rodu Hygrophoropsis - lištička: Taxonomie: Čeleď Hygrophoropsidaceae, řád Boletales, podtřída Agaricomycetidae, třída Agaricomycetes, oddělení Basidiomycota, říše Fungi. Plodnice jsou dosti masité mající strmělkový tvar. Klobouk nálevkovitý, lupeny vidlené, někdy trochu žilnaté, výtrusný prach je bílý nebo bělavý, výtrusy se barví jódem hnědě nebo červonohnědě. Výskyt saprotrofněna zemi nebo ztrouchnivělém dřevě.

Literatura : Internetové stránky 2016 http://www.houbareni.cz/houba.php?id=530.
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 569, 570.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 179.
Houby atlas. Autor
Hagara Ladislav
2006 str. 243.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 194.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 342, 670, 671.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 61, 335.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 269.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 210.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 192.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 197.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Ladislav Urban ml. 1986 str. 186.
Mykologický sborník č. 1-2 str.13, 3-5 str.75, 8-10 str. 142,143 1970
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 78, příloha 32/64.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 128, 136, 441.

Na druhém odkališti se mi líbil Houžovec hlemýžďovitý a tak jsem to smáčknul znovu.
Popis je na tomto blogu na odkazu http://muchomurka1.blog.cz/1409/houzovec-hlemyzdovity-vychzka-30-9-2013

Po projití 2 odkaliště měli manželé vrchovatý koš a já i Láďa jsme též měli hub dost, tak jsme se rozhodli vrátit se k autu a jet domů. V této lokalitě byly hlavně klouzci obecní, kozaci březoví, hrobenky písečné, našel se i kořenovec načervenalý a další druhy jako holubinky, ryzce, čechratky olšové atd. Povyrostla i rozděrka splývavá. Seznam pošlu příště. U rybníku Buchťák jsem si opět nafotil leknín bílý.


Popis lekninu je na tomto blogu odkaz http://muchomurka1.blog.cz/1209/leknin-bily-1-9-2011

Domů jsem přijel ve 13,30 hod za nádherného počasí.

Vycházka se nám moc líbila. Všichni byli spokojeni.