Únor 2016

Hřib sametový vycházka 29,9,2014

29. února 2016 v 16:36 | muchomurka modrá |  Čeleď Boletaceae
Dne 29.9.2014 ráno, řádně zničen ze včerejšího výletu, mi to nedalo a dohodl jsem se se ženou že půjdu pomalu do místních lesů, ona se Zuzou za mnou po poledni příjdou. V plánu totiž byla i restaurace Dvoračka v Nových Dvorech. Jelikož bylo nádherně,
tak jsem vyrazil v 9,30 hod do první lokality a to nad Polskou. Sice po neděli byl les samý odkrojek a klasický hub pomálu, tak můj první nález byla pečárka lesní, za ní následovaly holubinky mandlové, hlínožluté, revové atd. Potom jsem zde našel hřiby hnědé, žlutomasé, sametové, kováři atd. Též zde jsem sbíral kozáky březové. Dále jsem pokračoval do lokality Nový Domov, Překvapila mně zde líha chrupavčitá. Bylo zde celkem dost různých pavučinců. Já pokračoval ve sběru hub. Zde jsem i na kládách posvačil. Hřibů hnědých zde bylo dost a rostly hlavně v trávě. Jelikož už bylo dosti hodin tak jsem přesídlil do lokality nad Nové Dvory. Zde jsem narazil na malé hříbky smrkové. Také jsem nafotil lištičky pomarančové s hřibem sametovým a hřibem hnědým. Toto uskupení se mi líbilo a tak jsem si jej nafotil.


Jelikož z těchto 3 druhů nemám v tom blogu popis hřiba sametového, tak se tomuto věnuji.

Hřib sametový

Boletus pruinatusFr. & Hök, 1835


Další český název: Suchohřib sametový
Slovenský název: Suchohríbnik zamatový
Synonyma:Boletusfragilipes C.Martin,Boletellus pruinatus(Fr. & Hök) Klofac & Krisai 1992, Boletellus pruinatus f. luteocarnosus Klofac & Krisai 1992, Xerocomellus pruinatus (Fr.) Sutara 2008, Xerocomusfragilipes Martin ss. Pouzar, Xerocomuspruinatus (Fr. & Hök) Quél. 1888

Klobouk 3-12 cm v průměru, polokulovitý, polštářovitý, vrásčitý, později jemně plstnatý, ojíněný, nerozpraskávající i když vzácně může být i rozpraskaný. Barvy šedohnědé až černohnědé, červenohnědý, někdy mající purpurový nádech. Okraj je výrazně rezavě červený.
Rourky zlatožluté, později hnědavě žluté, póry velké, okrouhlé až hranaté výrazně žluté až žlutozelenavé, na otlačených místech špinavě modrající.
Třeň 4-12 cm vysoký, 0,8-3 cmtlustý, válcovitý, podélně vláknitý, v mládí intenzivně žlutý, později se zbarvuje od báze do červena až hnědočervena. Na bázi je plsť buď bílá nebo žlutavá.
Dužnina v klobouku za mlada šťavnatá až máslově měkká, rychle plesnivějící, ve třeni křehká a šťavnatá, později vláknitá až tuhá. V klobouku i v dospělosti tvrdá a na řezu se zbarvuje mírně do modrá a při zasychání červená. Chuť lahodná, nakyslá, až natrpklá, vůně ovocná, houbová, někdy pryskyřičná.
Výtrusný prach hnědoolivový výtrusy jsou eliptické, vřetenovité, podélně jemně rýhované, velikosti 10-14 x 4,5-6 µm.
Výskyt květen až listopad, listnaté i jehličnaté lesy, upřednostňuje dubiny a doubravy a kyselé půdy. Roste od pahorkatin až do hor.
Jedlý.
Možnost záměny: Hřib osmahlý Boletus ferrugineus který má však u brcholu třeně nevýraznou červenohnědou síťku s velkými oky a roste většinou v horských smrčinách. Je jedlý. Hřib žlutomasý Boletus chrysenteron v dospělosti mající klobouk rozpraskaný na políčka a třeň ve stáří hustě červeně až fialově červeně zrnitý. Dužninu má v dospělosti nápadně měkkou. Je jedlý. Hřib hnědý Boletus badius který je celý mohutnější , má kaštanově hnědý klobouk a dužnina na řezu intenzivněji modrá. Je také jedlý. Hřib červený Boletus rubellus který roste v listnatých a smíšených lesích ovlivněných většinou člověkem. Upředostňuje dusíkem bohaté půdy. Je jedlý.
Hřib plstnaný Boletus subtomentosus jež je mohutnější, nemá světle žluté póry a houbovou vůni. Je jedlý.
Zajímavosti: Lidově zvaný sameťáček. Dá se najíti někdy i v červnu. Kulinářky je všestrnně vzužitelná a nečervaví tak jako hřib žlutomasý Boletus chrysenteron.

Literatura : Internetové stránky 2016 http://www.ohoubach.cz/atlas-hub/detail/140/
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 533, 534
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 137.
Houby atlas. Autor Hagara Ladislav 2006 str. 208.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 342.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 694, 695, 696, 698.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 277, 278, 279, 280.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 359.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 206.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 222.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 16.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 28.
Naměřeny výtrusy dne 9.11.2008 14 x 4,2-5,6 µm.

Zde jsem se sešel se ženou a Zuzinkou. Pár fotek jsem jm věnoval

naší Zuzi ženě jak hledají houby. též jsem nafotil i koš s nálezy.
V restauraci jsme si dali ledovou kávu a ledového Krakonoše. Cestou domů jsem si nafotil
přicházející podzim do Trutnova. Návrat byl opět za hezkého počasí
v 17,45 hod. Doma jsem se pak věnoval zpracování hub.

Vycházka 18.9.2014 a hřib bronzový

15. února 2016 v 18:38 | muchomurka modrá |  Čeleď Boletaceae
Dnes 28.9.2014 bylo velmi chladné ráno, tak přesto mně sluníčko vytáhlo do lesa. Ráno jsem sedl na autobus MHD a uháněl v 8 hod do Lhoty.

Tam jsem se vydal přes písník, okolí chaloupky a přes Biskupský les zpět do Lhoty a zde jsem si dal pivečko v restauraci Lhotanka. Při tomto okruhu jsem sbíral houby a to hřiby smrkové, křemenáče březové, hřiby hnědé, klouzky sličné lišky obecné. Jinak jsem potkal dosti druhů pavučinců Z nich rostl nejvíce pavučinec osikový. Našel jsem i čirůvky zelánky. Na mravenčí louce to v lokalitě u chaloupky jsem nafotil dřevokaz rosolovitý.
Popis tohoto dřevokazu je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1005/2006-a-drevokaz-rosolovity

Pak jsem dosbíral košík a sešel jsem do Lhoty na pivečko. Byl jsem řádně unaven. Ve 14 hod jsem za nádherného počasí

odjel MHD k domovu. Zde jako vždy jsem do večera čistil a zpracovával houby.

Protože tento den jsem nenafotil žádný nový druh tak přidávám popis hřiba bronzového, kterého jsem fotil 14.9.2002 na břehu Pěčického rybníka při akci Dobrovický klouzek.


Hřib bronzový

Boletus aereusBull. 1789


Další český název: Hřib tmavě bronzový
Slovenský název: Hríb bronzový
Synonyma:Boletus aereus Fries, Boletus aereus Secr., Boletus edulis f. aereus (Fr.) Vassilk.,Boletus edulis f. aereus (Bull.) Vassilkov 1955, Boletus edulis f. aereus (Bull.) Vassilkov 1966, Boletus edulis subsp. aereus (Fries) Konrad and Maublanc, Boletus sykorae Smotlacha, Boletus vaccinus Fr. Sensu Velen., Dictyopus aereus Quel., Tubiporus aereus (Fries) Karsten, Tubiporus edulis subsp. aereus (Bull.) Maire 1937)


Klobouk 5-30 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později až poduškovitý, jemně měkce vrásčitý, sametový, ve stáří někdy lysý, barvy čokoládově hnědé až černohnědé, někdy je i oříškově hnědý a také mívá bronzové či rezavé skvrny, v mládí bývá celý ojíněný. Pokožka přesahuje okraj klobouku. Někdy ve stáří rozpukává.
Rourky různě dlouhé až 3 cm, proto v dospělosti to vypadají jako hrbolkaté, u třeně volné, barvy dlouho bílé, ve stáří pak žluto až hnědoolivové. Póry drobné, okrouhlé, stejné barvy jako rourky, otlačením barvu nemění.
Třeň 5-15 cm vysoký, 2-8 cm tlustý v nládí břichatý, později skoro válcovitý nebo mírně kyjovitý, zdobený od shora skoro až do poloviny s málo zřetelnou jemnou hnědavou až rezavou síťkou. Barvy světlejší klobouku, někdy i nahnědlý.
Dužnina pevná, barvy bílé až světle žluté, na řezu neměnná, vůně v mládí kořenitá jako saturejka, později příjemně houbová, chuť příjemná houbová. Ve stáří měkne.
Výtrusný prach barvy hnědoolivové, výtrusy jsou téměř vřetenovité až vřetenovitě elipsoidní, velikosti 11-17 x 4-6 µm
Výskyt květen až říjen, šipákové a teplomilné doubravy, v teplomilných listnatých lesích pod duby, buky, habry a kaštanovníkem setým. Vyskytuje se v jižních Čechách málo, spíše na jižní Moravě. Ubřednostňuje hráze rybníků a teplomilnou květenu.
Jedlý.
Možné záměny: Hřib borový Boletus pinophilus má hrbolkatý klobouka načervenalé tóny v hnědém zbarvení - jedlý. Hřib dubový Boletus reticulatus má podobná stanoviště světlejší zbarvení a je běžnější- jedlý.
Zajímavosti: V Čechách je velmi vzácný a chráněný. Je uveden v červeném seznamu jako velmi zranitelný druh. Především je to způsobeno zásahy do ekosystému dřevaři. Velmi hojný je ve Středomoří a na Balkáně.

Literatura : Internetové stránky 2016 https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib_bronzov%C3%BD
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 507, 508.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 22.
Houby atlas. Autor Hagara Ladislav 2006 str. 184.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 117.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 76, 77,
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 714, 716.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 32, 406, 407.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 339, 340.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 202, 203.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 78.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 190.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 115.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 84, 86.
Mykologický sborník č. 1-2 str.24, č. 3-5 str. 34, 35, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 51.
NAŠE HOUBY II autor Albert Pilát a Otto Ušák 1959 obr. 3a.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 60.

Penízovka vodnatá vycházka 24.9.2014.

7. února 2016 v 16:49 | muchomurka modrá |  Čeleď Mycenaceae
Dne 24.9.2014 jsme se s Pepou za pěkného ale chladného počasí
v 9 hodin vydali k 9 Křížům, na Krakonošovu zahrádku a do Roudenky. Když jsme dojeli, do Červeného Kostelce tak hned v lese za hospodou jsme sbírali hříbky smrkové, klouzky sličné atd. Došli jsme skoro až k Vízemburku a odtud jsme zamířili na Krakonošovu zahrádku. Cestou jsem fotil penizovku vodnatou.


Penízovka vodnatá

Gymnopus aquosus(Bull.) Antonín & Noordel. 1997


Slovenské jméno: Peniazovka bledá
Synonyma:Agaricus aquosus Bull. 1781, Collybia aquosa (Bull.) P. Kumm 1871, Collybia dryophila var. aquosa(Bull.) P. Kumm. 1871, Collybia dryophila var. aquosa (Bull.) Raithelh. 1974, Collybia dryophila var. aquosa (Bull.) Quél1886, Collybia dryophila var. aquosa (Bull.) Bon & Courtec. 1987, Collybia dryophila var. oedipus Quél. 1888, Collybia funicularis (Bull. ex Fr.) K.M., Marasmius dryophilus var. aquosus (Bull.) Rea 1922, dryophilus var. oedipus (Quél.) Rea 1922)

Klobouk v průměru 2,5-6,5 cm, polokulovitý, později klenutý, v dospělosti plochý, na středu slabě vmáčklý, hygrofánní, lysý a hladký. Okraj dlouho podvinutý, ve stáří zvlněný. a vlhka je barvy žluto hnědé až čokoládově hnědé a za vlhka prosvítavě rýhovaný až do ¾. Za suchá je skoro bílý.
Lupeny jsou husté, připojené, barvy bílé až krémové, za sucha až masově nahnědlé.
Třeň je 2-7 cm vysoký, 0,2-0,5 cm tlustý, válcovitý, na bázi často výrazně rozšířený - hlíza má někdy až 1,5 cm. v průměru, hladký nebo mělce rýhovaný a lysý, k vrcholu světle žlutý, směrem k bázi zbarvený jako klobouk. Bázi pokrývá bělavé až růžovookrové bazální mycelium.
Dužnina je tenká, dosti tuhá, nápadně pružná, barvy světle žluté, vůně příjemné houbové, chuti mírné.
Výtrusný prach bělavý až světle krémový, výtrusy elipsoidní, hladké, neamyloidní, velikosti 5-6 x 2-3 µm.
Výskyt dubem až srpen v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích, od nížin do pahorkatin na zemi v trávě, mechu a humuse, ale najdeme ji i v rašeliništích. Upřednostňuje doubravy a bučiny.
Jedlá.
Možnost záměny: Penízovka dubová Gymnopus dryophilus - jedlá. Penízovka srostlá Gymnopus ocior - jedlá. Penízovka alpská Gymnopus alpinus - jedlá
Zajímavosti: Někdy bývají všechny penízovky z okruhu penízovky dubové považovány pouze za odrůdy této penízovky. Najdeme ji někdy vzácně pod jehličnana. Upřednostňuje zásadité půdy a k jídlu sbíráme mladé plodničky. Starší plodnice jsou tuhé.

OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 683
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 76.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 268
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 181.

Na Krakonošově zahrádce to byla nádhera, Byly zde závojenky krkavčí, různé voskovky, besla vysoká, pýchavky dlabané a stlačené, hřiby dubové atd. Zde jsem znovu fotil závojenku krkavčí.
Popis této závojenky je na tomto blogi http://muchomurka1.blog.cz/1108/zavojenka-krkavci-rijen-2010-pokracovani-c-1

Odtud jsme šli do Roudenky, Kde byly krásnoporky mlynářky i žemličky. Zde jsme doplnili koše hřiby smrkovými, kováři a klouzky zrnitými. Zde jsem si nafotil lišky nálevkovité žluté.
http://muchomurka1.blog.cz/1402/liska-nalevkovita-12-10-2012
Odtud jsme pak již šli k autu. Vycházka se nám líbila a domů jsme přijeli za nádherného počasí
v 15.30 hod. Do 23 hodin jsem zpracovával houby.