Březen 2016

Zamykání lesa MK Úpice 11.10.2014 a ryzec odporný čl. 1

26. března 2016 v 14:51 | muchomurka modrá |  Čeleď Russulaceae
Vážení přátelé, MK Úpice 11.10.2014 pořádal vycházku zavírání lesa v Úpici - Radči lokalita Mostolinka. Ráno v 7,40 hod za příjemného počasí
jsem odjel na sraz houbařů který byl u Marušky Pospíšilové která nás přivítala kávou, čajem, koláči a štrůdlem. Pro mě tam měla pochopitelně pivo.
Sešlo se nás tam 17 houbařů a 2 děti.Mezi účastniky byly členové z MK Náchod a Choceň a 1 houbař až z Itálie. V 9,30 jsme vyrazily za nádherného počasí do Mostolinky. Rozešli jsme se po lesích a sraz jsme měli na náměstíčku.


Houby vcelku rostly. Ná náměstíčku jsme nejdříve určili houby



Já jsem si nafotil ryzec odporný


Ryzec odporný

Lactarius hysginus (Fr.) Fr. 1838

Slovenské jméno: Rýdzik mäsovočervenkastý
Synonyma: Agaricus hysginus Fr. 1818,Lactarius hysginus var. americanus Hesler & A.H. Sm. 1979,Lactarius hysginusvar. hysginus (Fr.) Fr. 1838, Lactarius hysginus var. subroseus Hesler & A.H. Sm.1979,Lactifluus hysginus (Fr.) Kuntze 1891
Klobouk 4-12 cm v průměru, středně masitý, zprvu vyklenutý s mírně prohloubeným středem a dlouho podvinutým okrajem, brzy výrazněji vmáčklý, s mírně zprohýbaným okrajem. Pokožka za vlhka lesklá lepkavá až slizká, mírně vrásčitá, za sucha a jemně paprsčitě vrásčitá, většinou jemně pásovaná. Barvy šedohnědé s fialovým nádechem, oranžové až červenohnědé, skořicové, při okraji světlejší a nažloutlé. Málo slupitelná.
Lupeny středně husté, nízké, připojené až sbíhavé, někdy u třeně větvené. Barvy krémové, okrově až rezavě žlutavé. Poraněním hnědorezavě či hnědavě skvrnatí.
Třeň 3-6,5 x 1-2,5 cm, nepravidelně válcovitý nebo směrem k bázi zúžený, hladký, někdy bývá více či méně ďubkovaný suchý až mírně mastný, někdy v horní části ojíněný, brzy houbovitě vycpaný až dutý. Barvy světle krémové, narůžovělé, někdy s nepravidelnými skořicovými skvrnami.
Dužnina dosti pevná, v mládí pružná bělavá až světle krémová, na lomu rezavějící, chuť po chvíli mírně palčivá, vůně výrazná, nakyslá, aromatická až silně topinamburová. Mléka obsahuje málo, barvy bílé, neměnné, chuť ihned velmi palčivá a kořeněná.
Výtrusný prach žlutohnědý, světle nažloutlý nebo světle máslový, výtrusy široce elipsoidní, hřebínkatě síťnaté, velikosti 6,5-7,5 x 5,5-6,2 µm.
Nejedlý.
Výskyt červen až listopad, většinou v houfech pod smrky, často na narušených lokalitách hlavně v trávě lesních cest. na kyselých půdách.
Možná záměna: Ryzec strakatý Lactarius musteus nemá klobouk oranžově hnědý a ani není silně aromatický. Je mnohem vzácnější a též nejedlý. Ryzec severský Lactarius trivialis má větší plodnice, na třeni není ďubkovaný, vůně slabě ovocná a chuť zřetelně méně palčivá. Nejedlý.
Zajímavosti. Po požití může způsobit střevní a zažívací potíže.

Literatura : Internetové stránky 2016 http://www.myko.cz/myko-atlas/Lactarius-hysginus/ .
Ryzce v lese, v kuchyni a léčivými účinky. 2015 str. 16,17,20,21,23,27,29,31,37,39,45,49,64,140,141.
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 424
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 320
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 309.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str 380.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 242, 243.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 174.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 98, 99.

Pokračování této vycházky bude v příštím článku.

Vycházka 7.10.2014 a Rozděrka splývavá

13. března 2016 v 15:21 | muchomurka modrá |  Čeleď Sistotremataceae
Přátelé, dne 7.10.2014 jsem byl dohodnut s Láďou že vyrazíme na Jestřebí hory do Odolova a na Kuprovku. I když zrovna mě nebylo moc dobře Tak jsem v 8 hod vyrazil na dopravní prostředky.

Ve vlaku jsem se dozvěděl, že Láďa nejede z důvodu toho že jej začalo zlobit astma. Nezbylo mně nic jiného že jsem letos už asi poslední návštěvu této lokality udělat sám. Cestou kolem věznice jsem sebral pár klouzků sličných a kozáka březového (kapucínka). Cestou krom jiného jsem nacházel hřiby peprné, žlutomasé, dutonohé a z lupenatých hub růžovky, čirůvky havelky, fialové a také límcovky měděnkové. Při odbočení na Kuprovku to byly hřiby smrkové (prolezlé červy), hnědé, kováře a sametové. Na Kuprovce to byly klouzci strakoši, žíhaní a obecní. Dále pak kozáci březoví a dokonce 2 hřiby březové. Hlavně mně přitahovalo místo s rozděrkam splývavými, Značně jich přibylo a tak jsem si udělal 3 fota



Rozděrka splývavá

Sistotrema confluensPers. 1794

Slovenské jméno: Trhavka zrastená
(Hydnotrema confluens (Pers.) Link 1833, Hydnum sublamellosum Bull. 1787, Irpex anomalus Wettst. 1887, Irpex confluens (Pers.) P. Kumm. 1871, Sistotrema ericetorum (Bourdot & Galzin) Sacc. & Trotter 1925, Sistotrema membranaceum Oudem. 1879, Sistotrema sublamellosum (Bull.) Quél. 1896, Sistotrema sublamellosum subsp. ericetorum Bourdot & Galzin 1914, Trechispora ericetorum (Bourdot & Galzin) Bondartsev & Singer 1953)

Plodnice jsou buď kloboukaté nebo rozlité se zvednutým okraje bez třeňě. Sousední klobouky často srůstají. Jsou většinou velmi tenké k substrátu dosti pevně přirostlé.
Klobouk 1-3 cm v průměru, nízký, nepravidelný, vějířovitý, plochý, vtlačený nebo ouškovitý, tuhý, pružný, jemně plstnatý, často radiálně potrhaný, barvy bílé, později nažloutlé. Někdy i okrový až hnědavý
Hymenofor obsahuje buď síťovité póry, válcovité ostny, zvlněné lišty nebo zploštělé zoubky pokrývajíci vrchol třeně. Někdy bývá vše pomícháno. Tato strana je plodná
Třeň většinou výstředný, 1-1,5 cm vysoký, 0,2-0,4 cm tlustý, dolů se zužující, hladký, barvy krémově bílé a na bázi černavý.
Dužnina vláknitá, skoro kožovitá, pružná, vůně někdy příjemná po vanilce, jindy nepříjemná pryskyřičná.
Výtrusný prach bělavý, výtrusy podlouhlé, hladké velikosti 4-4,5 x 2-3 µm.
Výskyt srpen až listopad, vzácně v lesní hrabance, jehličí nebo listí a v porostech mechů.
Nejedlá.
Zajímavosti: Protože je vzácná tak by se měla chránit. Je to pozemní druh. V Červeném seznamu hub České republiky je uváděna jako zranitelný druh.

Základní znaky rodu Sistotrema: Plodnice většinou rozlité, vzácně i kloboukaté, pokožkovité, blanité až voskovité, hladké. Hymenofor je poroidní až zoubkatý, basidie jsou urnovité a výtrusy hladké a bezbarvé. Vyskytují se saprotrofně na dřevě listnáčů a jehličnanů.

Literatura : Internetové stránky 2016. http://www.houbareni.cz/houba.php?id=1238
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 182, 183.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2016 str.303.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 208.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 113, 152, 153.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 74.

Cestou k SKJ to byli bedly vysoké a červenající. Jinak zde bylo dosti pavučinců, slizáků holubinek hlínožlutých atd. Při tom cestování jsem zapomně si sníst i svačinu. Domů jsem přijel za ošklivého větrného počasí
ve 14, 45 hod. Zde jsem se jal zpracovávat houby až do 22 hodin. Dostal jsem při tom ošklivý průjem a tak jsem dosti času travil také na WC. Pravděpodobně jsem měl menší chřipku. Sušák byl ale plný a houby se vesele sušily a já jsem spokojeně usnul.



Vycházka do Kocbeří 3.10.2014 a hřib citrónový

6. března 2016 v 17:35 | muchomurka modrá |  Čeleď Boletaceae

Dne 3.10.2014 jsme s Láďou, protože bylo hezké počasí,

dohodli že vyrazíme v 8,30 hod. do Kocbeří. Hub tam bylo dosti. Hřib hnědý jehož jsem hned ze začátku nafotil,
Popis tohoto hřiba najdete zde na odkaze http://muchomurka1.blog.cz/1209/hrib-hnedy-30-8-2011

dále pak liška nálevkovitá, klouzek sličný, slizký, dutonohý zlatý a dutonohý, hřib smrkový, škoda že byly červaví a 75% bylo červavých i hřibů hnědých. Pravděpodobně tu začínají růst kozáci a křemenáči. Také jsem v polovině cesty nafotil
Popis tohoto chřapáče je na odkaze http://muchomurka1.blog.cz/1209/chrapac-kaderavy-30-8-2011
chřapáče kadeřavé. Odtud jsme pokračovali zpět. Cestou jsme se zastavili ještě na dvou lokalitách kde jsem si nasbíral slizáky švýcarské. Ty mám rád jako ozdobu na jednohubkách a můj syn je též rád jí. Cestou jsme sebrali pár hřibů kovářů a zároveň jsem si nafotil


můj koš. Domů jsme přijeli

za pěkného počasí v 15 hodin.

Jelikož houby které jsou zde focené mají popis již na tomto bloku, tak přidávám hřiba citrónového, jehož jsem fotil na vycházce v Náchodě 2.září 2006 na Náchodském křemeňáku.


Hřib citrónový

Boletus citrinusVentura 1863


Další český název: hřib citrónově žlutý, hřib smrkový var. citrónová
Slovenský název: hrib ?
Synonyma:Boletus citrinusWith. 1776, Boletus citrinus J.J. Planer 1788, Boletus edulis f. citrinus (Pelt.) Vassilk., Boletus edulis var. citrinus Pelt. 1927,Boletus reticulatus var. citrinus(A. Venturi) Hlaváček 1994, Boletus venturiiBon 1986)

Klobouk 6 až 20 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později sklenutý až poduškovitý, barvy citrónově žlutý, ve středu až okrově žlutý, na otlačených místech hnědnoucí Okraj je tupý, pokožka slabě přesahující.
Rourky jsou vysoké, tenké a okrouhlé, barvy v mládí bělavé, později až žlutohnědozelené, ve stáří se slabou snahou k rezavění. Póry jsou drobné, okrouhlé, v mládí bílé, brzy však žluté až zelenožluté, ve stáří též mají snahu rezavět.
Třeň až 22 cm vysoký a až 5 cm tlustý, válcovitý, někdy lehce kyjovitý, pevný a masitý, ve stáří však měkne. Barvy hnědavé až světle hnědé s nenápadnou síťkou která má drobná oka a je někdy vidět jen pod lupou a zasahuje jen do 1/3 délky třeně.
Dužnina masitá, barvy bílé až bělavé, někdy pod pokožkou klobouku je lehce zahnědlá, vůně příjemně houbová, chuť nasládlá.
Výtrusný prach hnědoolivový.
Výskyt červen až září, velice vzácně, jehličnaté, listnaté a smíšené lesy.
Jedlý.
Možné záměny: Hřib smrkový Boletus edulis - jedlý.
Zajímavosti: Tento hřib by se nemněl sbírat k běžné konzumaci, ale každý jeho nález by se měl nahlásit na ústředí České mykologické společnosti v Praze. Tyto plodnice byly nalezeny na severních Čížkových kamenech ve smrkovém lese 1. září 2006 přítelem Křížkem z Malých Svatoňovic, který je zároveň členem MK Úpice. Makroskopicky se od hřiba smrkového liší pouze až na trichodermové hyfy klobouku. Jejich obsah je bledý nebo žlutý, nikoli hnědý

Literatura : Internetové stránky 2016 http://www.wikiwand.com/cs/H%C5%99ib_citronov%C3%BD
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 121.
Mykologický sborník č.4 str. 113, 114, rok 1994.
Mykologický sborník č. 3-5 str. 33, 34. rok 1970.