Červen 2016

Vycházka 1.11.2014 a Hřib plavý

27. června 2016 v 18:46 | muchomurka modrá |  Čeleď Boletaceae
Dne 1.11.2014 pro mě přijel v 10 hodin za slušného podzimního počasí př. Beneš a vyrazili k 9 křížům.

Prošli jsme lokalitu Vízemburk, lom a Krakonošovu zahrádku. Nejdříve jsem narazil na čirůvku topolovou, kterou jsem se rozhodl nafotit až se vrátíme. Cestou jsme potkávali holubinky hlínožluté, holubinky dívčí, vrhavky, namodralé atd. Dále to byly hřiby hnědé, klouzky sličné a dutonohé. Při hledání jsem narazil na docela pěkného kotrče kadeřavého. Tak jsem si jej zblejsknul

Popis tohoto kotrčr je na tomto blogu odkaz: http://muchomurka1.blog.cz/1307/kotrc-kaderavy-23-8-2012

a vzal domů na drštkovku. Pak mně potěšil i hřiby smrkový. Byl to pěkný kousek. Při zpáteční cestě to byly ještě václavky a lišky nálevkovité. Pak krásnoporky žemličky, mlynářky a lošáci zprohýbaní. Na Krakonošově zahrádce to byla voskovka luční, šarlatová a voskovka panenská. Byla zde i pěkná závojenka krkavčí, pýchavka obecná, bedla vysoká, a další. Při cestě k autu jsem našel i křemeňáka březového. Bylo zde i dost pavučinců, například skořicový, polokrvavý atd.
Zavěrem jsem si nafotil čirůvku topolovou.
Popis této čirůvky je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1403/ciruvka-topolova-22-10-2012

V 15,30 hod za docela hezkého a vyjímečně tepláho počasí

jsem dorazil domů. Byl jsem pěkně utahán, procházka se mi všal líbila. Celkem jsme určili 52 druhů hub.

Nyní Vám představím vzácného hřiba plavého jehož jsem fotil 14.9.2002.


Hřib plavý
Hemileccinum impolitum (Fr.) Šutara 2008

Další český název: Hřib nelesklý
Slovenský název: Hríb plavý
Synonyma: Boletus impolitus Fr. 1838, Boletus suspectus Krombh. 1836, Leccinum impolitum (Fr.) Bertault, Bull. 1980, Tubiporus impolitus (Fr.) P. Karst. 1882, Versipellis fragrans var. impolita (Fr.) Quél. 1886
Versipellis impolita (Fr.) Quél. 1886, Xerocomus impolitus (Fr.) Quél. 1888
)

Klobouk 5-25 cm v průměru, hrbolkatý, v mládí polokulovitý, potom vyklenutě polštářovitý, občas i široce vyhrblý a někdy bývá na středu zploštělý. Barvy bledě okrové na okrajích někdy hnědý. Později skvrnitý. Pokožka je jinak hedvábitě plstnatá jakoby ojíněná, později hladká a není slizká a je neslupitelná
Rourky barvy světle citrónové až zlatožluté, ve stáří mají žlutoolivový nádech. U třeně kratčí. Poraněním barvu nemění. Póry jsou tvaru okrouhle hranatého a zubatě protaženého, barvy i vlastnosti stejné jako rourky.
Třeň 5-18 cm vysoký, 2-8 cm tlustý, břichatý, někdy až kyjovitý, bez síťky, v mládí hladký, pak otrubičnatý u vrcholu žlutý a zrníčkatý, doleji s masovým nádechem a jemně vláknitě šupinkatý. Často na něm vidíme i červené skvrnky, pruhy, či tečky
Dužnina pevná, na řezu bílá, pod pokožkou třeně světle žlutá, pouze v bázi načervenalá. Barvu poraněním nemění. Chuť nasládlá, vůně nakyslá, ve stáří až karbolová zejména na bázi.
Výtrusný prach je olivově okrový, výtrusy jsou bledě žluté, hladké, elipsovitě vřetenovité, velikosti 9-15 x 4-6 µm.
Výskyt červen až říjen šípákové a teplomilné doubravy, xerotermní dubo-habrové háje, ve světlých listnatých lesích a parcích a na hrázích rybníků. Upřednostňuje duby, buky, habry, nižší polohy a vápenité půdy. Dosti velká naleziště jsou v Brněnském okolí kde vystupují devonské vápence.
Jedlý.
Možnost záměny: Hřib přívěskatý Boletus appendiculatus - hnědavý až hnědorezavý klobouk, žlutá síťka,nenápadná vůně. Hřib horský Boletus subappendiculatus - roste ve vyšších polohách, pod jehličnany, žlutá síťka, nenápadná vůně. Hřib medotrpký Boletus radicans - modrá, může vykazovat pach močoviny, dužnina je hořká.
Hřib Fechtnerův Boletus fechtneri - výrazně modrá, báze třeně karmínově zabarvená. Hřib skvrnitýHemileccinum depilatum -hladký (nikoli plstnatým) povrch klobouku a rovněž vykazuje jodoformový zápach.
Kozák dubový Leccinum luteoporum, který má má tmavší svraskalý klobouk, póry hnědnou po doteku a dužnina je zprvu růžovějící, později šednoucí.
Zajímavosti: Jeho karbolový zápach mnoho ke sběru neláká. V některých atlasech je uváděn jakonejedlý. Staré plodnice jsou nepoživatelné. Někdy povrchem třeně připomíná Kozáky a je mezi ně i zařazován. Je to mykorizní druh. Tato vzácná houba je vedena v Červeném seznamu hub České republiky jako téměř ohrožený druh. Vystavován byl v roce 1970 na výstavě v Poděbradech jako vzácnější druh. Já jej nedoporučuji sbírat.

Literatura : Internetové stránky 2016 https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib_plav%C3%BD
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 523, 524, 525.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 372.
Houby atlas. Autor Hagara Ladislav 2006 str. 186
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 120.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 78.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str,. 677, 718, 718, 719
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 287, 288, 292. 409, 410, 437.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 343, 344.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 208.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 14.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 80.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 190, 193.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 114.
Mykologický sborník č. 8-10 str. 154. 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 15, 50, 52.
NAŠE HOUBY II autor Albert Pilát a Otto Ušák 1959 obr č.5.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 63.

Pokračování vycházky 19.10.2014 a kozák šedohnědy

8. června 2016 v 21:00 | muchomurka modrá |  Čeleď Boletaceae

Vážení přátelé Když jsme pokračovali cestou k autu tak jsme narazili s Pepou na velmi zajímavé kozáky.
Čekali nás zde 2 kozáčci šedohnědí. Našel jsem je poprvé a tak batoh šel dolů a už jsem fotil.

Kozák šedohnědý

Leccinum cyaneobasileucumLannoy & Estadès 1991


Slovenské jméno: kozák sivohnedý

Synonyma:Leccinum brunneogriseolum Lannoy & Estadès 1991, Leccinum brunneogriseolum f. chlorinum Lannoy & Estadès1993, Leccinum brunneogriseolum f. brunneogriseolum Lannoy & Estadès 1991,Leccinum brunneogriseolum var. brunneogriseolum Lannoy & Estadès 1991, Leccinum brunneogriseolum var. pubescentium Lannoy & Estadès1991, Leccinum cyaneobasileucum var. brunneogriseolum (Lannoy & Estadès) Lannoy & Estadès, Bull. 2008, Leccinum cyaneobasileucum var. cyaneobasileucum Lannoy & Estadès, 1991)

Klobouk 5-15 cm v průměru, polokulovitý, později klenutý až poduškovitý, bez převislé blanky na okraji. V mládí je jemně plstnatý později částečně olysalý, za vlhka mirně lepkavý. Barva pokožky je světlehnědá až šedohnědá s charakteristickým našedlým reflexem, který po otlačení nebo stářím mizí.
Rourky bělavé, u třeně vykrojené stářím šednoucí až hnědnoucí na řezu netmavnou. Velikost 10-15mm. Póry okrouhlé, bělavé, po otlačení zprvu nemění barvu později jakoby "vodnatí" až posléze po několika hodinách hnědnou.
Třeň 7-16 dlouhý, 1,2-2,5 cm silný, válcovitý až kyjovitý. Šupinky v horní části bělavé, směrem k bázi šednou až hnědnou. Nikdy nečernají. Vždy světlejší než u kozáka březového. Báze je obalena bělavou myceliovou plstí, často i se skrvnami zeleně.
Výtrusný prach hnědý.
Dužnina je všude bílá, v mládí pevná jen ve spodní části třeně po poranění se objevují modrozelené skvrny, na řezu může lehce růžovět, hlavně u vrcholu. Vůně nevýrazně příjemná, chuť neutrální,
Jedlý.
Výskyt červen až listopad na kyselejších podmáčených půdách, ve smrko-borových lesích, s vtroušenou břízou od pahorkatin až hor. Místy hojný.
Možnost záměny: Kozák oříškový Leccinum nucatum klobouk má plavě až oříškově hnědý, v dospělostí může být i téměř bílý. Při okraji nabíhající šedoolivově a je jedlý. Kozák měkký Leccinum molle jež má klobouk plavě krémový až slabě šdeohnědý. Na okraji celkem brzo nabíhá do olivové barvy. Za vlhka je matně slizký. V dospělosti je povrch nápadně měkký a díky propadající se dužnině důlkatý. Je též jedlý.
Zajímavosti: Do nedávna byl sloučen s kozákem březovým Leccinum scabrum od něj se liší světlými šupinkami na třeni. Nikdy nejsou černé . a roste hlavně pod břízami v březových hájích.

Literatura : Internetové stránky 2016. http://www.houbareni.cz/houba.php?id=960
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 543
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 158
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 748, 749, 752. 818.

Doma jsme byli za pěkného počasí
asi v 15 hodin. Od té doby jsem čistil houby, krájel na sušení a rovnal na sušák Zatím jsem skončil ve 23 hodin. Sušák 6 pater má plné a na takové další tři mám nakrájeno. To jsem rovnal asi tak ve 2 hodiny v noci.