Srpen 2016

Vycházka 14.11.2014 a hřib přívěstkatý

22. srpna 2016 v 16:49 | muchomurka modrá |  Čeleď Boletaceae
Vážení přátelé, dnes 14.11.2014 mě vytáhla žena se Zuzinkou na Poříčský hřbet. Ve 13.45 jsme vyrazili. Bylo nádherné počasí.

Cestou jsme sbírali houbičky. Moc jich nebylo. Potěšila mně hlíva ústřičná, To byl jediný unikátní kousek. Unejdříve jsem nafotil malý trs penizovky sametonohé.
Popis této houby je na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1410/vychazka-5-1-2014-a-penizovka-sametonoha

Pak jsme chvilku sbiírali další druhy jako hřiby hnědé a sametové. Na Poříčském hřbetu jsem s nafotil Zuzku jak se kouká na Poříčí.

Začínalo být chladno a tak jsme to otočili k domovu. Na cestě jsem narazil na spousty mísenek oranžových. Byly to ještě mláďata. Nedalo mi to a nafotil jsem je též.
Domá jsem potom mikroskopoval tuto mísenku. Naměřeny výtrusy 18.11.2014 velikosti 15,8-19,6 x 8,8- 11,2 µm.

Upozorňuji, že fota jsou dělány automatem z ruky. Totiž vidím značně rozostřeně a tak se řídím zeleným bodem zaostřeno. Potom jsme se za chladného ale slunečného počasí vraceli domů. Dorazili jsme v 16,45 hod.
Já jsem pak doma nafotil ten trošek hub na tácku
a jinak jsem mněl toho dost. Byl jsem znaven. Určil jsem celkem 23 druhú hub.

Nyní Vám chci představit hřib přívěstkatý focený v Prodašicích na Dobrovickém klouzku 8.9.2001.


Hřib přívěstkatý

Butyriboletus appendiculatus (Schaeff.) D. Arora & J.L. Frank, 2014


Další český název: Hřib panenský
Slovenský název: Hríb príveskatý
Synonyma: Boletus appendiculatus Schaeff. 1774, Boletus appendiculatus subsp. appendiculatus Schaeff.1763, Boletus appendiculatus subsp. euappendiculatus Maire 1933,
Boletus appendiculatus subsp. regius Konrad, Boletus radicans var. appendiculatus (Schaeff.) Pers. 1801,Dictyopus appendiculatus (Schaeff.) Quél. 1886, Dictyopus appendiculatus var. appendiculatus (Schaeff.) Quél. 1886, Suillus appendiculatus (Schaeff.) Kuntze 1898, Tubiporus appendiculatus (Schaeff.) Maire 1937).

Klobouk 6-22 cm v průměru, jemně vrostle vláknitý až jemně plstnatý, mírně lepkavý barvy v mládí plavě hnědé až žlutohnědé, později červenohnědý otlačením rezavě skvrnitý.
Rourky v mládí velmi krátké, bledě žluté později živě citrónově žluté až zlatožluté, ve stáří hnědožluté a poraněním modrozelenají, dále přecházejí v síťku na třeň. Póry dosti drobné, hranaté, barvy máslo žluté, na otlačených místech modrají, ve stáří mající nádech zlatohnědavý až narezavělý.
Třeň 5-15 cm vysoký, 1,5-6 cm tlustý, břichatý v mládí, později je téměř válcovitý ale na spodu kuželovitý až vřetenovitý, tvrdý až velmi tuhý. Barvy žluté až světle zlatožluté, s jemnou síťkou, na bázi kuželovitě dosti hluboko kořenující a od báze s hnědým nádechem. Otlačením načervenale až modře skvrnatí.
Dužnina žlutá, dosti tuhá, na bázi třeně narůžovělá až nahnědlá. V klobouku na řezu slabě modrá. Vůně příjemná nenápadná, chuť lahodná.
Výtrusný prach světle olivově hnědý, výtrusy elipsoidní až vřetenovité, barvy hnědožluté, velikosti 10-15 x 3,5-6 µm.
Výskyt červen až říjen velmi řídce, roste většinou ve skupinách, v šipákových doubravách a teplomilných doubravách, dubo-habrové háje světlých listnatých lesích a hájích, především pod duby, buky a habry. Upřednostňuje teplejší oblasti a vápencové půdy a hráze rybníků. Vzácně jej však najdeme i v dubo-habrových lesích na půdách nevápenatých, v horských jedlobučinách. Roste u Povážské Bystřice v obci Prečín.
Jedlý.
Možné záměny: Hřib plavý Boletus impolitus - jež má klobouk plavě okrový, třeň naspodu černohnědý a lehce karbolový zápach, je jedlý. Hřib panický Boletus subappendiculatus - jedlý.
Zajímavosti: Je to mykorhizní houba. Byl vystavován v roce 1970 jako jeden ze vzácných hřibů na výstavě v Teplicích. V Čechách je vzácný. Je vhodný do omáček, polévek a dušených pokrmů.Vytváří mykorhizu s duby a buky. Je to zranitelný druh uveden v Červeném seznammu jako VU. Nejvíce jej ohrožují necitelné zásahy lesníků. Na Slovensku je to chráněný druh a nesmí se sbírat.

Literatura : Internetové stránky 2016 https://en.wikipedia.org/wiki/Butyriboletus_appendiculatus
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 508, 509.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 120.
Houby atlas. Autor Hagara Ladislav 2006 str.185.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 77.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 718, 719.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 287.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 341.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 203
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 228.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 192.
Mykologický sborník č. 8-10 str. 136,158, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969str. 52, 65, 125.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 62.

Vycházka 5.11.2014 a hřib plstnatý

5. srpna 2016 v 16:45 | muchomurka modrá |  Čeleď Boletaceae
Dnes 5.11.2014 jsem se za nádherného počasí
po obědě ve 12,45 hod sebral Zuzinku, foťák a vyrazil jsem na Poříčský hřbet nafotit Kettynky hrobeček po dušičkách. Pochopitelně že jsme šli lesem. Hned nad řekou Úpou jsem narazil na hřiby žlutomasé. Jeden jediný z nich byl k použití. Byl ale i pěkně velký. Dále jsem potkal helmovky narůžovělé a ředkvičkové. Sebral jsem i několik bedel červenajících a třepenitek makových. Byly zde i holubinky hlínožluté, penízovky kuželovité a máslové. Při cestě po hřbetu jsem náhle uviděl krásné mísenky oranžové,

Popis těchto nádherných mísenek je na tomto blogu: odkaz http://muchomurka1.blog.cz/1503/pokracovani-vychazky-z-3-6-2014-a-misticka-oranzova


tak jsem nezaváhal a nafotil jsem si je. Při tom jsem stačil nafotit
naši Zuzinku jak šmejdí po okraji cesty. Dále zde byly na pařezu pěkné šupinovky nevonné. Bylo zde i pár hřibů hnědých. Než jsme došli k hrobu tak jsem narazil i na ryzce hnědé a strmělky přehrnuté. Byly zde i další houby. Vyfotil jsem hrobeček
a šlo se po louce domů. Závěrem jsem nafotil Zuzinu a Bertíka, kterého jsme cestou potkali na louce.

Pak již jsme kráčeli k domovu. Zuzka se mi vyválela v hovně. Má to za voňavku dáma. Domů jsme dorazili ještě za pěkného počasí
v 15,40. Byli jsme pěkně utaháni.

Nyní Vám ale představím hřiba plstnatého foceného 1.9.2005 nad Suchovršicemi - Lhotkou


Hřib plstnatý

Boletus subtomentosus L. 1753

Další česká jména: Suchohřib plstnatý, sameťáček, Poddoubník, Koženáč, Kožešník, Kozí pysk, Suchohřib kožák.
Slovenské jméno: Suchohríb plstnatý
Synonyma: Boletus crassipes Schaeff. 1774, Boletus cupreus Schaeff. 1774,BoletuslanatusRostk. 1844, BoletuslegueiBoud. 1894, BoletusstriipesFr. 1874, Boletussubtomentosus f. leguei(Boud.) Vassilkov 1970, Boletussubtomentosus var. lanatus(Rostk.) Smotl. 1912, Boletussubtomentosus var. marginalisBoud. 1907, Boletusxanthus(E.-J. Gilbert) Merlo 1980, Ceriomyces subtomentosus (L.) Murrill 1909, Leccinum subtomentosum (L.) Gray 1821, Xerocompsis subtomentosus (L.) Reichert 1940, Xerocomus ferrugineus var. leguei (Boud.) Bon 1994, Xerocomus citrinovirens Watling, Xerocomus lanatus (Rostk.) Singer 1946, Xerocomus leguei (Boud.) Montegut ex Bon 1985, Xerocomus subtomentosus (L.) Fr. 1821, Xerocomus subtomentosus (Fries) Quélet, Xerocomus subtomentosus f. xanthus E.-J. Gilbert 1931, Xerocomus subtomentosus var. leguei (Boud.) Maire 1933, Xerocomus xanthus (E.-J. Gilbert) Contu 1989, Xerocomus xanthus (E.-J. Gilbert) Curreli 1989.

Klobouk průměr 3 - 12 cm sklenutý, ve stáří plochý, někdy i se smáčklým středem, světle olivově hnědý, rezavě hnědý, nebo žlutoolivový. Zejména v mládí jsou barvy překryty hořčičně žlutou. Jemně sametový až plstnatě vlnatý, suchý, neslizký. Většinou nerozpraskává. Okraj v mládí podvinutý.Okousaná místa ani někdy popraskaná pokožka nejsou načervenalá
Rourky jsou přirostlé až sbíhavé, nepravidelně dlouhé, někdy až vykousané, barvy chromově žluté, zlatožluté až zářivě žluté, ve stářízelenavě žluté s hnědým odstínem V dospělosti jsou snadno oddělitelné. Póry hranaté, ve stáříse u třeně rozšiřují, barvy zářivě žluté, pomačkáním barvu nemění, pomačkáním někdy modrají, nebo slabě hnědnou.
Třeň 3-10 cm, 0,5-3 cm tlustý, vřetenovitý, hladký, jemně zrnitý a vláknitý, jakoby červenohnědě mramorovaný, v horní polovině brázditý s velkou síťkou, dole zahrocený, nahoře poněkud silnější, plný, bledě žlutý, někdy bledě červenohnědě žíhaný.
Dužnina je v klobouku bělavá, v mládí pevná, později máslově měkká, pod pokožkou načervenalá. Ve třeni žlutá, vláknitá až tuhá. Na řezu barvu téměř nemění, někdy se zbarví lehce do modra. Chuť je příjemná a mírná, vůně jemně houbová někdy až ovocná, v bázi třeně někdy jodoformová.
Výtrusný prach je hnědoolivový, výtrusy vřetenovitě elipsoidní, hladké, světle hnědožluté, velikosti 9-14 x 5-6 µm.
Výskyt květen až listopad hojně v šipákových a teplomilných doubravách, dubo-habrových lesích a druhotných smíšených lesích na nevápenatých půdách, v bučinách od nížin po pahorkatinu, jehličnatých i listnatých lesích, hájích a parcích na kyselé chudé půdě většinou s brusinkou. Málo kdy na humózní půdě. Vzácně i na ztrouchnivělém dřevě. Najdeme jej i v ochuzených kyselých nížinných bučinách v okolí Jevan, nebo na svazích na pravém břehu Berounky u Všenor. Dává přednost kyselým a neutrálním půdám.
Jedlý.
Možné záměny: Hřib cizopasný Xerocomus parasiticus - jedlý. Hřib osmahlý Leguerův Xerocemus spadiceusjež má na okousaných místech a prasklinách červenavé tóny, třeň má výraznější síťovaný kóda vždy hnědý klobouk. Je jedlý. Hřib žlutomasý Boletus chrysenteron jež má na okousaných místech a prasklinách červenavé tóny, má nakyslou chuť, dužnina výrazně modrá a rourky nejsou tak zářivé. Je jedlý. Hřib sametový Xerocomus pruinatus, jež se liší menší velikostí a hlavně světle žlutými póry a houbovou vůní.
Zajímavosti: Je to výborná houba, doporučuji k vaření, pečení i smažení. V některých atlasech bývá uváděn jako suchohřib. V buňkách mívá 2-4 jádra. Je to příležitostně mykorhizní houba. Může totiž žít i saprotrofně. V roce 1969, kdy byla nejslabší sezóna na Ostravsku v lesích v Háji u Opavy se sporadicky začal vyskytovat asi tak v polovině září. Často roste i několik na místech kde byl les vykácen. Hodí se k sušení.Je to kvalitnější než hřib žlutomasý. Plátky když se před použitím namočí, tak získávají barvu a tvar jako když použijeme čerstvé.

Literatura : Internetové stránky 2016 http://www.houbareni.cz/houba.php?id=193
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 527.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 694
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str.277 278, 279, 280, 359, 399..
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 361, 362.
Ecyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 19, 273.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 206, 207.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 220.
Nový klíč se systémem rychlého určování HOUBY autor Ewald Gerhardt 1995 str. 82.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 16
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 44.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 78, 144, 192.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 107.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 104.
Mykologický sborník č. 3-5 str. 77, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 65, 77, 83, 164.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 59..