Květen 2017

Pokračování 8.3.2015 penízovka smrková

29. května 2017 v 17:18 | muchomurka modrá |  Čeleď_Physaraceae
Potom jsme pokračovali na 2 odkaliště. Zde se mi líbila na starém pařezu čechratka sklepní, doufám že na fotce je to ona. Bylo jich tam více.Tak jsem fotil.
Pojednání o čechratce sklepní ja na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1002/rok-2004-cechratka-sklepni

Cestou zpět se mi líbila penízovka smrková tak jsem fotil znovu.

Penízovka smrková

Strobilurus esculentus(Wulf. ex Fr.) Sing. 1962


Slovenský název: Peniazočka smreková
Synonyma: Agaricus esculentusWulfen 1781, Collybia esculenta (Wulfen) P. Kumm. 1871, Marasmius esculentus (Wulfen) P. Karst. 1889, Pseudohiatula conigena var. esculenta(Wulfen) M.M. Moser1955, Pseudohiatulaesculenta (Wulfen) Singer 1951


Klobouk 0,5-4 cm široký, nízce vyklenutý, záhy ploše rozložený, někdy s hrbolem, tence masitý, našedle okrový, okrově hnědý až tmavě hnědý, ale i bílý, hladký, lysý. Za vlhka prosvítavě rýhovaný a slizký.
Lupeny u třeně hluboce vykrojeně připojené, dosti husté a široké, bělavé nebo našedlé.
Třeň 2-10 cm dlouhý, 0,1-0,3 cm tlustý, okrově žlutý až šedohnědý, k vrcholu bělavý, k bázi přechází do okrové až červenavě okrové barvy, válcovitý, hladký, lysý, s dolní částí prodlouženou vyrůstající ze šišky a odstále chlupatou. Délka závisí na hloubce ponoření šišky v zemi.
Dužina tenká, bělavá, slabé houbové vůně, mírné chuti.
Výtrusný prach bílý, výtrusy široce elipsoidní, bezbarvé, neamyloidní, velikosti 4-7 x 2,5-4 µm.
Výskyt leden až prosinec z toho hojně únor až květen a říjen až listopad v přirozených smrčinách, smrkových monokulturách v rovině i pahorkatině na nevápenatých půdách a to na spadaných smrkových šiškách, většinou ve větším počtu z jedné šišky. Můžeme ji též nalézti i na podzim. Upřednostňuje šišky ponořené těsně pod zemí.
Jedlá.
Možné záměny: Penízovka provázková Strobilurus stephanocystislišící se mikroskopicky a to široce zaoblenými cystidami a růstem ze šišek borovic, je jedlá.
Zajímavosti: Rozkládá smrkové šišky a délka třeně se řídí podle toho, jak hluboko je ponořená šiška v zemi.Konzumují se hojně jen klobouky a je chutná.
Základní znaky rodu Strobilurus - penízovka: Taxonomie: Čeleď Physalacriaceae, řád Agaricales, podtřída Agaricomycetidae, třída Agaricomycetes, oddělení Basidiomycota, říše Fungi. Plodnice je drobná, kloboukatá houba. Klobouk je zbarvený většinou hnědě, jeho pokožka hymeniformní, což znamená, že povrch je složený z vrstvy palisadovitě uspořádaných, většinou kyjovitých buněk - což je velmi důležitý rodový znak.. Lupeny jsou bílé až krémové, Třeň je lysý. Výtrusný prach je bílý až světle krémový. Výskyt na tlejících šiškách jehličnanů které jsou zapadlé pod povrchem půdy. Nejsou schopny po vysušení se oživovat.

Literatura : Internetové stránky 2017. http://www.myko.cz/myko-atlas/Strobilurus-esculentus/
Pozoruhodný svět hub autor Jarda Malý 2016 str.19.
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 tr. 660, 661.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 267.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 424, 425, 782.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 194.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 193.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 204.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 110.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 132.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 42.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 178.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 89.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 194.

Naměřeny výtrusy 1.4.2008 5,6 x 3,9 µm.

Dokončení vycházky ze dne 8.3.2015 bude v příštím článku.

Vycházka 8.3.2017 Pevník kaštanový

4. května 2017 v 8:50 | muchomurka modrá
Vážení přátelé, dnes 8.3.2015 jsem se s Pepou dohodl že vyrazíme na Kuprovku. Vyrazili jsme za pěkného počasí ve 13,30 hod
směrem Jívka - Kuprovka. Auto jsme zaparkovali u Černé cesty a dále jsme putovali pěšky. Jedlých hub nic moc. Sem tam nějaká penízovka sametonohá. První houbu, kterou jsem fotil byl pevník kaštanový.


Pevník kaštanový


Porostereum spadiceum(Pers.) Hjortstam & Ryvarden1990

Slovenské jméno: Lofária tmavá
Synonyma: Corticium atrocinereum Kalchbr. 1889, Crystallocystidium retirugum (Cooke) Rick 1940, Duportella fulva (Lév.) G. Cunn. 1957, Hymenochaete olivacea Cooke 1884, Lloydella retiruga (Cooke) Rick 1934, Lloydella retiruga var. retiruga (Cooke) Rick 1934, Lloydella spadicea (Pers.) Bres. 1901, Lopharia fulva (Lév.) Boidin 1959, Lopharia spadicea (Pers.) Boidin 1959, Peniophora atrocinerea Massee, J. Linn. Soc.1889, Porostereum fulvum (Lév.) Boidin & Gilles, Bull. 2003, Stereogloeocystidium spadiceum (Fr.) Rick 1940, Stereum atrocinereum (Massee) Van der Byl 1929, Stereum fulvum (Lév.) Sacc. 1888, Stereum plicatum (Peck) Lloyd 1922, Stereum purpureum var. venosum (Quél.) Massee 1891, Stereum retirugum Cooke 1882, Stereum spadiceum Fr. 1838, Stereum spadiceum (Pers.) Quél. 1888, Stereum spadiceum var. lacerum J. Kickx f. 1867,Stereum spadiceum var. plicatum Peck 1898, Stereum spadiceum var. quercinum Fr. 1838, Stereum spadiceum var. retirugum (Cooke) Bres. & Sacc. 1890,Stereum spadiceum var. spadiceum Fr. 1838, Stereum sponheimeri Pilát, Bull. 1937, Stereum venosum Quél. 1883, Thelephora fulva Lév 1846,helephora spadicea Pers. 1801.

Plodnice nejprve ostrůvkovitá, později srůstající do větších ploch (běžně přes 100 mm na délku), rozlitá nebo polorozlitá, 1 až 2 mm tlustá. Měkce kožovitá.
Klobouk někdy jen 1 až 2 mm odstávající okraj plodnice, jindy 10 až 20 mm široký, shora bělavě šedohnědý, jemně chlupatý či plstnatý.
Rouško hladké, bradavčité nebo hrbolaté, šedohnědé, olivově hnědé až černohnědé, se světlým bělavým nebo nažloutlým přirůstajícím okrajem.
Dužnina kožovitá, hnědá, za čerstva pružná, za sucha tvrdá a křehká.
Výskyt leden až listopad, nejčastěji v teplých oblastech na spadlých nebo ořezaných tlejících větvích listnatých stromů (dub, buk akátové lesíky). Též se vyskytuje ve 2. Stadiu po požárech.
Zajímavosti vystupuje do výšky až 1500 n/m.

Literatura: Internetové stránky 2017 http://www.myko.cz/myko-atlas/Porostereum-spadiceum/
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 str. 264.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 270.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str.92
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str 39, 160.