Pokračování 8.3.2015 penízovka smrková

29. května 2017 v 17:18 | muchomurka modrá |  Čeleď_Physaraceae
Potom jsme pokračovali na 2 odkaliště. Zde se mi líbila na starém pařezu čechratka sklepní, doufám že na fotce je to ona. Bylo jich tam více.Tak jsem fotil.
Pojednání o čechratce sklepní ja na tomto blogu http://muchomurka1.blog.cz/1002/rok-2004-cechratka-sklepni

Cestou zpět se mi líbila penízovka smrková tak jsem fotil znovu.

Penízovka smrková

Strobilurus esculentus(Wulf. ex Fr.) Sing. 1962


Slovenský název: Peniazočka smreková
Synonyma: Agaricus esculentusWulfen 1781, Collybia esculenta (Wulfen) P. Kumm. 1871, Marasmius esculentus (Wulfen) P. Karst. 1889, Pseudohiatula conigena var. esculenta(Wulfen) M.M. Moser1955, Pseudohiatulaesculenta (Wulfen) Singer 1951


Klobouk 0,5-4 cm široký, nízce vyklenutý, záhy ploše rozložený, někdy s hrbolem, tence masitý, našedle okrový, okrově hnědý až tmavě hnědý, ale i bílý, hladký, lysý. Za vlhka prosvítavě rýhovaný a slizký.
Lupeny u třeně hluboce vykrojeně připojené, dosti husté a široké, bělavé nebo našedlé.
Třeň 2-10 cm dlouhý, 0,1-0,3 cm tlustý, okrově žlutý až šedohnědý, k vrcholu bělavý, k bázi přechází do okrové až červenavě okrové barvy, válcovitý, hladký, lysý, s dolní částí prodlouženou vyrůstající ze šišky a odstále chlupatou. Délka závisí na hloubce ponoření šišky v zemi.
Dužina tenká, bělavá, slabé houbové vůně, mírné chuti.
Výtrusný prach bílý, výtrusy široce elipsoidní, bezbarvé, neamyloidní, velikosti 4-7 x 2,5-4 µm.
Výskyt leden až prosinec z toho hojně únor až květen a říjen až listopad v přirozených smrčinách, smrkových monokulturách v rovině i pahorkatině na nevápenatých půdách a to na spadaných smrkových šiškách, většinou ve větším počtu z jedné šišky. Můžeme ji též nalézti i na podzim. Upřednostňuje šišky ponořené těsně pod zemí.
Jedlá.
Možné záměny: Penízovka provázková Strobilurus stephanocystislišící se mikroskopicky a to široce zaoblenými cystidami a růstem ze šišek borovic, je jedlá.
Zajímavosti: Rozkládá smrkové šišky a délka třeně se řídí podle toho, jak hluboko je ponořená šiška v zemi.Konzumují se hojně jen klobouky a je chutná.
Základní znaky rodu Strobilurus - penízovka: Taxonomie: Čeleď Physalacriaceae, řád Agaricales, podtřída Agaricomycetidae, třída Agaricomycetes, oddělení Basidiomycota, říše Fungi. Plodnice je drobná, kloboukatá houba. Klobouk je zbarvený většinou hnědě, jeho pokožka hymeniformní, což znamená, že povrch je složený z vrstvy palisadovitě uspořádaných, většinou kyjovitých buněk - což je velmi důležitý rodový znak.. Lupeny jsou bílé až krémové, Třeň je lysý. Výtrusný prach je bílý až světle krémový. Výskyt na tlejících šiškách jehličnanů které jsou zapadlé pod povrchem půdy. Nejsou schopny po vysušení se oživovat.

Literatura : Internetové stránky 2017. http://www.myko.cz/myko-atlas/Strobilurus-esculentus/
Pozoruhodný svět hub autor Jarda Malý 2016 str.19.
OTTOVA ENCYKLOPEDIE HUB autor Ladislav Hagara 2014 tr. 660, 661.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 267.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 424, 425, 782.
Houby - česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 194.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 193.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 204.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 110.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 132.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 42.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 178.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 89.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 194.

Naměřeny výtrusy 1.4.2008 5,6 x 3,9 µm.

Dokončení vycházky ze dne 8.3.2015 bude v příštím článku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama